- CZ
- EN
- SK
Paralympijský vítěz Jiří Ježek o Stardance: Protéza je na tanec šikovnější, začínám mít deprese
Stardance začala před 18 lety a od té doby se ji neúčastnil tanečník, který by byl hendikepovaný. Historie se přepisuje v aktuální 13. řadě. Jiří Ježek, coby bývalý paralympijský vítěz, má za sebou ošklivou nehodu, kdy mu byla přejeta noha a následně o ni přišel. Od té doby má na pravé noze protézu, s kterou dokáže mnohé. O tom jsem se přesvědčili i my, když jsme mohli nahlédnout pod pokličku jeho tréninků na Stardance, kde po jeho boku stojí ostřílená tanečnice Lenka Nora Návorková. Tanec je pro něj zcela nová zkušenost.
Jiří, vy máte po svém boku jednu z nejznámějších českých tanečnic. Co na to říkáte? Vyvíjí to na Vás tlak?
Jiří: Tlak to není. Je to štěstí, protože když se máte něco učit, tak je nejlepší se to učit od toho mistra. A já tu nejlepší mám vedle sebe.
Lenka: To je hezké.
Lenko, vy máte zase vedle sebe jednoho z nejznámějších paralympijských sportovců. Co Vy na to říkáte?
Lenka: Já jsem šťastná. Takže my jsme šťastný pár a máme se tady krásně. Jsme rádi, že jsme spolu.
Máte už nějaké problémy, nějaké krize?
Jiří: To ani náhodou, spíše naopak. Čím déle spolu jsme, tím lépe nám je.
Lenka: My jsme se teď tři týdny neviděli, protože Jirka byl na olympiádě a strašně jsme se na sebe těšili, takže krize nejsou.
Co Vám jde nejlépe? Latina nebo standard?
Jiří: Já si myslím, že nejlépe mi nejde vůbec nic zatím. Vážně nemůžu říct, ještě k tomu před Lenkou, co mi jde.
Lenka: Já si to ráda poslechnu.
Jiří: Nejde mi nic.
Leni, tak vy to musíte zhodnotit.
Lenka: Já to zhodnotím tak, že Jirka se hrozně podceňuje. Zatím jsme ze standardu tančili jeden tanec, z latiny také jeden tanec, takže ani nevím, co bych řekla, že mu více sedí. Podle mě to ani takto neřeší.
Jiří: Ono se to skvěle doplňuje, protože když pilujeme dvě hodiny jeden tanec, a pak už mi to do té hlavy vůbec nejde, tak si přeskočíme na ten druhý a tam najednou člověk dostane energii.
Doufám, že to nebude nevhodná otázka, ale jde propínání špiček?
Lenka: (smích) Když se dobře nastaví, tak to jde dobře.
Jiří: Paradoxně, Lenka vždycky říká, že ta protéza je šikovnější než ta levá noha. Na některé druhy pohybu je lepší ta protéza.
Jaké druhy pohybu?
Lenka: Kolikrát jsme zjistili, že ta levá, ta zdravá noha, je hrozně přetížená a někdy až moc v křeči. Takže když potřebujeme něco uvolněnějšího nebo naopak větší výbušnost, tak je na tom protéza prostě lépe.
Vnímáte tedy protézu jako pozitivum, protože se tím odlišujete od ostatních párů?
Lenka: No jasně. Já to beru jako krásný úspěch, že Jirka je tady historicky první hendikepovaný tanečník.
Jiří: Tanečník ještě ne.
Lenka: Dobře, tak budoucí tanečník, tanečník v procesu. Takže se přepisuje historie a já jsem u toho.
Jaké jsou Vaše ambice? Kam se chcete dostat?
Jiří: Já bych se chtěl naučit tancovat. Čím více tanců se naučím, tím budu spokojenější.
Je vyloženě něco, z čeho máte strach?
Jiří: Asi z toho, jak se to blíží, protože ještě nedávno mi přišlo, že je to strašně daleko a teď mám deprese z toho, jak je to strašně blízko.
Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí!
Zdroj: vlastní dotazování, autorský text
