Podle expertů by si měly české domácnosti v blížícím se roce polepšit. Růst cen by měl polevit

V listopadu u nás ceny v průměru stouply o 7,3 procenta. Je to hodně, nebo málo? Ve srovnání s předchozími měsíci se jedná o dobrou zprávu. Důvod je jednoduchý – tempo zdražování postupně klesá. Zejména pak u nákladů spojených s bydlením a nákupem potravin. U pohonných hmot došlo dokonce ke zlevňování. Během předchozích měsíců tomu tak ale nebylo, jak upozorňují ekonomové.

„Růst cen za celý letošní rok pravděpodobně vykáže většina položek spotřebitelského koše. Inflace podle naše odhadu letos dosáhne 10,8 procent po loňských 15,1 procenta. Cenová hladina se tak v tuzemské ekonomice za poslední dva roky zvedla o zhruba čtvrtinu,“

řekl k tomu LP-Life ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Prodej pozemku 1200 m2, Praha, Praha 5

Zobrazit nemovitost

Co zdražovalo nejvíce?

Nejvíce bylo zdražování viditelné patrně v restauracích, supermarketech a na složenkách dodavatelů energií. Za jídlo v restauraci tak aktuálně zaplatíme o téměř 50 korun více, než tomu bylo před třemi roky, jak ukázalo srovnání Edenred Restaurant Indexu. Ceny potravin se pak za poslední rok zvedly zhruba o pětinu. V případě cukru to však bylo hned o 60, cibule o 50 a brambor a cukru o 40 procent, zjistil Český statistický úřad.

Výrazně vyšší byly rovněž ceny elektřiny a plynu, potvrdil evropský statistický úřad Eurostat. Průměrná cena elektřiny pro domácnosti se u nás v pololetí meziročně zvýšila o 26 procent na 0,3212 eura, tedy zhruba 7,9 korun, za kilowatthodinu. Na Slovensku přitom lidé za jednu kilowatthodinu platily pouze 0,1892 eura, v Polsku 0,1769 eura a v Maďarsku jen 0,1161 eura. Průměrná cena plynu byla ještě dražší - v prvním pololetí v Česku meziročně vzrostla o 57 procent na 0,1138 eura za kWh, což dělá v přepočtu zhruba 2,8 korun. V Polsku domácnosti platily 0,0683 a na Slovensku 0,0571 eur za kWh. V Maďarsku činila tato cena pouze 0,0337 eur za kWh.

Příšerné roky

Jak je to tedy s naší kupní silou ve skutečnosti? Můžeme si dovolit to samé, co jsme si dopřáli loni?

„Pokud se podíváme na to, jak se letos vyvíjí mzdy, zjistíme, že se minimálně v první polovině roku nepřidávalo tolik, aby to pokrylo alespoň inflaci. Reálná průměrná mzda tak ve druhém čtvrtletí letoška klesla meziročně o 3,1 procenta. Jasně se to projevuje na maloobchodních tržbách, v září lidé nakoupili u maloobchodníků o 4 procenta méně zboží než v minulém roce,“

vysvětlil LP-Life ekonom bankovního domu Moneta Petr Gapko.

Ve třetím čtvrtletí se potom průměrná mzda v reálném vyjádření meziročně snížila o 0,8 procenta, když dosáhla na 42 658 korun. Co to konkrétně znamená? Podle analytiků se tak kupní síla Čechů snížila na úroveň počátku roku 2018. 

„Čeští zaměstnanci meziročně zchudli již v osmém kvartále v řadě, což v novodobé historii nemá obdoby. Po příšerném roce 2022, kdy jejich reálné výdělky klesly dokonce nejvíce ze všech zemí OECD, míří do záporu i letos, byť se bude jednat pravděpodobně pouze zhruba o minus 2,5 procenta,"

uvedl pro Českou tiskovou kancelář hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. 

Otevřít v galerii (2)

Na co bychom si měli dát pozor?

Jak ale analytici naznačují, z nejhoršího jsme snad už venku.

„Kupní síla by ke konci letošního roku měla konečně začít znovu růst a v příštím roce se dále zvyšovat. To bude dáno zejména tím, že inflace pomalu mizí a v příštím roce už bude relativně nízká,“ argumentuje Gapko.

Martin Gürtler z Komerční banky přesto ale varuje před nebezpečím dalšího zdražování.

Byt na prodej na Praze 2 - 29 m², Praha 2

Zobrazit nemovitost

„Vývoj cen v příštím roce je však spojen s velkou nejistotou, která se týká především míry tradičního lednového přecenění zboží a služeb. To může být negativně ovlivněno předpokládaným zvýšením regulované části cen energií, které by podle dostupných informací mělo být výrazné hlavně v případě firem. Proti tomu bude ale působit nadále velmi slabá spotřebitelská poptávka,“

tvrdí ekonom.

Uvedená hrozba se týká zejména cen energií. Jen za teplo si domácnosti, které jsou připojeny na centrální vytápění, připlatí až stovky korun měsíčně. Zdražovat budou především uhelné teplárny, které navýší ceny i o desítky procent.

U jídla a potravin bude záležet pravděpodobně nejvíce na tom, jakou strategii zvolí jednotliví obchodníci. Někteří z nich, navzdory poklesu sazby DPH, mohou totiž ceny i zvýšit, jak na to v prosinci upozornil prezident Svazu obchodu a průmyslu Tomáš Prouza. Některé značky, jako jsou Penny, Tesco a Lidl, však už ohlásily zlevňování.

Otevřít v galerii (2)

Vyšší platy a nižší inflace

Lepší náladě ve společnosti může navíc napomoci růst reálných mezd.

„Pro příští rok již očekáváme zlepšení kupní síly domácností. Předpokládáme, že zaměstnanci budou při svých mzdových vyjednáváních požadovat alespoň částečnou kompenzaci předchozího poklesu reálných mezd. Stejně jako letos se tak podle nás růst nominálních mezd bude v roce 2024 pohybovat poblíž 8 procent. Inflace by se ale měla v příštím roce výrazně snížit do blízkosti dvouprocentního cíle centrální banky,“

dodává Gürtler.

O tom, jak hluboko si v příštím roce sáhneme do peněženek, rozhodnou nejbližší týdny. V těch následujících už by měly ceny spíše stagnovat, nebo dokonce mírně klesat.

Zdroje: Ceskenoviny.cz, MF Dnes, vlastní dotazování