Česko je jednou ze zemí s největšími náklady státního rozpočtu na rodičovskou dovolenou a to i přes to, že výše příspěvku na rodičovskou není nijak závratná. Příčinou je délka pobytu rodičů s dětmi mimo pracovní proces. Vláda chce však situaci změnit.
Aktuálně je totiž možné pro matku nebo otce zůstat s dítětem doma až do čtyř let věku a celou dobu pobírat příspěvek v rodičovství, zejména v zemích západní Evropy však rodiče s dětmi tráví podstatně kratší dobu.
Příčin je hned několik. Některé matky samoživitelky využívají dlouhou rodičovskou k řešení sociální situace, jiní rodiče mají problém s umístěním dítěte do školky nebo dětské skupiny. Zásadní je také časová nemožnost skloubit práci na plný úvazek s péčí o malé dítě.
"Jedno místo v mateřské škole generuje přínos do státního rozpočtu asi 10 tisíc čistého se zohledněnými náklady... Česko na tom v této souvislosti není zrovna dobře a potom na tom není dobře finančně ani ta rodina. Protože když je tady málo zařízení, je péče o děti poměrně dost drahá. Spousta rodin, ani když se matka vrátí do pracovního poměru, na to nemá dostatek finančních prostředků,“
uvedla pro ČRo ekonomka z institutu CERGE-EI Lucie Zatloukalová, poukázala na to, že zlepšení dostupnosti předškolní péče pro děti má zásadní potenciál pro úsporu státního rozpočtu. Česko při tom má co dohánět.
Vláda a Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) se nyní snaží situaci vylepšit a přijít se sérií podpůrných opatření, které by umožnilo rodičům dříve se vrátit na pracovní trh. Jednou z cest, jak poměrně rychle zpřístupnit předškolní péči pro děti bez nutnosti nákladné výstavby nových školek mý být tzv. sousedské hlídání.
Zájemce o dětskou péči by mohl sám dohlížet až na čtyři děti předškolního věku a na každé pobírat příspěvek 10 995 korun, navíc by si po vzájemné dohodě mohl ještě účtovat až 6 444 korun od svých klientů. Péčí o děti by si tak bylo možné vydělat více než je průměrný plat v ČR. Systém se však doposud nepodařilo rozjet kvůli nevyjasněným kompetencím MPSV a Ministerstva školství.
Vláda se také snaží zatraktivnit krácené úvazky. Ty by do budoucna měly potenciál nejen pro rodiče s dětmi, ale také pro zaměstnance v předdůchodovém věku. S prodlužujícím se věkem odchodu do penze může být pro řadu zaměstnanců problém vykonávat své zaměstnání na plný úvazek.
Zde už vláda nastartovala podpůrná opatření. Zaměstnavatelé jsou už rok motivovaní k zaměstnávání na kratší dobu slevou na pojistném za zkrácené úvazky ve výši 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců.
„Naším cílem je co nejvíce ulehčit přístup na trh práce pro všechny, kteří mohou mít obtíže s nalezením zaměstnání nebo z různých důvodů nemohou pracovat na plný úvazek. Opatření, kterým podporujeme vytváření pracovních pozic na zkrácený úvazek, si po roce fungování našlo stabilní základnu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, kteří ho aktivně využívají,“
uvedl v TZ ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Jurečka chce však na systému ještě dále pracovat a zatraktivnit zkrácené úvazky snížením zdravotního pojištění i pro samotné zaměstnance. Na výplatní pásce by jim tak zůstalo více peněz v "čistém". Už teď, ale zkrácených úvazků přibývá.
„Na základě našich dat lze odvodit, že počet osob, u nichž vznikl nový pojistný vztah po zavedení slev na pojistném, činil 22 641. Z toho 16 327 osob mělo tento pojistný vztah otevřený i k prosinci 2023. To osobně vnímám velmi pozitivně a značí to zájem ze strany zaměstnavatelů i zaměstnanců,“
okomentoval statistické údaje ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček.
Jenže stále se Česko ani zdaleka neblíží využívání zkrácených úvazků západu. Podle dat Eurostatu z konce roku 2022 byl u nás podíl 6,2 procent zkrácených úvazků na celkové zaměstnanosti. V Německu 28 procent, v Rakousku dokonce 29,5 procenta. Příčinou je velký rozdíl ve výšce platu, kdy na řadě pozic Češi při práci na zkrácený úvazek mají problém vyjít s výdělkem.
Zdroje: MPSV, seznamzpravy.cz, irozhlas.cz, autorský text