Pokud vás někdy přepadá pocit že naše hlavní město ve srovnání s jinými světovými metropolemi stojí za starou bačkoru, budete asi překvapeni. Z neuvěřitelných stotřinácti měst se v žebříčku kvality života Praha umístila na 13.místě. Konzultační společnost D&L Partners určovala pořadí měst na základě nového indexu PISCA. V něm brala v potaz různá kritéria, jako například dostupnost bydlení, lékařskou péči či přístup ke vzdělávání. Zvláštní důraz je přitom kladen na společenskou a ekonomickou spravedlnost. Praha svým umístěním v žebříčku překonala větší města jako například Amsterdam nebo dokonce Londýn.
Krásné třinácté umístění v žebříčku získalo naše hlavní město především díky vysoké míře bezpečnosti a lékařů. Praha má podle společnosti D&L Partners jednu z nejhustších sítí ordinací na celém světě. Naši slovenští sousedé v Bratislavě skončili v průzkumu na 21. místě, což je také obdivuhodné.
První místo v žebříčku obsadilo město Curych a za ním na stříbrném, druhém místě skončila Vídeň. Tato dvě města se umisťují na čelních pozicích podobných průzkumů kvality života již dlouhodobě, takže se není čemu divit.
Velkým překvapením v žebříčku však bylo umístění větších a bohatších světových měst. Kdo by kdy čekal že se například Londýn dostane na 33. místo nebo velkolepý New York až na 38. pozici. Podle autorů žebříčku tento výsledek naznačuje, že nejbohatší města nemusí být z určitého pohledu považována za nejúspěšnější. Docela paradox, že?
Do Káhiry leda na výlet
I když jsou pohádky z knihy Tisíc a jedna noc krásné, magické a dokáží barvitě popsat nádheru Káhiry, toto město se v žebříčku umístilo na posledním místě. Pokud jste měli v plánu odstěhovat se do hlavního města Egypta, hoďte zpátečku dokud je čas. Dalších, několik posledních desítek míst obsadila města z Asie, Afriky a jižní Ameriky, v nichž podle společnosti panuje velká chudoba či také nerovnost.
A na co se při průzkumu bral vlastně zřetel? Společnost posuzovala kvalitu života ve městech především na základě třech pilířů. První pilíř se týkal výše příjmů a také toho, jaké v městech panují nerovnosti a jaké mají obyvatelé příležitosti. Druhý faktor se zabýval tím, jak se mohou různé skupiny obyvatelstva podílet na chodu společnosti. Poslední pilíř změřil kvalitu infrastruktury, dostupnost bydlení nebo dostatek pracovních příležitostí.
A co z toho vyplývá? Přeci jednoduché zjištění. Buďme rádi za to co máme, protože řada metropolí a velkých měst nám, pražanům můžou jen závidět!