Psychologové radí jak na depresi v karanténě: Jednodušší už to být nemůže
Kvůli šíření nového koronaviru je nejen celá Česká republika, ale také řada jiných států v karanténě. Nebudeme si nic nalhávat. Čím déle omezení trvá, tím více řada z nás ztrácí svůj optimismus. Mnozí z nás se poprvé setkávají s negativními pocity, které pro ně byly doposud neznámé. Kliničtí psychologové a psychoterapeuti z Masarykovy univerzity pro nás proto připravili pár stručných doporučení, které ve chvílích strachu, úzkosti či stresu mohou přijít vhod.
Vztek, frustrace, bezradnost, ale také stud či pocit viny za své jednání. Podle psychologů jsou tyto projevy emocí v současné době krize zcela normální a tak si buďte jisti, že pokud obdobnými stavy procházíte, určitě nejste sami. Nebojte se o svých pocitech někomu říct. Zavolejte svému blízkému nebo si dejte čas na prozkoumání sebe sama. Tento stav nebude trvat věčně.
,,Každá krize někdy skončí, každá epidemie přejde. V historii přešly horší nákazy. Náš organismus dokáže snést velkou míru zátěže a nepohodlí. Pro lidstvo to není nic neobvyklého, jen jsme na to trochu zapomněli. Je normální nemít se vždycky jen dobře,“
sdělují psychologové a psychoterapeuti ve svém prohlášení a já osobně jim během čtení těchto slov musím dát za pravdu.
Nakažte své okolí optimismem
Dále odborníci radí, abychom zkusili aktivně pracovat na svém klidu a dobré náladě. Stejně tak, jako nás dokážou strhnout negativní emoce či špatné zprávy, dokáží to i ty pozitivní a dobré. Zkuste to a přesvědčte se. Jsem si jistá, že ve vašem zaměstnání nebo během venčení psa, budete mít kolem sebe lidi, kteří se na vás budou z pod roušky dívat zářícíma, usmívajícíma se očima.
I když během karantény jsou mnozí z nás rádi, že mají čas si konečně sednout k televizi, psychologové radí naordinovat si na nějakou dobu mediální dietu. Podle nich není zapotřebí neustále sledovat zpravodajství a obklopovat se zprávami či konspiračními teoriemi. Co myslíte? Přiznám se, že po tom, co jsem měla kvůli neustále měnícím se zprávám hlavu jak pátrací balon, mi tento "mediální detox" neuvěřitelně pomohl.
Důležité pro naši psychiku je také stanovený režim. Zkuste proto využít současné povinné volno k dodělání svých domácích restů či ke svému osobnímu rozvoji. Chtěli jste se naučit kreslit a nebyl na to čas? Zkusit vždy oprášit z půdy svou kytaru a naučit se na ni pár nových akordů, nebo konečně dočíst knihu, kterou jste dostali k Vánocům? Nyní pro to máte prostor i podmínky.
,,Každá krize je příležitost a můžeme si z ní něco odnést. A to třeba i zjištění, že lze přežít i bez víkendu stráveného v nákupním centru,“
sdělují lékaři.
Dýchat, dýchat, dýchat!
I když se dříve či později s úzkostí můžeme setkat, podle odborníků není důvod k panice. Pokud na vás úzkost dolehne, zastavte se, třikrát se pomalu nadechněte a vydechněte. Uvědomte si, co právě prožíváte a kde se právě nacházíte. Podle psychologů jsou hlavním zdrojem úzkosti právě myšlenky – a ty je potřeba zastavit. Zkuste si kolem sebe v duchu pojmenovat věci, kterými budete v danou chvíli obklopeni. Zastavte se a zjistěte, co slyšíte, vidíte, cítíte, hmatáte kolem sebe či jakou chuť vnímáte v ústech. I když se vám tato rada může zdát jako velmi jednoduchá a neefektivní, opak je pravdou.
,,Dostanete se tak více do přítomnosti, dál od myšlenek a úzkosti. Tuto praktiku můžete využít kdykoli, když se vaše myšlenky na budoucnost začnou vymykat kontrole,“
radí odborníci. Během úzkosti můžete také zkusit tzv. Trojúhelníkové dýchání. Jak na něj?
,,Začnete volným výdechem a poté pomalý nádech nosem, při kterém v duchu počítejte od jedné do čtyř. Následuje krátké zadržení dechu - se stejným počítáním a poté pomalý výdech ústy, opět na čtyři doby,“
popisují jednu z dechových technik psychologové. A na závěr jedna ohraná, ale za to velmi osvědčená rada.
