Žádné otřepané fráze, rozvleklá souvětí, přehršel informací – už web divadla působí velmi svěže a moderně a budí dojem, že svým obsahem jde bez okolků k jádru věci.
A taky že ano. Možná právě proto je mezi menšími divadly v Praze tato scéna jednou z nejznámějších a nejoblíbenějších. Od jejího založení v roce 1958 se tady vystřídalo hodně zvučných jmen spjatých s divadlem: Jiří Suchý, Petr Lébl, Václav Havel nebo Jan Grossman. Se dvěma posledně jmenovanými se tu také pojí rozkvět absurdního divadla. V 60. letech minulého století tu byly uvedeny hry jako Havlova Zahradní slavnost nebo Kavkův Proces. I dnes místní scéna uspokojí náročného diváka, který do divadla nejde pouze pro prvoplánové pobavení a chce si odnést daleko více.
Luxusní klasicistní dům, v němž se divadlo nachází, je i přes své umístění v centru Prahy jakoby ukrytý a neznalý návštěvník musí chvíli pátrat, než se k němu na malé náměstí s kašnou a kovanou mříží dostane. Ale stojí to za to.