Ranní ptáče: Rusko chystá změnu své jaderné doktríny. Křetínský se stal nejbohatším Čechem
Plány na použití jaderné zbraně, tzv. jaderná doktrína, by se v případě Ruska mohly změnit. Hranice pro použití ničivé zbraně se má snižovat. Nejbohatším Čechem je nově Daniel Křetínský, vystřídal Renatu Kellnerovou. V Japonsku se uvažuje o zavádění čtyřdenního pracovního týdne. Emmanuel Macron vyjednává s představiteli umírněné levice o obsazení postu premiéra po předčasných volbách, které v zemi proběhly v červnu.
Rusové chtějí snížit práh na použití jaderných zbraní
Rusko provede změny ve své doktríně o použití jaderných zbraní v reakci na to, co považuje za eskalaci války na Ukrajině ze strany Západu, citovala v neděli státní média náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova. Stávající jaderná doktrína, stanovená výnosem prezidenta Vladimira Putina z roku 2020, uvádí, že Rusko může použít jaderné zbraně v případě jaderného útoku nepřítele nebo konvenčního útoku, který ohrožuje existenci státu.
Někteří analytici vyzvali Putina, aby snížil práh pro použití jaderných zbraní, aby "vystřízlivěl" z nepřátel Ruska na Západě. Putin v červnu řekl, že jaderná doktrína je "živý nástroj", který se může měnit v závislosti na světových událostech. Rjabkovovy nedělní komentáře byly zatím nejjasnějším prohlášením směrem ke skutečným změnám, uvedla agentura Reuters.
Nejbohatším Čechem je nově Daniel Křetínský
Jádrem majetku Daniela Křetínského je devadesátiprocentní podíl v EP Corporate Group. Spadá pod ní především Energetický a průmyslový holding (EPH) složený ze 70 firem sídlících v různých zemích Evropy.
Celková hodnota Křetínského majetku se odhaduje na 390 miliard korun a patří k němu i podíl ve fotbalovém klubu AC Sparta Praha. Na první pozici přeskočil Renatu Kellnerovou, která zdědila majetek po svém muži, jenž mezi nejbohatšími Čechy dominoval řadu let. Zásadnímu poklesu čelí majetek bývalého předsedy vlády Andreje Babiše, jeho holding Agrofert se po opuštění vládní funkce Babišem ocitl v propadu a Babišovi patří až 7 místo, informovala ČTK.
Japonsko uvažuje o zavedení čtyřdenního pracovního týdnu
Národ tak pracovitý, že se v jeho jazyce používá výraz pro doslova upracování se k smrti, se snaží řešit znepokojivý nedostatek pracovních sil tím, že přiměje více lidí a firem, aby zavedli čtyřdenní pracovní týden.
Japonská vláda poprvé vyjádřila podporu kratšímu pracovnímu týdnu v roce 2021 poté, co tuto myšlenku podpořili zákonodárci. Tento koncept se však prosazuje pomalu; podle údajů ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí umožňuje svým zaměstnancům čerpat tři a více dnů volna v týdnu asi 8 % japonských firem, zatímco 7 % jich poskytuje svým pracovníkům zákonem stanovený jeden den volna, napsala agentura AP.
Povolební vyjednávání ve Francii má ostřejší kontury
Emmanuel Macron se v pondělí setká s Bernardem Cazeneuvem, bývalým členem Socialistické strany a zkušeným politikem, protože francouzský prezident je blízko k oznámení nového premiéra. Macron také přijme své dva předchůdce, socialistu Francoise Hollanda a pravicového Nicolase Sarkozyho. Macron je pod tlakem, aby ukončil týdny trvající politickou patovou situaci poté, co vyhlásil předčasné volby, které přinesly nejasnou většinu v parlamentu.
Ačkoliv se zdálo, že bude muset Macron ustoupit krajně pravicové straně Marine Le Penové, v aktuálním vývoji tahá je klíčovým hráčem povolebního vyjednávání, kdy sluchu dopřává středové koalici a umírněné levici, uvedla agentura Reuters.
Zdroj: ČTK, reuters.com, apnews.com
