Ranní ptáče: Začala izraelská pozemní invaze do Libanonu. Piráti odhlasovali odchod z vlády

Izrael označil Libanon za bezprostřední hrozbu a zaútočil

Izraelská pozemní invaze do Libanonu, se v úterý začala rozbíhat, když armáda oznámila, že její jednotky zahájily "omezené" nálety na cíle Hizballáhu v pohraniční oblasti. Armáda ve svém prohlášení uvedla, že zahájila "omezené, lokalizované a cílené pozemní nálety založené na přesných zpravodajských informacích" proti Hizballáhu v jiholibanonských vesnicích poblíž hranic, které představují "bezprostřední hrozbu pro izraelské komunity v severním Izraeli".

Podle izraelské armády jejich letectvo a dělostřelectvo podporují pozemní síly "přesnými údery". Místní obyvatelé libanonského pohraničního města Aita al-Shaab hlásili silné ostřelování a zvuk vrtulníků a dronů nad hlavou. Nad libanonským pohraničním městem Rmeish byly opakovaně vypouštěny světlice, které osvětlovaly noční oblohu. V pondělí izraelský ministr obrany Yoav Gallant řekl šéfům místních rad v severním Izraeli, že brzy začne další fáze války podél jižní hranice Libanonu, uvedla agentura Reuters.

Luxusní penthouse na Praze 1 - 226m, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Hlasování potvrdilo rozpad vládní pětikoalice

Pirátská strana ve svém internetovém hlasování potvrdil odchod vlády, jiný výsledek se od členské základny ani nečekal. Příčinou bylo překotné odvolání dosluhujícího předsedy strany Ivana Bartoše z postu ministra pro místní rozvoj.

 "Premiér porušil vše, co o podobných situacích stálo v koaliční smlouvě. V takové situaci není možné setrvávat ve vládě, což nyní potvrdila i členská základna Pirátů, Piráti budou nadále bojovat za zájmy občanů a prosazovat kroky, které pomohou naši zemi posunout vpřed, aby se nám tady společně zase o něco lépe žilo. Budeme tvrdou, ale konstruktivní a férovou opozicí"

okomentoval podle ČTK hlasování Bartoš.

Mark Rutte s Nizozemska dnes převezme vedení NATO

Bývalý nizozemský premiér Mark Rutte se dnes ujme funkce šéfa NATO a bude mít za úkol udržet západní vojenskou alianci pohromadě, protože válka na Ukrajině je v kritickém okamžiku a blíží se klíčové prezidentské volby v USA. Na slavnostním ceremoniálu v bruselském sídle NATO Rutte převezme funkci generálního tajemníka od Jense Stoltenberga z Norska, který na organizaci dohlížel během bouřlivého desetiletí poznamenaného především ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022.

Představitelé NATO a diplomaté očekávají, že Rutte zachová Stoltenbergovy priority v 32členné alianci - podporu Ukrajiny, tlak na to, aby země NATO vydávaly více peněz na obranu, a udržení angažovanosti USA v evropské bezpečnosti. Nejistota však visí jak nad konfliktem na Ukrajině, který se změnil v drsnou opotřebovávací válku, tak nad budoucí podporou NATO a Kyjeva ze strany USA, kde je skeptik vůči NATO Donald Trump v těsném volebním souboji s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou, informovala agentura Reuters

Rusko chystá rekordní výdaje na armádu

Ruská vláda chce v roce 2025 vyčlenit 32,5 % svých výdajů na obranu, což je rekordní částka oproti letošním 28,3 %, protože Moskva se snaží zvítězit ve válce na Ukrajině. Vládní návrh rozpočtu zveřejněný v pondělí navrhuje vydat na obranu země necelých 13,5 bilionu rublů (přes 3 biliony Kč).

To je asi o tři biliony rublů (700 miliard Kč) více, než bylo na obranu vyčleněno v roce 2024, což byl předchozí rekord. Válka na Ukrajině je největším konfliktem v Evropě od druhé světové války a vyčerpává zdroje obou stran, přičemž Ukrajina dostává miliardovou pomoc od svých západních spojenců, píše web CNN.