Roušky končí, koronavirus přesto zůstává

Pandemie nás poslední dva roky pronásledovala doslova všude. S první minutou letošního 14. dubna přestalo platit poslední omezení. Do hromadné dopravy jste mohli vstoupit poprvé po desítkách měsíců bez ochranného respirátoru či roušky.

O den později, v pátek 15. 4., přibylo na území České republiky 1249 potvrzených nákaz koronavirem, tedy nejméně za den od začátku roku 2022. Přestože šlo o sváteční den a počet testovaných byl nízký, signál k ohlédnutí se za předchozí období byl vyslán.

Domácí šití roušek, odložené nákupy, s tím spojený nárůst úspor domácností, volný čas trávený v on-line prostoru, výuka na dálku a fenomén práce z domova. To jsou jen některé příklady z toho, co  koronavirus ve společnosti způsobil.

„Koronavirová krize měla dopad bez výjimky na všechny skupiny obyvatelstva. Pochopitelně, nejcitelněji dopadla na nízkopříjmové skupiny a ty občany, kteří jsou s ohledem na svůj hendikep odkázáni na pomoc ostatních. Pozitivní přínos krize vidíme v tom, že se řada agend v období koronaviru, a i po něm, zjednodušuje a přenáší se do online prostoru,“

nám sdělil Jakub Augusta, vedoucí oddělení mediální komunikace ministerstva práce a sociálních věcí.

Kdo by to vše 1. března roku 2020 čekal, když se v Česku první tři případy onemocnění koronavirem objevily? Po více jak dvou letech je však jasné, že pandemie zasáhla jak velkou část ekonomiky země, tak celou společnost. Všudypřítomný symbol v podobě povinného nošení roušek sice postupně mizí, dopady koronaviru ale zůstávají.

Pronájem Luxusního mezonetu, 2+kk, Praha, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Zdravotnictví v první linii

Asi největší nároky kladla pandemie v prvních měsících právě na zdravotníky. Do té doby neznámé onemocnění, které se k nám dostalo z Číny, přinášelo až příliš moc otazníků. Není proto ani náhodou, že na postu ministra zdravotnictví se za uplynulé dva roky vystřídala hned čtyři různá jména.

Vezměme to popořadě: jako první musel v září 2020 skončit Adama Vojtěch. Na necelých 40 dní jej pak nahradil epidemiolog Roman Prymula. V horkém ministerském křesle se příliš neohřál ani Jan Blatný. Dalším z propadáků byl Petr Arenberger. Ten ve funkci vydržel pouhých 49 dní, aby jej nahradil „nalezený syn“ tehdejší Babišovy vlády, Vojtěch.

Ekonomický fičák

S pandemií jsou spojeny také velké makroekonomické změny. Celkový vývoj domácí ekonomiky dostal tvrdý náraz zejména během prvního koronavirového období. V roce 2020 hospodářství kleslo o 5,8 procenta. Rozpočtový schodek se pak za první rok pandemie vyšplhal na necelých 370, a následující dokonce na více než 400 miliard korun. Tedy nejvíce v samostatné historii Česka!   

Navýšit se musely mimo jiné státní příspěvky na sociální a zdravotní pojištění. Vybrané skupiny zaměstnanců veřejného sektoru se navíc postupně také dočkaly mimořádných odměn, které se odvíjely od přesčasů a dalších práce v době, kdy šlo řadě spoluobčanů doslova o život.

Vláda nechala tisknout nové peníze. Společnost Cyrrus vypočítala, že zatímco po vypuknutí Velké finanční recese v letech 2008 a 2009 se saldo českého rozpočtu vládních institucí zhoršilo mezi rokem 2007 a krizovými lety 2008–2009 celkem o 6,2 procenta hrubého domácího produktu, propad mezi rokem 2019 a lety 2020–2021 by měl podle aktuálních odhadů činit přibližně 13,4 procenta. 

Ochromený byl v čase, kdy provoz firem omezily první lockdowny, rovněž obchod. Relativně brzy se však začal zotavovat, což pomohlo samozřejmě i celé ekonomice. Na dobrou práci vlád a byznysmenů upozorňuje ekonom Vít Hradil.

„Podpora ze strany měnových i fiskálních autorit způsobila, že globální ekonomika – a hlavně pak její poptávková strana – vyšla z prvních dvou let pandemie znatelně méně pošramocená, než se původně očekávalo. Během horké fáze krize sice došlo k nárůstu nezaměstnanosti a propadu spotřebitelského sentimentu, nedlouho po znovuotevření zasažených sektorů se ovšem poptávková strana vrátila do předkrizových kolejí,“

uvedl analytik firmy.

Propouštění se nekonalo

Hradilova slova potvrzuje naše ministerstvo financí, které v dubnu upozornilo, že pandemie s domácím trhem práce nijak dramaticky nezamávala. Nedostatek pracovníků je podle státních úředníků patrný prakticky ve všech sektorech ekonomiky.

Zatímco loni činila míra nezaměstnanosti v průměru 2,8 procenta, letos by se mohla snížit na zhruba 2,5 procenta. Nedostatek pracovníků však představuje pro firmy nové úskalí. Naděje na další růst produkce – například ve stavebnictví – se tím totiž výrazně omezuje.

I když se povinnost nošení roušek v těchto dnech omezila pouze na zdravotnická a sociální zařízení, bylo by naivní si myslet, že tím problém končí. Koronavirus tu s námi ještě dlouho bude. Očekávat můžeme i další vlny pandemie.

Jejich dopad na společnost a ekonomiku bude ale pravděpodobně menší, než tomu bylo uplynulých 24 měsíců. Vznik a šíření nových mutací, proti nimž by nyní dostupné vakcíny nebo prodělané onemocnění poskytovaly jen malou ochranu, však stále riziko představuje.   

Globalizace světa ekonomickému rozvoji pomáhá. Tomu, jak nás ochránit před vedlejšími příznaky tohoto trendu, jehož ztělesněním je koronavirová pandemie, se přesto stále učíme.   

zdroje: ČTK, Cyrrus, vlastní dotazování