Za tuto luxusní nádheru mohou dva Josefové – Zítek a Schulz, kteří se zhostili zadaného úkolu, vytvořit multifunkční budovu pro Prahu, na výbornou. Počátek historie Rudolfina se váže k roku 1876, kdy byly práce započaty. Na honosnosti stavby se podepsal její hlavní zadavatel, nejstarší peněžní ústav na území Českého království, Česká spořitelna. Ta si mohla dovolit 10 let stavbu financovat, až do jejího oficiální dokončení v roce 1885.
Při stavbě samotné byly znát tehdejší národnostní spory, které dobře glosuje tento vtip v dobovém tisku: „"Prosím, kdo pak tu pořádá také výstavu klacků?" "Ráčíte se mýlit. To jsou jen odložené hole spolku buršáckých, kteří tu stálým pobytem dodávají domu ráz." Taktně autor naráží na malé zastoupení českých autorů na stavbě, jenž na protest záměrně svá díla nedokončili, nebo na převažující části německy mluvícího obyvatelstva při slavnostním otevření. Vždyť se jednalo o triumf českého uměleckého světa.
Monumentálně pojatá budova v sobě snoubila část koncertní a výstavní. Ty jsou vizuálně propojeny stejnými vnějšími prvky, fasáda s ionskými sloupy na jihu zakončena balustrádou, na severu honosnou nárožní věží. Vstup je situován na západ a lemován 25 arkádami. Vstupní hale pak dominuje schodiště se vstupem do galerie.
Rudolfinum se tak stalo důstojným místem pro hudební a malířské múzy. Sídlila zde Česká filharmonie a jeden z nejstarších spolků u nás zde přenesl luxusní obrazárnu z Černinského paláce na Hradčanech. 4. ledna 1896 se Rudolfinum stalo svědkem neopakovatelné akce. Antonín Dvořák stanul jako dirigent svých vlastních děl a tudíž si koncertní síň zaslouží nést jeho jméno.
Léta 1919 až 1932 jsou ve znamení rekonstrukce interiéru pro potřeb nově vzniklé Československé republiky. Tu obstarávají architekti Václav Roštlapila a Rudolf Kříženecký. V nově upravených prostorách se tak mohla scházet poslanecká sněmovna Národního shromáždění.
Pokud by někdo chtěl zkoumat dějiny Rudolfina za okupace, může sáhnout po literárním díle Na střeše je Mendelssohn Jiřího Weila s hluboce symbolickým příběhem.
A život Rudolfina jde dál. O budovu je patřičně postaráno. V 90. letech podstoupila důkladnou rekonstrukci a v roce 1989 byla prohlášena za kulturní památku. Hudebním a výtvarným múzám zde stále můžete naslouchat.