- CZ
- EN
- SK
Rusko-ukrajinská válka: má Slovensko důvod k obavám? Putin varuje Západ. Ruská technika zasahuje u slovenských hranic
Ukrajina se včera probudila do černého rána, na které zejména Ukrajinci nikdy nezapomenou. Ve čtvrtek krátce po páté hodině ranní Rusko zaútočilo na Ukrajinu, což vyvolalo řadu otázek ohledně budoucího vývoje celého světa. Výbuchy byly slyšet v okolí Kyjeva, Charkova, Oděsy, Mariupolu a Charkova. K výbuchům dochází po celé zemi. Otřásly nejen hlavním městem, ale i oblastmi vzdálenými jen několik desítek kilometrů od slovenských hranic. "Troufám si říci, a prezentovali jsme to na zasedání Rady bezpečnosti, že z hlediska evropského kontinentu je situace možná nejhorší od konce druhé světové války," zdůraznil Nad.
Například město Chyriv na západě země je vzdáleno dvě hodiny jízdy autem od slovenského města Medzilaborce a přibližně 100 kilometrů přes území Polska.
Svět se změnil. Nikdo zatím nedokáže říct, kde to skončí a co to všechno bude znamenat pro naše životy. Rusové se v současné době snaží zmocnit jaderné elektrárny v Černobylu. Svíčkového pochodu v Bratislavě se zúčastnily stovky lidí. Shromáždili se před prezidentským palácem, sídlo prezidenta je osvětleno v barvách Ukrajiny.
„Navzdory několikatýdennímu diplomatickému úsilí, kdy světoví lídři navštívili ruského prezidenta Vladimira Putina, se zdá, že plnohodnotná invaze na Ukrajinu byla po celou dobu na pořadu dne,"
napsal moskevský zpravodaj BBC Steve Rosenberg. Putin podle něj dal jasně najevo, že Ukrajinu považuje za hrozbu pro bezpečnost Ruska a že současnou Ukrajinu nepovažuje za suverénní zemi. Putin prohlásil, že situace vyžaduje rozhodné kroky, a vyzval ukrajinské vojáky, aby složili zbraně. Moskva podle něj nemůže tolerovat hrozby přicházející z Ukrajiny a cílem operace bude ochrana životů.
Zasedání Bezpečnostní rady na Slovensku
Na Ukrajině byl vyhlášen výjimečný stav! Ve čtvrtek (24.2.2022) se na Slovensku konalo zasedání Bezpečnostní rady státu za účasti prezidentky Slovenské republiky Zuzany Čaputové. Po jednání prohlásila, že Slovensko je připraveno poskytnout pomoc při ukončení konfliktu na Ukrajině a při ochraně lidských životů. Podle ní není bezpečnost Slovenska v současné době ohrožena. Hlava státu vyzvala k zachování klidu. Přestože se ozbrojený konflikt odehrává v blízkosti slovenských hranic, naše územní celistvost není přímo ohrožena, uvedla. Podle prezidenta se ruský prezident vydal cestou přímé agrese a napadl slabší stranu, jejíž jedinou chybou je, že chtěla žít v míru.
„Všechny oběti na Ukrajině budou jeho oběti a on za to ponese plnou odpovědnost,"
řekla.
Čaputové dnes volal také ukrajinský prezident.
„Právě mi volal prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho první slova byla: "Zuzano, bombardují nás, mnoho vojáků a civilistů bylo zabito." Požádal nás o podporu Ukrajiny, zejména v podobě tvrdých sankcí vůči Rusku a o materiální pomoc v krizové situaci,"
uvedla prezidentka Slovenské republiky.
Mobilní operátoři pomáhají
Mobilní operátor Telekom SK myslí na lidi, kteří mají na Ukrajině rodinu nebo blízké. Odchozí mezinárodní hovory a SMS ze Slovenska na Ukrajinu jsou ode dneška 25. 2. 2022 zdarma. Totéž platí pro ty, kteří se pohybují na Ukrajině.
Železniční společnost Slovensko podává pomocnou ruku uprchlíkům
Železniční společnost Slovensko až do odvolání zastavuje všechny osobní vlaky ve směru na Ukrajinu. Chce pomoci například při případném zajištění evakuačních vlaků pro válečné uprchlíky.
Ruský útok otřásl ruskými trhy a poslal rubl na historické minimum vůči dolaru a euru.
Východní hranice s Ukrajinou by měla být vojensky posílena
Hovoří o tom slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Oznámil, že se sešla Rada NATO a několik spojenců vyzvalo k aktivaci článku čtyři, tedy k bezpečnostním konzultacím. Jak uvedl Ivan Korčok, slovenský ministr zahraničních věcí, bude nutné posílit obranu NATO na východě, kam patří i Slovensko.
„Podobná struktura, jakou má NATO v Pobaltí, měla být ve všech zemích východního křídla, včetně Slovenska. Je to obrana směrem dopředu,"
dodal Korčok.
Vláda považuje za nepravděpodobné, že by Rusko napadlo Slovensko. Vláda se však připravuje na všechny možné scénáře.
Smlouva o obraně je v zájmu občanů
Slovensko je podle Korčoka výjimkou v Evropě, kde se lidé bouří proti obranné smlouvě s USA.
„Je to v zájmu všech občanů. Nejde o to, aby sem nyní přicházeli rodinní příslušníci,"
řekl Korčok.
„Dlouho jsem pracoval v zahraničí a tyto věci jsou naprosto v pořádku."
Nezodpovědná slovenská politika
Podle šéfa resortu diplomacie Ivana Korčoka se Slovensko může těšit bezpečnosti jen proto, že je součástí většího celku. Vzhledem k tomu, že Slovensko je součástí NATO, nesou USA velký díl odpovědnosti za obranu Slovenska. V souvislosti s útokem podle něj probíhá informační válka a svou roli v něm sehrála i „nezodpovědná slovenská politika".
„Nejsou to jen portály, které jsou přímými šiřiteli dezinformací, je to velká část slovenské politiky, která zde způsobila naprostou dezinformaci."
Korčok uzavřel. Podle slovenského ministra zahraničí musí občané rozumět tomu, co vláda dělá pro jejich bezpečnost.
„Ruská federace představuje hrozbu pro evropskou bezpečnost. Porušila vše, o co požádala. Prosím občany, aby to vnímali."
Nepodléhejme dezinformacím
Podle slovenského premiéra Eduarda Hegera bychom měli mít soucit s lidmi, kteří utíkají před válkou. Hranice budou podle něj kontrolovat ozbrojené síly a policie a lidé prchající před válkou dostanou na Slovensku domov.
„Nepodléhejme dezinformacím, prosím, spojme se pro naši bezpečnost a zachování míru v Evropě,"
řekl Heger na tiskovém brífinku.
Šéf zpravodajství RTVS skončil poté, co ve vysílání obhajoval Putina
Vahram Chuguryan, vedoucí zpravodajské redakce RTVS (Radio and Television Service), odchází. Odchod přišel poté, co Jan Čarnogurský - jeden z nejvěrnějších obhájců Putinova režimu - vystoupil v úterním večerním pořadu Zprávy a komentáře o situaci na Ukrajině. V pořadu mohl říct, co chtěl. Na RTVS se snesla vlna kritiky. Veřejnoprávní televize však na situaci na Ukrajině nereagovala stejně jako ostatní televize. Zatímco ostatní slovenské televize přinášely nové a nové informace o dění na Ukrajině v době vypuknutí konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem, RTVS, která má ze zákona povinnost informovat veřejnost, vysílala reprízu Dámského klubu nebo dokument o potápění... a ani slovo o válce...
Lidé prchající před válkou se mohou z Ukrajiny dostat na Slovensko bez platného cestovního dokladu
Na Ukrajině žije přibližně 11 tisíc Slováků. Žijí především ve městech a vesnicích Zakarpatí, které bylo součástí první Československé republiky jako Podkarpatská Rus. Jedná se například o města Užhorod, Mukačevo, Svalava, Storožnice, Velký Berezný, Seredný, Antalovce, Onokovce, Turie Remety, Perečín, Dlhe, Kolčino, Rovnikova Huta, Hluboké, Nový Klenovec.
Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomas-Greenfieldová varuje, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou může vyvolat nejhorší uprchlickou krizi v dějinách. Na útěku může být více než 5 milionů lidí. Biden hovoří o zásobách krve pro transfuze pro lidi, kteří budou během konfliktu zraněni. Ukrajinská bezpečnostní agentura měla připravit tisíce pytlů pro oběti, které nepřežijí.
Rusko také útočí na letiště Ivano-Frankivsk, které se nachází pouhých 350 kilometrů od hranic se Slovenskem. K nebi se vznášel černý dým a výbuchy byly slyšet na míle daleko. Informovalo o tom ukrajinské ministerstvo vnitra.
Ukrajinci chtějí kvůli agresi co nejdříve opustit svou zemi a dostat se na Slovensko. Svědčí o tom kolony aut na hraničních přechodech mezi Ukrajinou a Slovenskem. Čekání na přechodu se stále prodlužuje. Podle Finanční správy Slovenské republiky je čekací doba na hraničním přechodu Vyšné Nemecké - Užhorod pro osobní vozidla již pět hodin. Kamiony čekají v průměru 260 minut.
Podle portálu TV Noviny utíkají lidé také z Kyjeva. Před bankomaty a čerpacími stanicemi se tvoří dlouhé fronty.
V souvislosti s vypuknutím vojenského konfliktu na území Ukrajiny Ministerstvo vnitra Slovenské republiky oznamuje, že v současné době jsou v provozu všechny hraniční přechody na hranicích s Ukrajinou, s výjimkou železničního hraničního přechodu Čierna nad Tisou - Čop. Osobní doprava zde byla zastavena.
„Vstup bude umožněn všem osobám prchajícím před tímto vojenským konfliktem,"
uvedlo ministerstvo.
„Vstup na území Slovenské republiky bude umožněn také po individuálním posouzení osob, které nemají platný cestovní doklad (biometrický pas). Pohraniční policie vyvine maximální úsilí k eliminaci případných kolon na hranicích nasazením svých personálních a technických prostředků."
Pokud Rusko zastaví dodávky plynu, Slovensko bude křičet nejhlasitěji v Unii
Slovensko by bylo schopno zvládnout i přerušení dodávek ropy z Ruska. Přerušení dodávek plynu by však již mělo pro Slovensko větší důsledky.
Slovensko je stejně jako ostatní členské státy závislé na nerostném bohatství Ruska. Pokud se Rusko v reakci na západní sankce rozhodne omezit dodávky strategických surovin, Slovensko na to tvrdě doplatí - zejména na svou vysokou závislost na ruském plynu, jaderném palivu a ropě. Největším spotřebitelem plynu na Slovensku je společnost Duslo Šaľa, která vyrábí hnojiva pro zemědělce a močovinu Adblue pro motoristy. Košické ocelárny nakupují železnou rudu a uhlí z Ruska a nakonec ruské jaderné palivo pro jaderné reaktory v Mochovcích a Jaslovských Bohunicích nakupují Slovenské elektrárne.
Zatímco téměř dvě třetiny ropy se na Slovensko dovážejí z Ruska, u plynu tento podíl přesahuje 90 procent, jak ukazují údaje z roku 2020.
„Případné zastavení hospodářské spolupráce by mohlo Slovensku způsobit problémy s dodávkami plynu, ropy a jaderného paliva,"
říká Matej Horňák, ekonom Slovenské spořitelny.
Pokud by došlo k otevřenému vojenskému konfliktu, slovenská ekonomika by to pocítila!
„Mezi první bezprostřední důsledky konfliktu by pravděpodobně patřilo narušení výroby a přepravy zboží na Ukrajinu a z Černého moře. Dalším důsledkem bude růst cen zemědělských a energetických komodit, železné rudy a hnojiv,"
říká Andrej Martiška, ekonomický analytik Tatra banky.
Podle něj by takový vývoj pocítili slovenští spotřebitelé a podniky dalším zdražováním zboží, potravin a energií nebo surovin.
Bude nedostatek zboží
Rusko-ukrajinský konflikt ohrozí obchod a podnikání, tvrdí Svaz obchodu a cestovního ruchu Slovenské republiky. Téměř okamžitě může dojít k nedostatku některého zboží.
Putin ohrožuje celou Evropu. Věří, že se zapíše do historie
Rusko se chce vrátit k rozložení sil z roku 1997 a požaduje stažení zahraničních jednotek, vybavení a zbraní ze všech zemí, které nebyly členy NATO před rokem 1997. Informovaly o tom agentury AFP a TASS.
„Hovoříme o stažení zahraničních vojsk, techniky a výzbroje a dalších krocích k návratu k uspořádání z roku 1997 na území zemí, které k tomuto datu nebyly členy NATO. Týká se to Bulharska i Rumunska,"
citoval ve svých odpovědích ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Ruský prezident Vladimir Putin vyzývá spojence, aby nezasahovali na Ukrajině.
"Nyní několik důležitých, velmi důležitých slov pro ty, kteří by mohli být v pokušení zasahovat do probíhajících událostí zvenčí. Ten, kdo se snaží zasahovat a vytvářet ještě větší hrozby pro naši zemi, pro naše lidi, by měl vědět, že reakce Ruska bude okamžitá a povede k následkům, jaké jste ve své historii ještě nezažili. Jsme připraveni na jakýkoli vývoj událostí. V tomto ohledu byla přijata všechna nezbytná rozhodnutí. Doufám, že mě slyšíš."
Putin řekl.
Podle ministra zahraničí Ivana Korčoka však o některých požadavcích Ruska nelze ani jednat.
„Přepsali by celou bezpečnostní architekturu a svět, do kterého Slovensko a další státy po roce 1989 vstoupily,"
řekl Korčok.
Požadavky Ruska jsou podle vládních představitelů nepřijatelné!
Slováci sledují dění na ukrajinsko-slovenské hranici ve všech médiích. Jejich redaktoři nasazují téměř vlastní životy. V poslední době reportéři CNN v Kyjevě natáčejí v neprůstřelných vestách a helmách. Jak vidíme, ruská invaze zaskočila celý svět a nikdo zatím neví, co bude dál...
Zdroje: TV Noviny, HN Slovensko, TA3, Pravda, Denník N, Pluska, vlastní dotazování
