Rychlá zpověď - Dara Rolins: Určitě bych o adopci stála

Jsi zpěvačka, módní guru, ale ty i píšeš a zabýváš se zdravou výživou.

Jsem aktivní na všechny směry. Asi to tak vychází z mého přirozeného životního stylu. Good food life, jsou tyčinky s mnoha druhy dobrých přísad. Jedna se jmenuje po mně - Mandarinka. Snažím se totiž nejen cvičit, ale i zdravě jíst. Hodně mě otázka stravy zajímá a pomaličku se tím i s mou kamarádkou Simonou Kordovou zabýváme.

Vydala jsi i diář s detoxikačním programem. Teď je na trhu druhý, co v něm nabídneš mimo dny v měsíci?

Rok podle Dary je naše společná cesta. Loni se to povedlo a já doufám, že i letos. Mé přání je, zpříjemnit prostřednictvím svých myšlenek, postřehů a zkušeností, které jsem získala a vyzkoušela na vlastní kůži, každému, kdo do diáře nakoukne. Najdete v něm praktické zrcátko, 26 fotografií z mého soukromí a 28 stran textu, kde jsou rady, recepty a mé postřehy.

Tělo si udržuješ nejen jídlem a cvičením, ale i tanečním vystoupením při koncertech. Budeme se i my hodně vrtět i při tvém novém CD?

Určitě je taneční, najdete na něm velkou škálu pestrých písní. Po radostech i peripetiích přijímám důsledky a dochází ke stavu smíření. O tom je má nová deska "ETC". Je hodně autentická.

Točili jste klip Duha o prázdninách, je takový hippie. Objevila se na něm i Laura. Jaké to bylo pro ni, šlo o první natáčení.

Myslím si, že si to krásně užila. Bavilo ji to moc, i mě, že ji tam mám. Rozhodně ji nechci nikam strkat, prostě to tak přirozeně vyplynulo i z té písničky. Chtěla jsem, aby tam byla.

A jaké jste měly spolu prázdniny mimo práci?

Byly super, nemusely jsme vstávat do školy, bylo krásně. Mám ráda sluníčko a hodně jsme cestovaly. Navštívily jsme spolu na několik týdnů Bali. 

Jak jsi vlastně trávila prázdniny ty jako malá holka?

Když mi bylo devět, chodila jsem hodně navštěvovat babičky. Ta od táty měla dům se sadem. Měla slepice, prasátko a žilo se tam takovým tím vesnickým stylem života, což se mně, městské holce, moc líbilo. Byl to jiný svět.

A co ty a škola?

Vzpomínám na ní, že jsem ráda, že už do ní nemusím, protože se mi do ní chodit nechtělo. Byla jsem dobrý průměr. Nebylo to vždy na samé jedničky, ale to, že jsem po základce šla na konzervatoř, což mě bavilo a tam se to vyladilo. Na školní léta mám pěkné vzpomínky.

Co ti nešlo a co tě nebavilo?

Matematika, fyzika, chemie. Tyhle předměty mě nebavily. Do dnešního dne mám problém to pochopit. I u Laury, a to je třetí třída. Jsem mnohdy ztracená. Dělám to tak, že mám hodně přátel na telefonu, takže zjišťuji a nechám si poradit. Před Laurou dělám, že všemu rozumím, ale nechávám to na ní. 

Jaké věci musíš pravidelně během školního roku kupovat Lauře do školy?

Pravidelně spolu vybíráme školní tašku a pomůcky. Ne vždy se sejdeme ve vkusu a názoru, tentokrát byla shoda. Jsem klasická máma, která chodí s dítětem nakupovat.

Hodně pomáháš i cizím dětem. Nedávno jsi se zapojila právě do jednoho projektu a byla rozdat školní věci pro děti z dětských domovů. Jak tyto aktivity přijímáš?

Já se považuji za šťastného člověka, mám skvělou rodinu, zdravé dítě a skvělou práci. Má filozofie je, že když chci dostat, musím dát. Proto to tak i dělám a snažím se to dělat i v charitě. Když můžu pomoci, pomůžu.

Je to hodně emotivní, když jdete do dětského domova podpořit děti?

Navštěvuji, pomáhám, dělám to často a je to pro mě velmi smutné. Zajímám se o to, sama jsem máma, prožívám to, často se setkávám s věcmi, kterým nerozumím. Nechápu, jak ty děti může někdo odložit.

Řešila jsi přímo ty někdy otázku ohledně adopce?

Zatím jsem ne, jelikož jsem nenarazila na problém, kdy mít vlastní dítě je problém. Na druhou stranu mi to přijde logické, když se takový problém naskytne a žena své dítě mít nemůže. Určitě bych o adopci stála a určitě bych o ní uvažovala.

A co tvoji rodiče? Tatínek byl bezesporu mužem tvého života. Jaký byl?

Byl dokonalej, takoví tátové jsou. A ten zvláštní vztah mezi dcerami a otci, to je něco, co má specifické kouzlo. Strašně ráda na něj vzpomínám a vlastně je tady teď se mnou. Cítím to.

Snažíš se být jako maminka?

Spíš jsem poučená chybami, které dělala. Určitě je dělám já taky, žádná máma není dokonalá. Snažím se, aby ve mě měla Laura kámošku. Aby se nebála mi říkat věci, za které se stydí, nebo chyby které udělala, aby cítila ve mě tu oporu. 

Co jsi zdědila po rodičích?

Zdravý rozum, lásku. U nás byla v rodině hodně láska, ani jeden rodič se nebál tu lásku ukázat. My s Laurou se pořád vítáme, loučíme, líbáme, objímáme a chválíme.

Existuje okamžik, který bys chtěla vrátit zpět?

To že mi odešel táta a ve stejném roce i má nejlepší kamarádka. Odchody lidí, které milujeme, považuji za největší nespravedlnost, i když je to jediná spravedlivá věc na světě.