Rychlá zpověď - Jana Adamcová: Nejen o nabídce Andreje Babiše

Jani, gratuluji k nové práci! Jak se těšíš?

Díky moc. No, mám z toho radost, je to výzva, ačkoli zatím se ještě stále jen rozhlížím.

Jak vlastně došlo k tomu, že ses stala mluvčí vlády? Usilovala jsi o tento post sama, nebo přišla nabídka k tobě?

Nabídka přišla ke mně a docela příjemně mě zaskočila.

Znali jste se s panem premiérem osobně? A myslíš si, že mohlo hrát roli to, že jsi původem Slovenka? (smích)

Nemyslím si, že by v tom sehrál roli můj slovenský původ. Podle mě si to pan premiér ani příliš neuvědomoval, pokud vůbec. Znali jsme se jen zběžně.

Luxusní vila 5+kk na pronájem, Praha západ, Okolí Prahy

Zobrazit nemovitost

Rozmýšlela ses dlouho, nebo je to zkrátka nabídka, která se neodmítá? Není to tak dávno, co ses vrátila na obrazovky jako moderátorka pořadu Sama doma, což tě určitě naplňovalo. Nebo se mýlím?

Popravdě, právě to, že jsem měla možnost vrátit se do televize jako moderátorka, a zejména pak jako moderátorka pořadu Sama doma, mě při rozhodování trápilo snad nejvíc. Práce v televizi mě naplňovala, a jelikož jsem se moderováním živila po většinu svého profesního života, troufám si říct, že jsem se v této práci orientovala a cítila skvěle a fundovaně. Jenže pořad jsem moderovala jen jednou za čtrnáct dní, a to bylo málo, zatímco nová pozice nabízela jiné nasazení.

Zároveň mi bylo jasné, že to je nabídka, která se neodmítá, pokud bych ovšem nechtěla riskovat, že toho budu jednou litovat. Musela jsem se samozřejmě nejprve domluvit doma a získat podporu rodiny. Protože i mé děti mají dost náročný mimoškolní program a se mnou, jako s rodinnou řidičkou, už nebylo možné do budoucna příliš počítat. Tohle jsme naštěstí za pomoci mého muže a mých rodičů rychle vyladili.

Uvažovala jsi už někdy v minulosti o práci mluvčí?

Uvažovala jsem o tom jako o jedné z možností mého profesního směřování, ale pouze hypoteticky. Nikdy jsem se až dosud konkrétní možností nezabývala.

Jaké jsou reakce okolí na tvé jmenování do funkce?

Reakce z mého okolí jsou z 95 procent pozitivní. Dokonce i reakce ze širokého okolí, které se ke mně dostávají, jsou možná ze 70 procent gratulace. Narozdíl od toho, co je možné se dočíst v novinách, jsem ze 70 až 80 procent odpovídala na gratulace a milé a povzbudivé zprávy. O tom se ale nehodí psát, jako téma to zajímavé není. A já pro to mám pochopení.

Hraje u tebe roli, kdo stojí ve vedení vlády, nebo je to prostě práce, kterou bys dělala pro kohokoliv a bez ohledu na vlastní politický názor?

Pro kohokoliv bych to asi nedělala. Musela bych se s tím dotyčným cítit komfortně, alespoň v nějaké základní rovině. Ačkoli moje práce se hodně odehrává u počítače a s mobilem v ruce. Mnohem více než s premiérem komunikuji s novináři a s kolegy v tiskovém oddělení. Pan premiér je workoholik a přizpůsobit se jeho tempu je téměř nemožné. Můžeš se o to jen snažit. A velmi často máš problém ho dohonit nebo odchytit.

Přestože se moderátoři často uplatňují na pozici mluvčích, je to přece jen výrazně odlišná disciplína. Co všechno bude náplní tvé práce?

Zatím se opravdu především rozhlížím. Snažím se rozpoznat, kam směřovat dotazy, eventuálně jak zformulovat odpovědi. Musím se seznámit s množstvím lidí, s nimiž bych mohla nebo budu přicházet do styku.

Jaký bude tvůj režim? Máš vymezenou pracovní dobu, nebo budeš muset být v pohotovosti ve dne i v noci?

Vymezená pracovní doba je v této pozici pouze formalita a ani jsem se o konkrétní časy příliš nezajímala. Vím, a už jsem měla možnost si to vyzkoušet, že reálná doba strávená v práci dalece přesáhne předepsaný režim.

Znamená pro tebe nový post nějaké omezení, které jsi doposud nemusela řešit? Třeba styl oblékání nebo to, jakou fotku si dáš na Instagram a podobně?

Zatím to příliš nevnímám. Pokud se ten den „pro mě“ nic moc mediálně neděje, oblékám se neformálně, tak jak jsem běžně zvyklá. A pokud je zasedání vlády, po němž je tiskovka, nebo se koná oficiální akce, které se musím účastnit, pak si samozřejmě vezmu šaty a lodičky. To mi ale připadne normální, jsem na to i ze své předchozí pozice moderátorky zvyklá, nepovažuji to za omezení.

Pokud jde o sociální sítě, Instagram příliš nevyužívám, mám k fotkám raději alespoň nějaký drobný příběh, takže pro tohle se mi zdá být vhodnější Facebook. A nemyslím, že bych i v tomto ohledu musela něco zásadně měnit, nikdy jsem nezveřejňovala nic, za co bych se měla stydět.

Když se ohlédneš zpět za svou kariérou, na jaké období vzpomínáš nejraději?

Na to je těžká odpověď. Všude bylo něco, co ve mně zanechalo hezké vzpomínky. A vzpomíná se především na to dobré… Asi bych opravdu neuměla vypíchnout jen jedno období. Všude, kde jsem byla, jsem byla ráda.

Můžeš zavzpomínat na své začátky? Jak se vlastně Jana Nováková ocitla na Nově a co jsi dělala předtím, než se z tebe stala moderátorská hvězda?

Než jsem začala poprvé moderovat na Nově – to byly Zprávy ve Snídani s Novou – jsem asi rok a půl zpívala s kapelou v Německu a Rakousku, pracovala jako moderátorka zpráv v Radiu Kiss, studovala na FHS UK magisterský mediální obor a pracovala jako „helfryně“ v hlavním zpravodajství na TV Nova.  

Zmínila jsi kapelu. Je pravda, že když jsem si tvé jméno zadala do Googlu, vyskočilo Jana Adamcová, zpěvačka. To mě překvapilo, nikdy jsem tě zpívat neslyšela…

Začínala jsem opravdu spíš jako zpěvačka, ačkoli zároveň s tím mě zajímala také verbální a nonverbální komunikace. Tím jsem se dostala k moderování ve zpravodajství, což ovšem omezilo mé pěvecké možnosti. Vrátila jsem se k nim opět až nedávno, a to v souvislosti s mými texty, které píšu.

Pronájem bytu 3+kk - Praha 1 - 108, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Jsem vyznavačkou poetických textů pánů Borovce, Vrby, Rytíře, Pergnera… To, co dnes slyším z rádia, mě často tahá za uši. Nestačím se divit, kolik špatného frázování v těch písničkách je. Asi je to tím, že všichni dělají všechno, a o odbornost už dnes téměř nikdo nestojí. Důležitá je multifunkčnost a cena.

A napsala jsi text pro nějakého známého interpreta?

Texty píšu pro sebe a svoji potřebu. Ačkoli nevím, zda je při mé současné profesi vůbec někdy uplatním. Primárně jsem si neuměla představit, že bych psala texty pro někoho jiného. Psala jsem je pro sebe a za sebe. Jediný text, který jsem vytvořila na zakázku, byl k písni pro film Léto s gentlemanem – „Láska se nám může stát“. Nebyla to ale klasická zakázka, film režíroval můj muž a strávila jsem u jeho přípravy a scénáře dost času, takže mi nebyl cizí.

Tvůj muž je známým režisérem. Nechtěla sis třeba zkusit zahrát v nějakém seriálu?

To mě nikdy ani nenapadlo. Ne že bych si na nějakou drobnější roli netroufla, hrála jsem divadlo, a třeba bych i leccos zvládla, zejména po mnohaleté zkušenosti práce v médiích. Ale nechtěli jsme si s mým mužem zadělávat na zbytečné pomluvy ohledně protekcionismu. I tak jsme se jim nevyhnuli. Málokdo si dovede představit, že jak nástup do rádia, tak i do TV Nova, jsem si zajistila sama, bez vědomí mého muže.

A co říkal, když jsi mu sdělila, že bys mohla být mluvčí vlády?

Byl stejně překvapený jako já, ale vzápětí měl radost. Stejně jako já.

Patří tvůj muž spíš k těm, co by měli raději ženu doma, nebo se rád pyšní tím, jak je jeho žena úspěšná?

Myslím, že v mém muži se tyto věci vzájemně perou. Chtěl by obojí. A jistou dobu to tak i bylo. Když jsem odcházela na mateřskou, měla jsem za sebou už kus moderátorské kariéry, kterou už mi nikdo nemohl vzít. Teď už děti hodně vyrostly a nejvíc ze všeho potřebují uvařit a odvážet na kroužky. Ve vaření žádná mistryně nejsem, to obstará mnohem lépe můj muž, moje maminka nebo kamarádka. A jako taxikářka jsem také snadno nahraditelná. Mně připadne nejdůležitější, že se dětem mohu věnovat, když se vrátím z práce, a oni ze svých mimoškolních aktivit.

Jani, pojďme si od práce trošku odpočinout. Prozraď, co děláš ve volném čase a co tě zajímá?

Můj volný čas byl zásadně vždy spojený s dětmi. Jediné, čeho si užívám nezávisle na nich, je večerní čtení knížek. V létě jsem jich za dva měsíce přečetla dvacet dva.

Jak nejlépe dobíjíš baterky?

Chtěla bych říct, že spánkem a cvičením. Ale zrovna s usínáním to odjakživa nemám snadné. Neumím se zbavit myšlenek na předchozí den i na ten příští. Od té doby, co jsem si začala před spaním číst, je to ale o hodně lepší. Zabírá i doplněk stravy melatonin.

A cvičit už jsem taky dlouho nebyla. Není to tak dávno, co jsem si dny bez bikram jógy nebo pilates neuměla ani představit. Zatím je to ale v nedohlednu…

Můžeš říct, že jsi šťastná? Nebo ti k absolutnímu štěstí ještě něco chybí?

Nevím, co je absolutní štěstí. Myslím, že není špatné, když člověku tu a tam něco chybí a žene ho to vpřed. Ale šťastná jsem, protože i přes některé nedostatky si myslím, že je dobré, když se člověk naučí cítit se šťastně. Já se to učím.

Jani, děkuji za rozhovor.