Rychlá zpověď – jeskyňář Boris Blaškovič: Solná jeskyně je uměle vytvořená, čistě komerční věc
Slyšeli jste už o solných jeskyních a o jejich pozitivních účincích? Už staří Egypťané 3 000 let před naším letopočtem využívali sůl jako lék. V současnosti patří solná jeskyně mezi oblíbená místa, kde může člověk nejen nabrat novou energii, ale hlavně si zlepšit zdraví a podpořit imunitu. Trápí vás senná rýma, alergie nebo ekzém? Nemusíte cestovat k moři. Říká se, že 45 minut v solné jeskyni se vyrovná třídennímu pobytu u moře. Pomáhá zmírňovat chronická respirační onemocnění, kožní onemocnění a pozitivně ovlivňuje i duševní zdraví člověka. V rozhovoru pro LP-Life.cz se zkušený jeskyňář Boris Blaškovič rozpovídal o životě pod zemí, thajských chlapcích, ale také o komerčních solných jeskyních a jejich léčivých účincích.
Kdy jste začal prozkoumávat jeskyně?
Není to zas tak dávno, jen pár let nazpět. Šlo to pozvolna v rámci koníčků. První návštěvy probíhaly třikrát do roka, pak pětkrát do roka a postupně se to rozjelo.
Nikdy jste neměl strach, že vás to v neprobádaném prostoru zavalí?
Samozřejmě. To riziko je tam neustále. Při objevování nových prostor člověk neví, do čeho jde. Opatrnost tam musí být.
Do jaké největší hloubky se u nás dá sestoupit? V Abcházii je jeskyně hluboká více než dva tisíce metrů a speleologové se stále nedostali na dno.
Na Slovensku má nejhlubší jeskyně 499 metrů, je to systém Hipmanových jeskyní, nacházející se v Jánské dolině v Nízkých Tatrách. Do budoucna - pro další nadšence, respektive pro další generaci, není ta hloubka uzavřena.
Ve Francii nebo v Česku se jeskyně používají ke zrání sýrů. Co je na tom pravdy?
Věřím tomu, využívá se to stejně tak i u nás. Znám i jednu jeskyni v Moravském krasu, která sloužila jako sklad a zrál tam sýr Niva. V jeskyni máte konstantní teplotu a máte tam 98 procentní vlhkost, která podporuje zrání určitých plísní, jako například pro tyto účely. Jeskynní systém je velmi individuální a nenacházejí se v něm negativní vlivy.
Říká se, že v jeskyních je vzduch často nezdravý, s nízkým obsahem kyslíku a občas nasycený toxickými plyny.
Velmi výjimečně ano, ale je to skutečně velmi výjimečná věc. V podstatě je vzduch v jeskyni zcela běžně dýchatelný a dokonce je zdraví prospěšný a používá se k léčebným účelům. Jsou tam určité výjimky, kdy je vysoká hladina plynů, ale, jak říkám, to je jen velmi výjimečné.
V minulosti se v jeskyni používaly i pochodně. Je pravda, že jejich zapálením se zvyšuje spotřeba kyslíku v jeskyni, a tím je ho méně?
Pochodeň je oheň a oheň ke svému hoření kyslík potřebuje. V minulosti byly tímto způsobem navštěvovány hlavně velké jeskyně, ve kterých je kyslík v podstatě nevyčerpatelný, protože jsou tam různé průvany a hlavně prostory těch jeskyní jsou obrovské.
Kdy se v jeskyňářství používají kyslíkové láhve?
Kyslíkové láhve používají jedině potápěči, když potřebují překonat nějaký sifon nebo když se musí dostat pod vodní hladinu do nějakých neznámých prostor. Jinak se kyslíkové láhve v jeskyni nepoužívají, protože je tam vzduch přijatelný.
Před lety sledoval celý svět příběh thajských chlapců, které v jeskyni překvapily náhlé záplavy a zůstali tam uvězněni. Přežili by bez kyslíku?
Bez kyslíku člověk samozřejmě nepřežije, ale v těchto případech není problémem nedostatek kyslíku. Kyslík do jeskyně proudí, i když je například přístupová cesta zaplavená. Skála není jednolitá. Jsou v ní různé chodbičky, pukliny a malé mezery, kterými sice člověk neproleze, ale vzduch jimi proudí. Ohledně přežití v jeskyni jsou důležité jiné faktory, například podchlazení, nebo časem nedostatek jídla. V Thajsku se jednalo o velmi teplou jeskyni a důležitou roli zde hrály jiné faktory.
Jak dlouho vydrží člověk v jeskyni bez kyslíku?
Tak dlouho, jak dokáže zadržet dech.
Pokud někdo uvízne v jeskyni, jako v tomto případě, co musí udělat, aby přežil?
To je individuální. Každá jeskyně má svůj charakter, teplotu i podmínky. Když člověk uvízne v neprobádané jeskyni a v těžkých podmínkách, jeho šance jsou mizivé. Může nastat podchlazení, to je nejčastější věc. To byl přesně případ polských jeskyňářů v Tatrách před dvěma, třemi lety. Oba vlastně zemřeli na podchlazení. Pokud člověk není připraven, šance jsou někdy velmi malé.
Hodně se mluví o solných jeskyních a o jejich pozitivních účincích na zdraví. Říká se, že 45 minut v solné jeskyni se vyrovná třídennímu pobytu u moře. Proč?
Ty jeskyně jsou výjimečné díky soli, která se tam nachází. Už staří Římané v 15. století zjistili, že lidem, kteří pracovali v solných dolech, se dýchalo lépe. Dýchací problémy se jim tam zlepšovaly. Jedná se vysloveně o účinek soli.
Jak se sůl dostala do jeskyně?
Tak, že ji tam někdo přinesl. Solná jeskyně není přirozená věc. V našich podmínkách jistě ne. My se do nových prostor nasycených solí nedostaneme. Solná jeskyně je uměle vytvořená věc, která je podle mě čistě komerční, ale má i léčebné účinky. Není to přírodní výtvor.
Jaké léčivé účinky má solná jeskyně při dýchacích potížích?
Solná jeskyně má obrovský význam pro děti s různými dýchacími problémy, jako je například astma.
Máme takovou solnou jeskyni na Slovensku nebo v Čechách?
Solné jeskyně se na Slovensku nacházejí a je jich spousta, jsou ale uměle vytvořené a slouží k léčebným účelům. Solná jeskyně je podle mě umělý výtvor, ale na Slovensku, v Čechách a okolí jsou využívány k takzvané speleoterapii. Jedná se o inhalaci jeskynního aerosolu přímo v jeskynních prostorách. Na Slovensku pro tyto účely fungují dvě jeskyně, kam chodí strávit nějaký čas hlavně děti, ale i lidé s různými dýchacími problémy. Lehnou si na lehátka, zabalí je do deky a dýchají vzduch, který je zdraví prospěšný. To se zjistilo už v dávné minulosti. Daný vzduch obsahuje 98 procentní vlhkost. Je to jeskynní aerosol bez negativních vlastností a nezpůsobuje dráždění. Navíc obsahuje různé minerály, které při inhalaci prospívají a pročišťují.
Děkuji za rozhovor.
