**byt/20596**Pokud o něco jde a je to pro ni důležité, stává se z ní pedant! A je jedno, jestli jde o stoprocentní moderátorský výkon u Odpoledních Televizních novin nebo výchovu její pětileté dcery Jasmínky. Když jí musela nasadit drsnou dietu kvůli nemoci, bez váhání to, i navzdory škemrání holčičky, udělala. V rozhovoru nám ale také prozradila, co ji dokáže rozhodit a proč s ní budou mít učitelky její dcery problém.
Poslední dobou se o to snažím. Jsem otevřený člověk hlásající pravdu, co na srdci, to na jazyku, což jsem se dozvěděla, že je v této branži špatně. Takže už nejsem tolik otevřená a snažím se si to soukromí chránit. Jasmínka je mojí součástí, tak je mediálně vidět, ale jinak se snažím mého partnera, který není ze šoubyznysu a nemá to rád, chránit.
Myslím, že to nechápe. Nechápe proč někomu cizímu řeknu, že moje dítě prodělalo mononukleózu. Já si ale říkám, že je fajn, že to dokážu říct, aby se ty ostatní maminky nebály. Když mi lékaři řekli, že má mononukleózu, tak jsem věděla, že to je jen nějaká nemoc z líbání, ale proč to má moje čtyřleté dítě a jak se to léčí a že ta dieta je opravdu nechutná, to jsem nevěděla. Hledat recepty, které by moje dítě mohlo jíst a bylo to aspoň trochu poživatelné, je docela náročné a jsem ráda, pokud se tím ostatní maminky inspirují.
Já myslím, že jsou všude stejné. Mononukleoza se často zaměňuje s angínou. I u Jasmínky bylo podezření na angínu, ale měla zvětšená játra a slezinu, teploty a jakmile jí bolelo třetí den břicho, okamžitě jsme jeli na infekční. Poznali to z krve.
Jsem pedant, takže Jasmínka týden držela velmi drsnou jaterní dietu a měla neustále hlad a hlavně jí nechutnalo. Říkala: “Maminko, ty tak dobře vaříš a tohle je tak hnusné.” Po týdnu naštěstí doktorka řekla, že hodnoty hodně klesly a můžeme to zmírnit. Tak jsem to zmírnila a držela jsem to s ní dva měsíce, aby v tom nebyla sama. Při této dietě nesmíš tuk a já jsem hodně zvyklá vařit na sádle, cibuli, česneku a navíc jsme to měli na Vánoce, takže žádné sladkosti, žádné cukroví.
Ona to zkouší, ale ví, že v těchto věcech já nepovolím. Kupodivu je rozumná. Je srandovní, že zvládá perfektně všechny ty lékaře a odběry. Přitom paradoxně včera jsme vyndávaly třísku a měla takový záchvat, že jsem z toho byla úplně v šoku.
Mám pocit, že mi moc podobná není. Samozřejmě bych ráda řekla, že všechny dobré vlastnosti má po mně a špatné po tátovi, ale to bohužel nemůžu říct. Talentovaná na pohyb je po tátovi. Má dispozice pro balet. Možná to bude ale tím, že ji vychovávám jinak, než jsem byla vychovávaná já. Chtěla bych, aby z ní vyrostla sebevědomá dívka, ale teď jsem ve stádiu, kdy si říkám, abych to s tou dobrotou nepřepískla. Aby si nevydobyla všechno. Ale nemá co chce. Jak byla ale nemocná, tak za každý odběr krve jsem jí kupovala dárky, takže za ten půlrok si na ně zvykla.
Je to velká parádnice. Kombinuje si sama oblečení, říká mi sama, jak jí mám česat a co se jí nelíbí. Já jsem taková nebyla nikdy a je zábavné ji sledovat.
Zkouší! Zkouší mi říkat, jak se mám oblékat a je schopná mi říct: “Maminko, to ti fakt nesluší.” Často si ale vezmu to, co mi řekne, že si mám obléct.
Nemá ráda tmavé barvy a má ráda sukně. Jenže já je moc nenosím. Takže když mám sukni nebo šaty, tak ona je nadšená a pak se mě ptá, jestli jí to také koupím. Taky se mě ptá, že už by chtěla tu velkou podprsenku.. (smích)
Ona je chytrá, takže jí do ničeho netlačím. Teď už umí všechna písmena abecedy a já ji učím artikulovat, když mluví. No a taky si zamilovala Harryho Pottera a prosila mě, jestli jí ve školce zaplatím angličtinu. Tak jsem se jí zeptala proč a ona na to: “Já se s tím Harrym jinak nedomluvím.”
Ona je pohybově nadaná po nás obou, ale její táta, babička i dědeček měli dispozice pro balet. Bylo by asi divné, kdyby to nezdědila.
Nechci. Vím, ale, že by měla mít pohyb a tak jsem jí ukazovala na YouTubeu různé styly tance jako street dance, hip hop a tak dále a ona rozklikla Labutí jezero, tam ty baletky na špičkách a povídá mi: “Maminko, to chci.”
Protože to je strašně bolestivé a je to jepičí život. Musela by jít do zahraničí, nezůstávat tady v té naší republice. Stejně si to ale rozhodne sama časem. Když jsem nedávno dělala choreografii pro jednu reklamu, tak jsem brala inspiraci od Jasmínky.
Občas se mi ta práce navrací a strašně mě to baví. Když přijde nabídka, která není dlouhodobá, tak ji ráda přijmu. Teď tedy zvažuji dlouhodobější nabídku na jeden muzikál, to už bude Jasmínka chodit do školy, tak bych to měla zvládnout. Spíš bych se ale měla připravovat na tu její školu, protože když jsem viděla tu matematiku, tak jsem vůbec nechápala. Doufám, že Jasmínka zůstane stále tak chytrá a bude to nakonec ona, kdo to bude vysvětlovat mně.
No tam se zase pozastavuji nad obsahem. Viděla jsem učivo, kde měli žáci něco psát a obsah byl takový, že pán viděl manželku, jak se líbá s cizím mužem. Jde za ní, zlobí se na ní, nakonec jde pán domů, vezme si prášky a pustí si plyn. Chápu, že tam je plyn kvůli tomu tvrdému Y, ale ten obsah?? S tímhle budu mít asi problém.
Asi jinak, než když mě potkají. Když mě potkají v civilu, tak jsou moc překvapení, že jsem malinká, štíhlá, že vypadám mladší, což mi přijde docela zábavné a vždycky mě to potěší. Nicméně na to říkám, že to je blbý, když mě ta obrazovka živí!! Někdy ale působím studeně a nepřístupně. Myslím si ale, že taková nejsem. Působím tak jen při zprávách, protože tam se není čemu smát. Naopak, když moderuji Víkend, tak tam jsem to já a vždycky mě tam nějaké téma zaujme. Když mám ale uvést reportáž o sexu, tak rudnu a když to neřeknu napoprvé, tak jsem pak nešťasná a potím se.
Kupodivu ano. Mně ale přijdou tyhle věci citlivé a soukromé.
Asi ne. Když se mi něco nelíbí, tak to řeknu.
Většinou mě zastaví nemoc nebo nemoc mojí dcery. Odpočívání mi moc nejde, a přestože jsem se už naučila říkat ne, tak pořád mi to nejde moc dobře. Ale zlepšila jsem se. Než se narodila Jasmínka, měla jsem tři práce. Teď mám jednu a uvidíme co bude dál.