Rychlá zpověď – Kristina Kloubková o partnerovi: Tohle bude láska napořád!

Kristinko, ty jsi veřejnosti konečně ukázala svého nového partnera. Já to chci pěkně od začátku. Kde jste se potkali?

Na škole, Vašek byl dva roky nade mnou. Shodou okolností a je to vlastně legrační, byl můj první kluk z jeho třídy. Ale v dospělosti jako „muž a žena“ jsme se nikdy nepotkali.  Po dvou letech, když jsem skončila školu, jsem i se svými dvěma spolužačkami vyrazila na konkurz k panu Kyliánovi, kde Vašík tančil v NDT1, a dokonce jsme u něj spaly. Vašek nás ubytoval a my pak šly druhý den na konkurz. Tehdy mezi námi jiskra ale nepřeskočila a ke Kyliánovi jsem se nedostala. Loni v létě jsme se po 22 letech náhodně potkali v Praze. Koukám na něj a říkám: To vypadá jako Vašek Kuneš, půjdu ho pozdravit. Tak jsem šla, a ještě jsem se mu představila: "Já jsem Kristina Kloubková, chodila jsem s tebou do školy…" A on jako: "Ahoooj…" No a nic!

A ve chvíli, kdy jsem byla už nějakou dobu sama a byla u mě na návštěvě kamarádka ze Žiliny, jsme seděly v půl páté ráno na balkóně a říkaly jsme si, jestli někdy potkáme toho pravého. Jestli vůbec existují. A smály jsme se představě, že na tom mém balkóně budeme sedět i za dvacet let a říkat si, kde je ten princ. No a bum, stalo se, Vašek mě pozval na svoje představení, má totiž skvělý soubor. Já jsem tehdy vůbec nevěděla, co dělá za práci a úsměvné je, že on nevěděl, co dělám já.

On tě nikdy neviděl v televizi?

Asi neviděl. Zrovna jako já jsem netušila, že tady existuje nějaký soubor 420PEOPLE, který je fakt světový, a úžasný. Byla jsem se podívat na představení. Tam jsme se sešli a začalo to nějak pokračovat.

Luxusní penthouse na Praze 1 - 226m, Praha 1

Zobrazit nemovitost

To muselo být takové to … bum, wau!

Bylo. Bylo to bum pro mě i tím, že mě pozval na to představení a já jsem zjistila co dělá, ohromilo mě to. Netušila jsem, jaký má životopis, věděla jsem, že byl u Kyliána, ale že jezdil po celém světě a staví choreografie.… Navíc já k tomu mám docela blízko a když vidím někoho takhle šikovnýho a navíc mladýho, tak jsem nadšená. Takže na poprvé mě ohromil tím představením a pak znovu tím, jaký je, jak je hluboký, jak je moudrý, na to, kolik mu je (42), tak mě jako chlap prostě dostal do kolen. Se vším všudy.

Co je tedy jeho náplní práce?

Má deset let soubor současného tance.  Už jsem viděla představení Královna víl, to je o komunikaci po sítích. Vašek má totiž dceru v Japonsku. Je to pro něj aktuálně docela citlivé téma a myslím, že je to zajímavě ztvárněné a on je choreograf, který do toho tance dokáže dát duši a pocity. To mě velmi oslovilo.

Pak jsem ještě viděla Máchův Máj na Nové scéně. Normálně fakt, klasický Máchův Máj – celý čtený Davidem Prachařem a panem Kačerem, k tomu jsou tam hudebníci – Pavel Fajt na bicích a Ondřej Anděra z WWW. Mají hlínu na jevišti, vodu, bazén. Je to úžasný, vůbec by mě nenapadlo si přečíst Máj nebo si to poslechnout, každý známe dvě tři věty. Bylo to fakt neuvěřitelné, lidé by měli znát tyhle básně. Zatím je to všechno, co jsem viděla, ale těším se na další. Momentálně se chystám na Jatka78 na Mirage se Chantal Poullain.

Ty máš k tanci sama velmi blízko, tak jak tancujete spolu?

Zatím jsme protancovali jednu noc na narozeninách kamaráda Vojty, to jsme tančili až do tří do rána a bylo to perfektní. A chystáme se… zjistili jsme, že máme oba stejný sen, a to naučit se argentinské tango. Tak se těším, že bychom skutečně mohli chodit tančit spolu. Mně totiž to tancování, ten pohyb nesmírně chybí. Takže teď hledáme taneční školu nebo nějakého učitele, který nás do toho zasvětí. Jak tak hledám po tom internetu, tak jsem se dočetla jednu zajímavou věc a to je, že tango znamená, že musíš pustit svou svobodu. Prý tam nejsou dané kroky, žena prostě musí cítit muže a naopak. To by mě nesmírně bavilo.

Letos by mělo být StarDance, to máš ale asi smůlu, co?

Jako tvář Novy bohužel ano, ale já na to ráda koukám. Baví mě to.  Stejně jako jsem ráda sledovala i show Tvoje Tvář má známý hlas a nebo se teď  těším i na Superstar.

S Vaškem jsi pár měsíců. Máš za sebou manželství, pak nějakou známost, kterou jsi ani nestihla veřejnosti představit. Teď cítím, že to myslíš fakt vážně. Ale co bude teď?

Teď neřeším nic. Užívám si to. Řeším tady a teď. Nedávno jsem dokonce přečetla nějakou knihu a zjistila jsem, že nechci vědět, co bude, nechci nic plánovat. Chci to naopak nechat volně plynout. Cítím to tak, že to je osudové setkání a že to bude a je na pořád. Už jsme docela velký.

To asi ano, ale říct si, že něco bude napořád… je to děsivé.

Nemám z toho strach.

Když ses vdávala, tak sis taky myslela, že to bude napořád?

Jo, myslela. A taky doufám, že se ještě někdy vdám. (smích) Jo, nesměj se, chci se vdávat a přeju si, aby to už bylo na pořád a je mi jedno, jestli to bude za rok, nebo za deset let. Už si říkám, že vím, co cítím a už bych i poslouchala samu sebe, jestli jo nebo ne a byla bych schopná to zrušit v den svatby. Kdybych cítila, že tam je něco v nepořádku. Ale teď to hezky plyne, tak doufám, že to bude hezky plynout dál.

Bavíte se spolu ale o těchto tvých tužbách a přáních?

Ano, poznáváme se. Do toho oba máme děti, takže to není úplně jednoduché. Já se moc těším, až poznám jeho dceru, které je deset a žije s maminkou v Japonsku. To je vlastně docela zajímavé, že můj kluk navštěvuje svou dcerku v Japonsku.

A co Jasmínka?

Ona objevila naše společné fotky v mém mobilu. Je neskutečné, jak ty děti jsou dneska zrychlené a umí ovládat tyhle věci. Tak jsme na to téma spolu vedly rozhovor. Zatím řešila jen to, že má vtipné jméno – Vašek Kuneš a pak řešila i to, že jeho dcera se jmenuje Aine. Tak říkám, že to znamená královna víl a ona je Jasmínka jako keř. (smích)

Tak jsem jí to vysvětlila. Povídáme si, ale musím opatrně.

Prodej luxusní vily, Praha 6 - Nebušice – 312, Praha 6

Zobrazit nemovitost

Je to asi těžké vést tyhle rozhovory s pětiletým dítětem.

Je to těžké. Jasmínka miluje svého tatínka, stejně jako on miluje ji a tak to má být,  je těžké jí vysvětlit, že vždycky bude mít jen jednoho tátu, ale že já nechci žít sama, že bych byla ráda, kdyby s námi někdo bydlel. Je to citlivé a navíc já to mám z dětství také za sebou, tak vím, jaké to je. Doufám a věřím, že až se potkají, že si sednou a budou si rozumět.

Plánujete tedy, že byste se k sobě mohli nějak nastěhovat?

Ne, my neplánujeme nic. Ani dovolenou. Vašek navíc staví choreografie, takže se může klidně stát, že mi na půl roku odjede třeba i do Japonska, protože může pracovat kdekoliv na světě. Ale já to chápu, a když ještě vím, jak moc je šikovný, tak mu to přeju a přála bych si, aby se o něm víc vědělo. Po světě je uznávaný, ale zajímavé je, že tady ho podle mě zná málo lidí. Takže my moc plánovat nemůžeme. Těžko naplánujeme týden dopředu. Já mám sice jasně dané služby, ale může se cokoliv stát a já budu muset jít do práce, stejně jako on.

Dokázala bys všeho nechat a odjet s ním pryč?

To je těžká otázka. Jasmínka půjde do školy… spíš jsem ochotná tady na něj půl roku počkat a občas vyjet já za ním. Ale teď s ním nemůžu začít cestovat. Do budoucna? Kdo ví, kde budu a co budu dělat?

Jak to máš s hlídáním?

Mám skvělou mámu, ta jako babička funguje na milion procent. A i můj táta se mi nabízí.

Jak tu lásku prožíváš teď ve svých 41 letech? Je to jiné než třeba ve dvaceti?

Rozhodně. Cítím se mnohem víc svobodná. Podle numerologie jsem konečně ve svých jednačtyřiceti letech dospěla. Nějaké sny a tužby samozřejmě mám. Ale beru to všechno, jak to přichází, moc neřeším… Hodně se mě lidé ptají, co budu dělat, až nebudu ve zprávách. Tak říkám, že netuším, teď tam jsem a kdyby se mě někdo zeptal před deseti lety, kam to dotáhnu v tancování, nikdy by mě nenapadlo, že skončím v televizi ve zprávách. Takže netuším, kam mě život zanese.

Vždycky jsem chtěla být baletka. Vždycky, neřešila jsem, že ty končí ve třiceti. Povedlo se mi udělat pár choreografií, natočit nějaký seriál, film, ale nikdy mě nenapadlo, že mě bude živit můj hlas a že po ránu budu řešit svoje hlasivky, posazovat si hlas a opravovat svoje dítě, že mluví špatně česky. To mě nikdy prostě nenapadlo, to nenaplánuješ.

To jsi z té práce takhle zdeformovaná?

Jojo, jsem. Hodně vnímám, jak kdo mluví. A musím říct, že i když Vašek žil léta v zahraničí, mluví krásně česky. (smích)

Nedokážu si představit, že by Vašek dělal v této fázi cokoliv špatně. (smích) Překvapuje tě často, nosí květiny a tak?

Překvapuje mě denně. Nejen svou hloubkou a porozuměním v každé situaci. Není to klasický chlap, co se nezajímá. Všechno se mnou řeší, snaží se pochopit a poradit.

Už na tebe kouká v televizi?

Už ano, a dokonce, a to mě potěšilo, si mě vyhledává v archivu – třeba Víkend nebo Volejte Novu. Ale je pravda, že já, když mám v práci čas, tak si ho taky vyhledávám na youtube a koukám na to, jak tancuje. (smích)

Nemůžu se nezeptat – muži, co tančí, jsou sexy a říká se, že jsou to skvělí milovníci…?

To určitě v tomto případě platí. (smích) Ale nezapomeň, že se také říká, že jsou tanečníci čtyřprocentní, což teda podle mě není vůbec pravda. Lidé si to pořád myslí. A také si myslí, že tanečnice jsou takové lehké děvy, a to taky není pravda. (smích)

Už tě nebudu trápit, jsem ráda, že jsi zamilovaná a moc ti to přeju, a tak trošku i závidím. Nicméně ti musím vynadat – jak to, že jsi začala kouřit?!

Já vím. No začala jsem. Jsem hrozná. Zase přestanu. Je pravda, že jsem se vsadila, že nebudu rok kouřit, a to jsem splnila bez jednoho dne, kdy mi v létě odvezli Jasmínku na operaci s mandlemi, prodělala mononukleózu, byla v narkóze a řekli mi, že mám dvacet minut čas, tak jsem vylezla před nemocnici a začala jsem brečet. Šla kolem paní o holi, tak jsem ji poprosila o cigaretu. Pak jsem ale nekouřila. Začala jsem pak nějak v říjnu. V tomhle věku si já už ale nic nevyčítám. Prostě to asi teď potřebuju, tak budu kouřit a pak zase přestanu.

Vaškovi to nevadí?

Taky kouří. Skoro všichni tanečníci kouří, přitom musí tanec udýchat, ale jak říkám, člověk vždycky najde způsob, jak vše zvládnout. Mimochodem i můj táta, který tančil až do padesáti a přestal právě až v padesáti. Maminka kouří pořád.

Pojďme ještě k holčičím věcem. Čím si děláš radost?

Tím, že se stále učím lakovat nehty. Dělám manikúru. Teď se učím techniku babyboomer. Je to světlé lakování, kombinuje se tam více laků, musí být úplně čistý nehet a jde od méně mléčné, do více mléčné. Je to hezké, ale zatím se mi to moc nedaří. Manikúru zvládám perfektně, ale právě se zdokonaluju v těch technikách. To mě baví. Co se týká péče o mě, tak jsem si říkala, že bych měla víc chodit na kosmetiku. Doma si nějaké masky dělám. A ke kadeřníkovi chodím s nadšením, protože mi vlasy dělá moje nejlepší kamarádka. Takže to je vždycky pokec a relax. Snažím se o sebe starat, ale chtěla bych víc cvičit nebo tedy tancovat, tak uvidíme, co z toho vzejde.

Ještě mi řekni, tobě už je jednačtyřicet? To není možné, ten čas tak letí...

To je viď, už jo no. Jasmínka se mě tuhle ptala, jak se jako cítím, když už je mi tolik, tak jsem jí říkala, že dobře, že se cítím pořád mladá, a ona na to, jestli až jí bude víc se bude taky pořád cítit na pět. Je nesmírně vtipná. 

Na Nově jsi tedy už desátým rokem…?

Nedávno jsem se potkala s režisérem Láďou Vobrátílkem, který režíroval pořad Bailando - tančím pro Tebe (to jsem poprvé v životě moderovala a rovnou tříhodinový přímý přenos, naštěstí s Daliborem Gondíkem, který byl úžasný parťák) a tvrdil mi, že je to už 12 let. Ani jsem tomu nechtěla uvěřit. To by znamenalo, že už 10 let jsem na Nově a 9 let dělám zprávy. Je to fajn, moje práce mě nesmírně baví a stále mě posouvá. Kupodivu se i stále učím něco nového a taky je zajímavé, že přestože nesnáším adrenalin, kterého mám v práci někdy opravdu hodně, tak bych neměnila. Navíc mám obrovské štěstí, že ať jsem v životě dělala cokoliv, tančila, hrála, choreografovala, tak mě vždy moje práce těšila. Má práce je mým koníčkem. A tak je to i dnes.

Moc děkuji za rozhovor, Kristinko.