Rychlá zpověď - vědec Michal Pěchouček: Člověk se může zamilovat do umělé inteligence
Robotizace, automatizace a umělá inteligence už brzy promění svět, ve kterém žijeme. Ale obavy, že by nás roboti ovládli, nejsou na místě. Je o tom přesvědčen Michal Pěchouček, nejznámější český expert na umělou inteligenci, který momentálně působí v bezpečnostní firmě Avast. Ve svém nabitém programu si našel čas a v rozhovoru pro LP-Life.cz otevřeně hovořil třeba o tom, že kvůli automatizaci mohou až dvě miliardy lidí přijít o práci. Zároveň se ale díky umělé inteligenci budou dříve odhalovat nemoci, jako je třeba rakovina nebo zelený zákal. A skončí nekonečné obíhání doktorů, protože chytrý program odhalí naši nemoc během okamžiku. Fascinující je, že všechno může být realitou už za pár let.
Z čeho máte největší obavy, když přemýšlíte o umělé inteligenci?
Spousta lidí se bojí toho, že přijdou roboti a budou nás tady ovládat a řídit. Díky tomu, že budou superinteligentní, tedy schopnější než lidé, budou mít nadvládu. Já se toho, na rozdíl od Elona Muska, nebojím. Ale myslím si, že jsou tu dva jiné velké problémy, kterými umělá inteligence může naše životy ohrozit.
Jedna z nich je manipulace v kyberprostoru, manipulace lidí pomocí šíření informací po internetu a vytváření názorů na zakázku. Dnes umělá inteligence umí predikovat vaše preference, tužby nebo zájmy a díky tomu nabídne nejrelevantnější reklamu. A v případě, že umělá inteligence bude schopna identifikovat, jaké máte rádi texty a co se vám na nich líbí, tak vám na zakázku vytvoří text s nějakou skrytou zprávou. Také bude schopna vytvořit pozitivní emoci k určité informaci, takže vás může manipulovat. Dnes se mezinárodní konflikty vedou v kyberprostoru a umělá inteligence tady bude hrát silnou roli.
Díky automatizaci také zmizí velké množství práce, mluví se až o dvou miliardách pracovních míst, takže půlka pracovního trhu na celé planetě. A lidé tak přijdou o práci. Není to poprvé, už tady byly technologické revoluce, které masivně změnily pracovní trh, ale ty všechny byly pozvolné a trvaly delší dobu, bylo možné se na změnu připravit. Ale tato změna je tak rychlá, že nejde v reálném čase měnit vzdělávací systém, abychom učili děti to, co bude potřeba na trhu práce, až dostudují, protože to nevíme. A já se bojím, že kvůli rychlosti a nepřipravenosti na změnu se budou nadále rozevírat příjmové nůžky mezi chudými a bohatými a společnost nebude umět na tuto velkou společenskou změnu zareagovat.
Takže nevidíte reálně scénáře ze sci-fi románů a filmů, že si roboti uvědomí svou existenci a vzbouří se proti lidem?
Já jsem vědec, takže můžu říct, že neexistuje úplný důkaz nebo argument, který by řekl, že to nemůže nastat. Takže nastat to může, ale zároveň je to nepravděpodobné a nezasluhuje to nějakou výraznější pozornost. Je správné, abychom se soustředili na scénáře, které jsou více pravděpodobné.
Dokážete posoudit, v čem se Čapek ve své hře R.U.R. mýlil? Tam se roboti vzbouřili proti lidem a dokázali se zamilovat…
Esence umělé inteligence, která může bojovat proti člověku, nemusí mít vůbec hardwarový charakter, protože to je velmi náročné, komplikované a zbytečné. Pokud by chtěla umělá inteligence lidi ovládat, udělá to skrz lidi. Prostě zmanipuluje lidi, aby dělali něco, co chce. Takže celý koncept robotického vzbouření je takový romantismus, který dává lidem představitelnější podobu.
A co ta druhá romantická rovina, tedy že se robot může zamilovat? Buď do jiného robota, nebo do člověka.
Umělá inteligence se nebude vyvíjet směrem k vytváření superinteligentních fyzických robotů, takže komplikovanější mentální stavy neočekávám. To mi spíše připadá pravděpodobnější, že se může člověk zamilovat do nějakého algoritmu na sociální sítí. To je docela možné.
Před pár lety se říkalo, že umělá inteligence nedokáže porazit člověka v šachu, později to padlo a říkalo se, že ho neporazí ve hře Go. A to už také padlo. Kam to až může dojít?
Všechny komplikované hry jsou už většinou vyřešeny. Algoritmy jsou lepší než člověk, a to díky výpočtu, vysokému výkonu a také díky kvalitě vědecké práce. Dnes vědce zajímá schopnost rekonstruovat mentální procesy inteligentních lidí ve velmi nepredikovatelném prostředí, třeba uvažování lékaře, schopnost bezpečnostního analytika analyzovat chování malwaru (škodlivý program, pozn. red.) v síti. Vědce zajímá postup, jak se ze specializovaných strojů dá vytvořit něco, co má obecnou umělou inteligenci. Takže třeba vývoj algoritmu, který je schopny hrát jak šachy, tak Go. To jsou těžké problémy.
Bude jednou chytrý robot s umělou inteligencí operovat lépe než člověk?
To je zase trochu mystika. Roboti určitě nějaké operace budou dělat, ale to mi nepřipadá jako nějaká revoluční věc. Už dneska jsou robotické operace. Ale to nemá vliv, jako má zavádění strojového učení a diagnostiky. Dnes jde v USA 25 procent financí na platy doktorů a ti většinou svého času dělají diagnostiku. A to jsou práce, které se dají automatizovat.
Myslím si, že pro zajímavé a náročné operace vždycky potřebujete člověka, který bude vždycky lepší. Ale v okamžiku, kdy jsme schopni posbírat vzorky a datovou historii a spustit umělou inteligenci, tak pak inteligence dokáže nejen dobře diagnostikovat, ale i predikovat. A právě tam se může inteligence hodně proslavit. Může umožnit přístup ke zdravotní péči velkému množství lidí, kteří k ní dneska nemají přístup. Ale ne tím, že by se tam zavedli roboti, ale tím, že se zautomatizuje diagnostika a lékaři budou moci opravdu léčit.
Takže by se mohly některé nemoci odhalovat dříve?
Nejefektivnější léčba rakoviny je její predikce. Jestli je dneska možné predikovat onemocnění glaukomu z kvalitní fotky sítnice 10 let dopředu, tak kdybychom dokázali něco podobného u karcinogenního onemocnění, můžeme udělat hodně pro to, aby vůbec nevzniklo.
Která další oblast všedního života by se také mohla rozvinout do podoby, kterou si dnes nedovedeme představit?
Doprava se změní a řidiči v podstatě přestanou existovat, to bude povolání minulosti. Bude výrazně efektivnější, jednodušší a bezpečnější posílat auta bez řidiče. Dnes se nám to zdá nepředstavitelné, ale přesto právě tam bude ta změna nejrychlejší. Technicky to není vůbec náročné a myslím, že nástup autonomních automobilů ve městech bude v jednotkách let. Nějaké masivní nasazení mezi 10 až 20 lety. Jen nasazení do odlehlých oblastí bude běh na dlouhou trať.
Platí, že dneska už se třeba letadlo řídí samo?
Letadlo se řídí samo, pilot pouze vzlétává a přistává. Ale v letecké dopravě se dnes řeší jiné problémy než automatizace, a to především bezpečnost a uhlíková stopa. To bude lidi zajímat dříve.
Zmínil jste nezaměstnanost, která vznikne v důsledku robotizace a automatizace. Až dvě miliardy lidí přijdou o práci, z toho má kdekdo strach. Jak se to vyřeší?
Koncept práce se změní, už to nebude DNA naší osobnosti. Lidé nebudou mít práci na celý život, budou nuceni se rekvalifikovat. Vy jako novinář už asi tušíte, že budete muset dělat něco jiného, protože články napíše umělá inteligence.
Práce se také bude definovat šířeji, ne pouze jako to, co definuje ekonomickou hodnotu. Bude tam patřit výchova dětí, starost o stárnoucí rodiče, dobrovolničení ve škole, v obci, i rekvalifikace bude částečně práce. Můžeme se proti mizení práce obrnit tím, že se budeme snažit, aby ve společnosti bylo co nejvíce práce pro lidi – práce v sociálních službách, zdravotnictví, vzdělávání, pohostinství, cestovním ruchu, všude, kde budou lidé chtít, aby byli obklopeni lidmi. Nikdo nebude chtít, aby ho v nemocnici ošetřoval robot, každý bude chtít sestřičku.
Bohaté země, které budou mít dostatek práce s vysokou přidanou a ekonomickou hodnotou, si budou moci dovolit sestřičky v nemocnici. Země, které tuto změnu prošvihnou, budou chudé, ekonomicky závislé a nebudou si moci dovolit platit sestřičky a budou mít v nemocnicích roboty.
Uvedete příklady těch prací s vysokou přidanou a ekonomickou hodnotou?
V současné době jsou to vývojáři v oblasti umělé inteligence, datoví analytici, lidé, kteří sestavují roboty a vůbec pracují v super hi-tech oblasti. Naproti tomu jsou třeba právníci, finanční analytici, úředníci a další podobné profese, které se budou automatizovat.
Jaké další obory práce úplně zmizí?
Jsou to všechny obory s monotónní, manuální a automatizovatelnou prací. Více než toho, že roboti někoho nahradí v továrně, se bojím, že úbytek bude v kancelářských profesích – úředníci, manažeři, účetní, pojišťovací agenti, bankovní úředníci. Hrozí to všem, kdo chodí do práce a v jejich sektoru existuje umělá zaměstnanost.
Jak na tom bude Česko? Má na to být bohatou a technologicky vyspělou zemí, aby nemuselo mít v nemocnicích roboty?
Česko na to má. Má chytré lidi, do Prahy se vrací technologové a výzkumníci, kteří získali zkušenosti v zahraničí. Jsme jedna z mála zemí v Evropě, která má vládní strategii o umělé inteligenci a česká vláda patří mezi administrativy, které berou umělou inteligenci vážně. Na druhou stranu podceňuje to, že práce může zmizet. Chybí vizionářství.
Jste iniciátorem toho, aby Praha byla metropolí umělé inteligence. Jak by toho mohla dosáhnout?
Jako Pražáci to úplně nevnímáme, ale Praha už tou metropolí ve spoustě aspektů je. Praha je prostě magnet, je tady něco zajímavého. A je přitažlivá pro Čechy, kteří se vracejí ze zahraničí. I Slováci se při návratu do Bratislavy většinou „zapomenou“ v Praze. Pro Prahu je to neuvěřitelný „melting pot“ talentů a toho by měla být schopna využít. My akademici už dnes vidíme, že „návratoví“ vědci tady vytvářejí neuvěřitelnou hodnotu, protože mají vazby na zahraničí. Proto jsme také založili aktivitu prg.ai, tedy spojení Karlovy univerzity, ČVUT a ústavu informatiky Akademie věd, které má za cíl udělat Prahu přitažlivou pro AI (umělá inteligence, pozn. red) talenty. Když se chtějí stěhovat za AI třeba do Kanady nebo Kalifornie, aby lidé zvažovali, jestli nechtějí i do Prahy.
Můžeme jednou v Praze vytvářet technologie, které bude chtít celý svět?
To by bylo fantastické, líbilo by se mi to. Ale je k tomu ještě dlouhá cesta. Pro začátek chci, aby tady byl AI byznys a aby lidé, kteří vyrábějí AI, tady mohli pracovat. Když tady bude hodně AI firem, expertů a vědců, tak se může stát, že tady můžou vznikat nápady, které budou hýbat světem.
Co tomu nejvíce brání? Jaké jsou bariéry?
Jsme malí. Musíme být větší, mít všeho více. Více umělé inteligence, větší daňové úlevy, více chytrých imigrantů a rychlejší udělování víz těm, kteří chtějí dělat umělou inteligenci. V Kanadě, když jste AI vědec, dostanete vízum do sedmi dnů. Já jsem se třeba snažil dostat na ČVUT vědce zaměřeného na umělou inteligenci, trvalo mi to rok a nevyšlo to. Takhle se AI velmocí nestaneme.
V rychlé zpovědi jste zmínil, že robot může za pár let vypadat tak, že ho nerozpoznáme od běžného člověka. Jak je to možné?
Nemyslím si, že je to blízko. A navíc je to neužitečné, proto bude dlouho trvat, než to vznikne. Je to podobné jako posílat člověka na Mars – je to nesmysl, drahé, riskantní a reálně nám to nic nepřinese. Jen nějaké ego. Lepší je poslat tam robota, který nasbírá data, vzorky a udělá průzkum.
Jaké změny bude potřebovat legislativa? Co když auto nebo robot nedopatřením zraní nebo zabije člověka, kdo za to má být odpovědný?
Je etický výzkum robotické odpovědnosti, ale mně to nepřijde až tak fascinující. Existuje legislativa, která viní někoho z toho, že špatně funguje výtah a usekne mi ruku, tak je za to někdo právně odpovědný. A stejně budě někdo odpovědný za to, že robotické auto udělá nějakou chybu.
To, co je zajímavé, je legislativa týkající se vlastností algoritmů, které ovlivňují naše životy. Věřím tomu, že v budoucnosti budou chtít legislativci omezovat to, jaký druh umělé inteligence může působit na lidi. Například algoritmy, které řídí auta, musí mít jiné vlastnosti než algoritmy, které rozhodují o medikaci nebo investují vaše peníze. Zajímavá je také otázka míry, do jaké mohou algoritmy omezovat svobodnou vůli člověka. Zatím se ukazuje, že míra autonomie algoritmu na internetu vás „nutí“ kupovat věci, které jste původně nechtěli, a to ve výsledku omezuje svobodnou vůli.
