Rychlá zpověď: Nela Slováková: Dřív chtěla být ženou boháče, teď je v balíku díky svému podnikání

Co sis připravila na módní show?

Viděli jste klasickou módní přehlídku, kterou jedeme už několik let, měníme jen barvy, střihy zůstávají. Každý rok chceme udělat něco nového, ale nevychází nám to bohužel časově. V zimě si říkám, že konečně musím na léto něco nového vymyslet, ale v lednu začínají takové nápory objednávek, že na to není vůbec čas. Letos nicméně něco nového přijde, ale řekla bych, že až na podzim, kdy budou objednávky trošku odlehčené, takže budeme mít trochu času.

Bavíme se pořád o plavkách, nebo chceš dělat ještě něco jiného?

Bavíme se pořád o plavkách. I kdybych chtěla dělat něco jiného, tak nemůžu. Spolu s plavkami na nic jiného není čas. Máme takové množství objednávek, že nevíme, kde nám hlava stojí. Nicméně jako doplňkový sortiment máme i ručně šitá bodýčka, přehozy přes plavky nebo šatičky, ale je to opravdu jen třešnička na dortu pro zákaznice.

Prodáváte jen v Česku a na Slovensku?

Jsme hlavně v Česku a Slovensku, ale posíláme i do zahraničí. Do Německa, Rakouska, Velké Británie, do Ameriky, Austrálie, Irska a podobně. Tam všude zasíláme plavky, ale myslím, že je to hlavně pro ženy, které jsou z Česka nebo Slovenska, a žijí v těchto zemích.

Luxusní vila 5+kk na pronájem, Praha západ, Okolí Prahy

Zobrazit nemovitost

Dokázala sis někdy představit, že budeš v tomhle podnikat?

Absolutně ne. Ani nejsem žádná návrhářka, vůbec se za ni nepovažuji, ale jednoduše mi vyšel podnikatelský záměr, který vznikl úplně nevinně. Kdysi jsem si na Mallorce nechala ušít od švadleny plavky, protože se mi žádné v obchodě nelíbily. Najednou se ty plavky líbily kamarádkám a chtěly je. Z toho vznikl tento velký byznys.

Co jsi původně chtěla dělat?

Chtěla jsem být žena bohatého muže. (směje se) Líbila se mi jako malé představa letušky, to mě lákalo.

To už nechceš? Být žena bohatého muže?

Ne, v žádném případě. To je oblíbený výraz dnešní doby – zlatokopka, za kterou mě snad nikdo ani po těch letech považovat nemůže. I když… (směje se)

Teď už jsi sama bohatá žena?

Tak nějak bych to řekla. Je super mít svoji volnost ohledně peněz, nebýt na nikom závislá. Samozřejmě co se týká budoucnosti, tak si představuji a rozhodně chci, aby můj muž zajistil můj život, co se bydlení, dětí a všeho okolo týká. Tak by to podle mě mělo správně být. Teď je to tak, že všechny věci si zajišťuji a zaštiťuji sama. Nikdo mi neplatí nájem, benzin, auto a podobně. Především nejsem na nikom závislá.

Ctíš tradiční hodnoty, kdy se žena stará o domácnost a muž je živitelem rodiny?

Stoprocentně, takhle to je už od pravěku, středověku. Muži hledali potravu, bojovali a ženy byly doma, staraly se o děti, vařily a zpracovávaly potravu. Takhle je to nastavené. Samozřejmě v dnešní době je velmi mnoho žen, které se to snaží rozbít, včetně mě. Na druhou stranu nechci staré tradice, které by měly být dodržované a udržované, nějakým způsobem rušit.

Co je podle tebe strůjcem toho, že se ti v podnikání daří? Je to kvůli tomu, že ses před několika lety proslavila?

Stoprocentně z části ano. Myslím si, že mi Neonky šlapou díky značce Nela Slováková, kterou jsem si vybudovala díky Hotelu Paradise. Když si dnes vzpomenu na Hotel Paradise, jsou možná dva nebo tři účastníci, kteří jsou nějakým způsobem vidět. Samozřejmě i moje kamarádka Zuzana Plačková, která je velmi vidět, možná i více než já, a strašně jí to přeji.

Takže toho nelituješ, že jsi do toho tenkrát šla?

Vůbec. Jsou věci, které bych v dnešní době udělala jinak. Jsem starší, rozumnější, chytřejší a životem protřelejší, ale Hotel Paradise mě posunul tam, kde jsem teď. Co bylo, to bylo. A myslím si, že inteligentní lidé mě vnímají tam, kde jsem teď. Ti, kteří se mnou chtěli projít ten čas, mají mě rádi a nějakým způsobem mě sledují a vnímají, tak jsou rádi, že jsem tam, kde jsem. Pak jsou i lidé, kteří jsou nepřející, zlí a závistiví, a to jsou lidé, kterým se nezavděčíš nikdy. A ti mě ani nezajímají a nevěnuji jim pozornost.

Kolik máš sledujících na Instagramu?

Momentálně téměř 340 tisíc.

To s takovými lidmi, kteří tě nemají v lásce, musíš přijít do styku...

Samozřejmě přicházím, ale pokládám si otázku, zda mi ten člověk, který mě nemá rád a nějakým způsobem mě neguje, zaplatí nájem, koupí mi chleba s máslem nebo poplatí moje složenky. Pokud si odpovím „ne“, což odpovím, k čemu mi ten člověk je? Mám si z něho lámat hlavu, že mě nemá rád, když mě v životě neviděl a nezná mě osobně? Dovol mi se zasmát. Takový člověk mě přece nemůže naštvat. (smích)

Bydlíš v Brně, chtěla jsi někdy jít do Prahy?

Do Prahy jsem se dostala po soutěži Hotel Paradise. Praha byla můj obrovský sen, ale byla pro mě obrovským zklamáním. Zejména co se týká lidí – obrovská faleš, neupřímnost, hon za něčím, co postrádá jakýkoliv smysl. Po půl roce jsem si říkala „panebože, chci zpátky do Brna“. Prahu miluji, co se týká práce, jedu tam jednou za měsíc, potkám se s kým potřebuji. Jdeme na drink, večeři… Takový noční život, jako je v Praze, v Brně nemáme. Na večírky a práci je Praha super, na život vůbec ne.

Baví tě ještě večírky? Už máš vztah…

Ale kdeže. V mých asi osmnácti letech mi mamka říkala: „Počkej, až ti bude 25 nebo 28, to už v tom klubu nebudeš chtít být.“ Říkala jsem jí, že je blázen, že já tam budu vždycky stát, popíjet a tančit. Dneska se mě ptá, jestli tam pořád stojím. A nestojím. (směje se) Maminky mají vždycky pravdu.

Jsou samozřejmě večírky, kdy se mi ještě ve čtyři ráno nechce domů. To jsou ale večírky jednou za čas, a ne každý pátek a sobotu jako kdysi. Už to určitě není jako dřív. Je to spíš o tom, že si ráda udělám volný večer s přítelem, dáme si víno a véču, podíváme se na film v kině a máme svoji pohodu.

Pronájem bytu 3+kk - Praha 1 - 108, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Musela sis projít nelehkými situacemi ohledně vztahů. Byla jsi slavná z televize, to po tobě museli chlapi šílet. Jak jsi to ustála?

Já si celkově o sobě myslím, že jsem tak trochu kluk. Ráda spoustu věcí řídím a starám se, ráda jsem ve vztahu dominantní, samozřejmě v rámci mezí. Musím říct, že za tu dobu, co jsem muži nějakým způsobem vnímána, tak kromě mých partnerů bylo velmi málo mužů, kteří by vstoupili do mého života, že bych je měla ráda nebo by se mi líbili. Ačkoliv o mně někdo říká špatné věci, říká je v naprosté nevědomosti, protože mě nezná a někde něco slyšel. Jedna paní povídala.

Sama za sebe můžu říct, že jsem šťastná, že se mi moc nikdo nelíbil a nelíbí. Když jsem byla se svým bývalým partnerem, i tenkrát jsem si myslela, že je to napořád. Když už jdu do vztahu, jdu do něj s tím, že je to napořád. Tak by to mělo být. Měla jsem velmi málo mužů, kteří by mě zaujali a vstoupili do mého života víc než sexuálně.

Jak dlouho jste spolu se současným partnerem? Plánujete už něco?

Jsme spolu ani ne rok. Strašně nerada plánuji a nejsem typická hokejová partnerka. Vztah s hokejistou je náročný, co se týká času, vzdáleností a měst, kde podepíše smlouvy. Svůj život si zařídím tak, že když chci čas trávit s ním, trávím čas s ním. Když potřebuji být v práci, jsem v práci. Nejsem na nikom závislá, když chci jet na dovolenou během hokejové sezóny, kdy můj partner nemůže, jedu na dovolenou.

Co kdyby šel do zahraničí?

Kdyby podepsal smlouvu do zahraničí, což bych mu samozřejmě přála, nic by se nezměnilo. Je jedno, jestli jezdím do Karlových Varů, Popradu, jedu do Rakouska nebo letím do Ruska. Budu se opakovat, ale nejsem typická hokejová holka, která je na někom závislá. Dovedla bych si představit, že bych byla střídavě tady a střídavě v zahraničí. Letenka stojí pár korun, a jestli si ji koupím třikrát do měsíce, tak si ji koupím…

Za co ráda utrácíš peníze? Jak často si dopřáváš kadeřníka a kosmetiku?

Paradoxně neoblibuji kadeřníka, kosmetiku, manikúru, pedikúru. Chodím až tehdy, když je to nutné. Nerada tam sedím a „ztrácím“ čas. Není to pro mě relax. Jediné, kde vydržím, je masáž. Nechala bych se masírovat celý den. Tyhle věci kolem zkrášlování nejsou moje nejoblíbenější. Hodně, a možná více než by bylo vhodné, utrácím za kabelky a za boty.

Kolik máš kabelek a bot?

Hodně. Asi sto.

Tvoje nejdražší kabelka?

Na tu jsem si šetřila a koupila jsem si ji sama, jako většinu kabelek. Její cena je přes osmdesát tisíc.

Od koho?

Od Vuittona. To není zas tak moc. Jsou kabelky, které stojí půl milionu. Na druhou stranu bych si ji v životě nekoupila. Ač vydělávám slušné peníze, mít kabelku za půl milionu, není to příliš?

Co ty a cestování? Cestuješ ráda?

Strašně ráda.

Máš teď naplánovanou nějakou společnou cestu s partnerem?

Opět říkám, s hokejistou je to těžší. Ročně máme zhruba měsíc čas někam vycestovat. Letos to bylo Bali, kam jsme se oba chtěli podívat, přestože jsme tam oba byli loni s bývalými partnery. Natolik nás to uchvátilo, že jsme se letos chtěli vrátit spolu. Byli jsme měsíc na Bali, kde vznikl plán, kam nejspíš pojedeme příští rok, a asi vyhraje Havaj. Až začne Lukášovi sezóna, pojedu zase, až budu chtít, se svou mamkou na dovču. Loni jsem vzala svoji asistentku, což je moje sestřenice, jako motivaci na Mauricius na deset dní. Začátkem příštího roku plánuji jet zase někam jinam.

V Hotelu Paradise jsi vyhrála milion korun, za co jsi ho utratila?

Za byt.

V Brně? To jsou dobře uložené peníze…

Ano, to jsou. Tenkrát stál necelý tři čtvrtě milionu, dnes ho můžu prodat za pět. Vybavila jsem jej, zrekonstruovala, momentálně jej pronajímám.

Jaký máš plán do dalších pěti let?

Svoje cíle si plním průběžně. Jsem strašně šťastná a vděčná, ani nevím komu, jestli Bohu, sobě, nebo mámě. Moje sny se mi plní. A co bude za pět let, absolutně netuším. Nejsem typická holka, která potřebuje děti a svatbu, tohle mě vůbec netankuje, jak se u nás v Brně říká. Chci si užívat život, vydělávat peníze, mít se dobře, mít spokojený partnerský vztah a především zdravou rodinu.

Nelo, moc děkuji za rozhovor. Ať se daří.