Nikol a Jakuba Ponerovy nejspíš není třeba představovat. V současné době patří k předním českým módním návrhářům a jejich šaty nechybí na žádné významné společenské události. Sourozenci se před časem navíc rozhodli rozšířit své portfolio, takže dnes v jejich ateliéru najdete i stylové tenisky nebo volnočasovou módu na běžné nošení. Za sebou mají několik úspěšných přehlídek, včetně prestižní Fashion Night Ignites ve Washingtonu, a před časem kývli také na nabídku obléknout první dámu Ivanu Zemanovou s dcerou Kateřinou. V rozhovoru pro LP-Life.cz se Ponerovi rozpovídali nejen o svých ambicích a plánech, ale také o tom, co pro ně znamenalo oblékat rodinu českého prezidenta a jaké překvapení chystají pro své klienty v následujícím roce.
Nikol: Že je to neuvěřitelné. Mě to vždy potěší u srdce, když vidím, kolik toho za námi za tak krátkou dobu už je. Občas si říkám, jak jsme to všechno mohli stihnout. A jsem na nás pyšná.
Jakub: Já jsem stejného názoru.
Nikol: My tam spolupracujeme s několika herečkami. Jde to pomalu, ale jistě se na tom pracuje. (smích) Začínáme zvažovat také nějaký zahraniční fashion week.
Jakub: Ono si nás to všechno vždycky nějak postupně nachází samo, takže už přicházejí i nějaké nabídky. Ale my se chceme propracovat k něčemu, co má opravdu smysl.
Nikol: Já jsem byla celou dobu proti fashion weekům, protože jsem tak trochu zklamaná z toho českého. Ale čím dál tím víc si pohráváme s myšlenkou, že si zkusíme zahraniční fashion week.
Jakub: (smích)
Nikol: Musím říct, ze nedělám společenské šaty, ale vymýšlím různé sukně na denní nošení nebo kousky s Poner gumou. Když byl Kuba na dovolené, vymyslela jsem si například pletené šaty, které se dobře prodávají. Já bych si dělala své věci, ale šaty bych asi neušila, takže bych tam chodila po dílně. (smích)
Jakub: Pro mě by to bylo určitě horší, protože já si pomalu neumím poslat ani nájem z účtu. Takže já bych s tím asi docela bojoval. Není to moje silná, ale ani slabá stránka. Není to žádná moje stránka.
Jakub: Já to věděl odmalička, že tohle budu dělat. Jenom na to musel dojít správný čas a správný člověk musel přijít do cesty, v tomhle případě Niky, aby mě k tomu nějakým způsobem dokopal.
Nikol: Mě nikdy nenapadlo, že se jednou budu věnovat módě. Módu jsem měla ráda odmala, ale nenapadlo mě, že se tím budu živit. Naplno jsem se do toho ale ponořila už na začátku, kdy jsem přiběhla za Kubou s tím, že budeme dělat vyšívané spodní prádlo.
Jakub: Každá kritika se vás samozřejmě dotkne, kór v začátcích. Ale kdybyste si měla brát k srdci každou kritiku, kterou oproti vám někdo řekne, tak se z toho asi zblázníte.
Nikol: Myslím si, že nás to možná ještě víc zviditelnilo. Lidi se o tom baví a pro nás je to věc, za kterou se nestydíme. Stokrát bych odpověděla stejně, že je pro nás čest oblékat první dámu.
Nikol: Ne. Necítíme k nikomu tak velkou zášť, abychom ho neoblékli.
Jakub: Tak ono záleží. Kdyby do ateliéru přišel nějaký terorista, tak s ním asi spolupracovat nebudu…
Jakub: Odmítli jsme už spoustu lidí, kteří u nás byli. Je to ale spíš o tom, že k vám přijde někdo, s kým si vyloženě nesednete. V tomhle případě je lepší říct, že tu zakázku dělat nebudete, než aby pak docházelo k nějakým konfliktům.
Nikol: To je pravda. Taková zakázka vám přináší víc stresu než potěšení. Stává se to sice minimálně, ale už se to stalo.
Nikol: My tu udržitelnou módu děláme od začátku, neděláme „fastfoodovou“ módu. Pracujeme s kvalitními materiály, takže je to sice o něco dražší, ale zase to člověku déle vydrží. Veškeré materiály zpracováváme do posledního detailu. A kolikrát nějakou věc, která se nám už příliš nezamlouvá, přešíváme. Myslím si, že teď je to populární téma, ale my se tím neprezentujeme a zabýváme se tím od počátku.
Jakub: Je to o tom, že když například použiju krajku na šaty a zbyde mi, tak ji použijeme na boty, na podvazky a snažíme se ji zužitkovat dál. Když nám zbydou látky, tak tady zase máme lidi, kteří si je odnáší do škol, a pak s nimi dál pracují děti. Takže myslím, že je vše zužitkované do posledního detailu.
Jakub: Já miluju samet, hedvábí, krajky.
Nikol: Já mám ráda všechno. Kolikrát se mi líbí látky, které jsou jako podšívky, a brácha mi říká, jestli si z něj nedělám srandu. (smích) Takže já na to nekoukám asi tak odborně jako on. Mně se líbí látka a nepředstavím si, jestli to z toho jde ušít, nebo ne. Hlavní slovo ve výběru má brácha.
Jakub: Dnes už jsou takové technologie, že ta kožešina jde vyrobit uměle a vypadá jako pravá. Nebráním se tedy umělým kožešinám.
Nikol: Nám se skvěle rozjel e-shop, takže budeme hodně energie investovat do něj. A v roce 2020 bychom určitě chtěli otevřít náš první kamenný obchod.
Jakub: Plány na rok 2020 si budeme dávat teprve dohromady. My máme takovou tradici, že ke konci si všechno sepíšeme. A podle toho se odvíjí i celý náš rok.
Nikol: Určitě plánujeme ještě další velkou autorskou přehlídku. Nám se ty plány a cíle ale neustále posouvají, protože často se věci odehrají hrozně rychle a my je pak upgradujeme. Myšlenku kamenného obchodu už mám ale celý rok v hlavě, tak si myslím, že v roce 2020 ho otevřeme. Začneme v něčem malém a potom uvidíme.
Nikol: Pro nás je hrozně důležité, jak to místo na nás bude dýchat. Měli jsme v tomhle roce už několik nabídek, ale nic z toho nebylo ono. Určitě chceme někde v centru, ale důležité je i okolí, aby to na nás správně dýchalo a my se do toho obchodu těšili. Viď, Kubí?
Jakub: Souhlasím.
Jakub: Já doufám, že vztah, který mi nyní začíná, se vyvine do něčeho dlouhodobějšího.
Nikol: Necháme to otevřené, třeba přijde rodina, kdo ví…