Rychlá zpověď - Nikol Moravcová: Chodit na ultrazvuky je depresivní
Málokdo by věřil, že se Nikol Moravcová vůbec někdy usadí a přestane vymetat večírky nebo otevíračky butiků s módou. Stačil ale jeden „swajp“ na seznamovací aplikaci Tinder a během dvou let je z influencerky vdaná paní očekávající své první dítě. Nikol si pár týdnů před porodem vyrazila s tatínkem do Bešeňové na svou poslední dovolenou do zahraničí. Při té příležitosti se v rozhovoru pro Luxury Prague Life svěřila se svými těhotenskými strastmi i slastmi.
Máš ještě zhruba měsíc do porodu. Jak se cítíš?
Je mi vedro. (směje se) Ale jinak to zvládám celkem v pohodě. Vyjela jsem ještě na jednu z posledních dovolených mimo Česko, na Den otců na Slovensko do Tater s tatínkem, se kterým jsem dlouho nikde nebyla. Jeli jsme vlakem, což je pro mě momentálně asi nejpohodlnější způsob přepravy, do krásného pětihvězdičkového resortu s wellness. Musela jsem už omezit hodně aktivit včetně kola, které s manželem milujeme. Ale těším se, že si to vynahradím po porodu. Až budu shazovat poporodní kila.
Těhotné by ale neměly jezdit na kole, ne?
Proč ne?
Říká se to…
Do kopce samozřejmě nejezdím, protože už nevyjedu, to mi kolo i mě tlačí manžel. Ale z kopečka to jede docela rychle a myslím si, že je to jediný prostředek, kterým se můžu přesouvat na delší vzdálenost. Ani auto už mi není pohodlné, tlačí mě na delších cestách žebra.
Musím ale říct, že jsem ráda, že máme letní dítě, přestože nás od toho každý odrazoval. My jsme oba s manželem ve znamení raka a těšíme se, že budeme mít malou lvici. Jsem hrozně ráda, že to takhle vyšlo, protože se aspoň nemusím s tím břichem šněrovat do bot a zapínat do péřovky. Takhle si jen vezmu šaty, žabky a jdu.
A jak se chystáš na miminko? Už máš hotovou výbavičku?
Ještě ne, čeká nás v nejbližších dnech zařizování dětského pokojíčku. A další přípravy s tím spojené. Přiznám se, že jsem to trochu oddalovala hlavně proto, že doma musíme ještě udělat na tohle všechno místo.
Ty to ještě nemáš?
Popravdě, díky Instagramu je to pro mě otázka jedné zprávy. Nabídek na různý dětský sortiment mi chodí tolik, že jenom koukám, jaký je to byznys. Zatím si tedy dělám průzkum, kde a co mají, a postupně objednávám. Kočárek už ale máme dlouho, je u našich rodičů. Ti už tam s ním prej jezdí a nemůžou se dočkat. Je tam i dětská sedačka, a to prozatím stačí. V rámci jedné spolupráce si vyberu věci do porodnice. A pak už jen zbývá vymalovat a vybrat dětskou postýlku. To zvládne ale kdyžtak manžel sám, když na to přijde..
A oblečky už nějaké máš?
Ne, vůbec. Jen to, co jsem dostala na akcích, které jsem moderovala, nebo od známých.
S kolika firmami v rámci těhotenství spolupracuješ?
S těmi, které na trhu jsou, třeba s H&M. Nebo s Lindexem, který má oblečení z organické bavlny. S nimi spolupracuji dlouhodobě. Mám už domluvenou i výživu a vlastně i ten nábytek. Chceme také sportovní kočárek, protože manžel i taťka jsou aktivní sportovci a jezdí na bruslích, takže domlouvám partnerství s jedním předním dětským e-shopem. Mám taky vlastní těhotenskou kolekci šatů z Atelier Flannel.
Zůstáváte v bytě na Letné?
Zůstáváme. Všichni se na to ptají, protože by asi chtěli v našem bytě bydlet. (směje se)
A není malý?
Myslím si, že zatím není. Já jsem se narodila do garsonky v Mostě. A naši to taky zvládli. Na tu postýlku a přebalovák místo je. Víc asi nepotřebujeme, protože máme velkou terasu. Byt je situovaný tak, že se tam dá udělat spousta koutů. Přestěhujeme klavír, místo toho dáme třeba houpací nosítko na miminko. Už to je všechno vymyšlené, ještě chceme malovat.
Stihneš to všechno?
Jasně, ono ve finále není kam spěchat, máme ještě měsíc a půl.
Jsi prvorodička a ne nejmladší, dalo by se říct. Bylo během těhotenství všechno dobré? Neměla jsi nějaké problémy?
Neměla jsem, musím zaťukat, protože vím, že to není sranda. Dělají se i genetické testy nad třicet let, to jsem nevěděla, myslela jsem, že se dělají všem. Všechno probíhá dobře, je to občas hrozně depresivní chodit na ultrazvuky, ale to je myslím stejné v jakémkoliv věku. Jak tam počítají ty prstíčky, jestli nebude mít nějaké syndromy, to je asi těžký pro každého, ještě když vás ovlivňují hormony.
Jsem hrozně ráda, že je doteď všechno v pořádku. První trimestr mi bylo hrozně blbě, teď to ale tak nějak zvládám – kromě toho tepla. S tím se ale dalo počítat, to je normálka. Už jsem se naučila takovou sebedisciplinu. Abych zdravě jedla, protože jsem jedla strašný prasárny, vstávám brzo ráno a cvičím jógu…
Co všechno jsi vlastně musela změnit? Bývala jsi vždycky na večírcích…
Byla jsem noční tvor, měla jsem ráda party, mejdánky a podobně. Už jsem si ale zažila svoje a ty festivaly už mi ani nebudou chybět. My jsme byli loni dokonce na sedmi festivalech. A už jsem věděla, že ten poslední, naše líbánky na Burning Manu, byl už hodně na hraně.
Asi bez toho můžu pár let být. Myslím, že jsme si to s manželem užili až dost, i já těch všech party s holkama. Takže fakt nebudu v tomto směru strádat. Chtěla bych změnit svůj životní styl, už mě ani nebaví večer chodit do barů a podobně. Dokonce jsem se načapala, že mi nevadí být doma sama, už na mě jde takové to hnízdění. Manžel je naštěstí v tomhle se mnou, přestali jsme třeba kouřit ze dne na den.
Oba tedy nekouříte? Ale kouřívali jste ty IQOS?
To mi pomohlo nejvíc, abych přestala ze dne na den. Kouřila jsem sice jen tři roky a IQOS přesně rok. Alkohol mi nechybí vůbec, myslím, že je to zařízené hormony. Nebo něčím takovým. Přijde mi to trochu podezřelé, protože miluji skleničku prosecca, a teď na ni nemám vůbec chuť. Ani na to červené víno, které bych mohla. Změna životního stylu přišla přirozeně. A myslím, že i vzhledem k mému věku bylo načase, abych už si dala trochu detox, změnila svoje priority. Přece jen mi letos bude 32 a budu matkou. Jsem za to ráda a těším se na tu novou životní kapitolu.
Budeš mít holčičku. Pamatuju si, když jsme spolu dělaly rozhovor, že by se měla holčička jmenovat Karol. Někde jsem se ale dočetla, že to tak nebude…
Karol je totiž můj manžel, tak nám přišlo vtipné, že je to v Čechách jméno pro holku. Ale naše produkční je taky Karol a vítězka naší soutěže INSTAHERO je Cara, tak jsme museli vymyslet něco jiného, protože jméno má hlavně rozlišovat.
Už máme jedno pracovní, ale je to zatím tajné. Ještě testujeme, jestli to funguje, říkáme si to ve zkratkách. Je to krásné mezinárodní jméno, spojuje spoustu věcí, které máme rádi – hudbu, barvy, květiny. Už tak měsíc a půl ho aplikujeme a docela to funguje. A jsem ráda, že to bude holčička. Já jsem ze dvou holek, všechny moje kamarádky jsou starší sestry. Jednou bude taky možná velká ségra.
Jak se ti líbí těhotenská móda? Změnila jsi vkus?
Přiznám, že se mi změnily priority i v oblékání, nejraději bych chodila jenom v pohodlných věcech, ale samozřejmě kvůli mé práci to úplně nejde. Třeba šaty, co mám dnes na sobě, mám hrozně ráda, ale už jsem je prý měla třikrát na fotce, takže mi z Lindexu poslali nové v modrém.
S mírami 100/100/100 ale není jednoduché něco obléknout. Třeba těhotenské kraťasy jsou hrozné, s tou gumou a výškou v pase. Ten problém samozřejmě není jen můj, ale vím, že i okolí nemá v tomto období co obléknout. Tak jsem navrhla kolekci šatů ve spolupráci s Atelierem Flannel. Je to ruské krejčovství, se kterými dlouho spolupracuji, mají nádherné látky ze Sibiře. Není to sice levná záležitost, šaty jsou ale výjimečné svými střihy a vzory. Jsou z kvalitních materiálů, aby vydržely klidně na další generace.
Měli jsme ze začátku kritiku, že nejsou moc vhodné na kojení, protože nemám moc ráda výstřihy. V tomhle období si je ale můžu dovolit, tak jsem vytvořila kolekci, kde je spousta výstřihů, aby to bylo vhodné na kojení. Nedávno jsem kolekci představila na Instagramu a dostala jsem zase kritiku za to, jak je to vulgární. Tady je vidět, že se nikdy nikomu nezavděčíte. Už jsem se smířila s tím, že to nebudu moc řešit. Jsou vytvořené tak, že se daly nosit i po porodu.
Šatů jsem udělala dohromady dvanáct. Jsou mezi nimi i lněné košile, je tam sousta casual i elegantních kousků, že by si možná mohl vybrat opravdu každý. Ale je mi jasné, že to není pro každého. A ani to tak asi nechci. (smích)
Jak se chystáš na porod? Máš strach?
Na ten se docela těším, protože jsem strašně zvědavá, jak bude malá vypadat, jestli bude po mně, nebo po manželovi. Je mi jasné, že to bude „zmuchlaný cosi“, a možná se k ní ani to jméno nebude hodit, ale těším se. Nejde to přeskočit, nedá se tomu vyhnout a už jsem na to víceméně připravená. Budu rodit v Podolí, nemám v plánu nějaké ezoterické postupy, ani vanu. U druhého dítěte už bych možná, když už budu vědět, do čeho půjdu, zkusila nějaký alternativnější porod, ale teď poprvé určitě ne. Jsem v tomhle hodně střízlivá.
Manžel tam bude?
Bude.
A chce?
No jasně, mně to přijde i hezké. Je to hrozně intimní záležitost a týká se nás obou, takže si nedovedu představit, že by tam nebyl. Hrozně by mi chyběl, je to zrod něčeho, co vzešlo z naší lásky. Jsem ráda, že tam bude přítomný se mnou a bude mi oporou.
Manžela jsi poznala na Tinderu. Pořád děláš propagaci této aplikace?
Někdo se mě nedávno ptal, jestli jsme to měli zaplacené, a my přitom nedostali ani tričko. (smích) A teď navíc čekáme „Tinder Surprise“! Byla to pro mě jediná šance, jak se seznámit, protože v mém okolí jsou jen ženy, nebo homosexuálové. Bylo těžké najít nějakého chlapa, který by mě neznal třeba z Instagramu, chtěla jsem někoho z úplně jiného světa. Bohužel mi tam psali chlapi, že jsem ukradla Moravcové fotky, že nemá zapotřebí se seznamovat přes internet. Naštvala jsem se a hledala si jen cizince do pěti kilometrů. No a mám Slováka z Letné.
Chodí ti příběhy poté, co jsi aplikaci udělala promo?
Chodí a kolik! Malý části jsou pozitivní, že jsou z toho svatby i děti, jako u nás, a děkují mi. Ale jinak je to bohužel z velké části, hlavně v mém nejbližším okolí, tak, že to berou jenom na sex nebo jako „Dáme jídlo“, kam si občas zajdou na večeři.
Ale když počítáš s tím, že tam najdeš pravou lásku, tak se tím trochu diskvalifikuješ. Nemáš očekávat, že ti ta aplikace najde nějakou spřízněnou duši, ale máš tam poznávat lidi ze svého okolí. Můžeš to zkusit i v cizině, tam to funguje taky trochu jinak. Můžeš poznat místní, co ti ukážou zajímavá místa v jejich okolí. A pak se dostaneš jen tam, kam chodí lokálové. K tomu ta aplikace původně byla, ale v Čechách je to chápáno spíš jako aplikace na sex. Což je trochu škoda.
Jak se na miminko těší okolí a rodina?
Jsem hrozně ráda, že se to podařilo poměrně rychle, ani jsem nečekala, že to vyjde. Dozvídám se, že otěhotnět nejde úplně každému, to jsem do té doby vůbec nevěděla. Jsem ráda i kvůli rodičům, protože tím, že se odstěhovala ségra a oni žijí sami v baráku, pro ně bude vnučka rozptýlením. Už se těší na hlídání. Mamka se i hodně zapojuje do vybírání věcí, řešíme spolu takové ty maminkovské věci. Pro každou holku je to asi lepší, než si to číst někde na internetu ve fórech. Máme k tomu podobný přístup „hlavně se z toho nepo…“, proto ještě nezařizujeme a nepřeháníme to s přípravami.
Takže jsi ani nechodila na nějaký kurz dýchání a podobně?
To bych už asi měla, protože malá ještě není hlavičkou dolů, takže mi doktor doporučil dělat nějaké stoje na hlavě. Ale ještě tam pár týdnů čas je. Přinejhorším můžu na masáž nebo akupunkturu, ale malá se může prej otočit i den před porodem, takže to nehrotím.
Jsi sportovně založená. Jak to řešíš?
Chodím na těhotenskou jógu a neodpustím si kolo, ale strašně mi chybí brusle a běhání. Teď jsem byla na paddleboardu v Berlíně, to se všichni báli i ze břehu. Ale podle mě se víc báli o manžela, kterej měl mobil, aby mě vyfotil. (smích)
Stabilita je trochu jinde, změnilo se mi těžiště. Mám také horší fyzičku, cítím tlak na orgány, v těle je méně místa, hůř se mi dýchá, už ani nevydýchám kopec do Stromovky. Je prostě znát, že jsem „v jiném stavu“ v tom smyslu, že to malé potřebuje spoustu energie na oběh krve a podobně. Ale šetřím se a naučila jsem se odpočívat a relaxovat, což jsem dřív podceňovala. Jela jsem furt naplno.
Jak to plánuješ po porodu s prací a se shazováním? I když ty jsi nabrala jen 10 kilo…
To mi říkala herečka Hanka Vagnerová, že mám strašnou výhodu v tom, že mám snad jedinou práci na světě, kde se z toho mateřství dá vytěžit skrze ten Instagram. Je drsné to takhle říct, ale fakt se to dá. Je ale hrozně těžké vybírat spolupráce, protože sama už nechci dávat produkty a komerční sdělení na svůj kanál. Už jsem toho byla přehlcená, asi dva roky jsem měla vyhoření, že mě to nebavilo.
A proto jsem i založila INSTAHERO SHOW, aby to dělali ostatní, které to ještě baví, a hlavně odhalili, co opravdu obnáší práce influencera na plný úvazek. Důležité je upozorňovat na problémy dnešní doby, řešit etiku, zodpovědnost a umět být někdy offline. Taky mě štve, že většina profilů vypadá jako teleshopping, stává se z toho prodejní platforma bez cenzury. Bojuju hodně za vkusnou a organickou reklamu a nechci, aby byl můj profil plný plen, sunarů nebo dalších komerčních sdělení. Těch sto tisíc lidí mě sleduje pro můj životní styl, názory, dávám tipy na cestování a sport. A to tam bude pořád, i když tam bude jeden člen navíc.
Spousta lidí má dítě a myslí si, že tím život skončil. Ty ukážeš, že to jde i jinak?
Nechci předbíhat, ale díky nějaké mojí životní filosofii i výchově rodičů si myslím, že to půjde. Hlavně nebudu taková ta úplně posedlá bio/eko/chia matka, co všechny poučuje. Přiznám se, že jsem nikdy nebyla úplně na děti. Tím, že mám o 11 let mladší ségru, jsem už v podstatě v patnácti měla tříleté dítě. Ale bude to i pro mě nová výzva.
Ideálně aby se dítě přizpůsobilo vašemu životu…
Přesně tak. Najít nějakou bilanci mezi dosavadním životem a tím, co přijde. Ať už to bude jakkoliv, bude to super. A já se nemůžu dočkat na novou kapitolu života!
