Psycholožka Laura Janáčková je velmi váženou odbornicí s mnoha tituly a bohatou praxí z oblasti mezilidských vztahů a komunikace. Kromě sexuologie řeší i psychologii onkologických pacientů. Řekněme, že toho dělá vážně hodně a do toho je ještě manželkou a matkou. Člověk by řekl, že se to nedá zvládnout, ale když si sednete k ní do ordinace a chvilku ji posloucháte, pochopíte, že toho zvládne mnohem víc. Energie z ní srší i po náročném pracovním dni. V rozhovoru pro LP-Life.cz bychom zvládly probrat i nesmrtelnost brouka, ale to by bylo na knižní bestseller.
Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze mám onkologické a chronicky nemocné pacienty. V době pandemie se někteří z nich obávají navštěvovat nemocnici. Omezují své kontakty s okolím, a to má samozřejmě negativní vliv na jejich psychické zdraví. Jsou více úzkostliví, plni obav a jen stěží nachází i drobné každodenní radosti. V ordinaci se častěji setkávám se smutkem, pocity osamocení, ztrátou naděje i depresí. Více než kdy dřív mě kontaktují rodiny nemocných, které se strachují o své blízké, obávají se i sociálních a finančních nejistot.
Opatření v souvislosti s pandemií se zřetelně odráží i v mé soukromé praxi, kde řeším partnerské a sexuální problémy svých klientů. Již v první vlně covidu se u párů, které nepečovaly o vztah, projevily komunikační problémy. Krize ve vztahu také kulminovaly díky nenaplněným očekáváním eventuálních dalších partnerek (milenek). První průzkumy z Číny a USA predikují také nárůst rozvodů. V druhé vlně pandemie se častěji u svých klientů setkávám i s problémy v oblasti sexuality, řeším dysfunkce a rozdílnou sexuální apetenci často v důsledku chronického stresu a narušených vztahů.
Myslím, že problém mají všichni. Obecně se situace vyvíjela tak, že v důsledku opatření muži trávili většinu času s rodinami, nebylo tak jednoduché pečovat současně o milenecký vztah, který tím trpěl. Milenky si začaly uvědomovat více svou pozici a roli „milenky“ a narůstaly pochybnosti o nenaplněných slibech a vyznáních. Navíc na ně doléhala odloučenost, samota a strach. V této chvíli člověk může přehodnocovat svůj dosavadní život a hledat priority. Stres pak mnohdy vede k unáhleným rozhodnutím a činům. Díky nim pak vzniká partnerská krize na všech stranách. Je rozumné, když vzniklou situaci zainteresovaní řeší u odborníka a vyvarují se unáhlených rozhodnutí, kterých by později litovali či by ublížili tam, kde by si to člověk nejméně přál.
Určitě za mnou nepřichází s touto otázkou, tu má přece dávno vyřešenou. (úsměv)
Přijde například proto, že miluje člověka, který ji celou dobu říká něco, co nemusí být pravda. Miluje člověka, který je možná nešťastný v současném vztahu, slibuje jí hezký život a ona na něj čeká. Věnovala mu x let života, chce s ním založit rodinu a nyní nastal čas, kdy se do mysli začaly vkrádat obavy, zda se někdy naplní její očekávání. Pochybnosti se odráží v důvěře a následně i jejím chování. Možná začne i přemýšlet o rodině a dětech muže, kterého miluje, nechce ubližovat a přijmout odpovědnost za mužovo rozhodnutí, ale na druhou stranu její láska je sobecká. Do ordinace však přichází i muži, kteří řeší, jak nejméně ublížit dětem, jak se rozejít, jak jim to říci atd. Klientkami jsou i manželky nevěrníků, které přes velkou vnitřní bolest a ponížení chtějí zachovat rodinu, dětem tátu a sobě manžela.
Úkolem zkušeného psychologa je pomoci člověku, aby se rozhodl sám a převzal odpovědnost, za svá rozhodnutí. Je třeba rozkrýt cesty i jejich úskalí, získat čas, když hrozí unáhlené pouze emoční rozhodnutí, čas pro nadhled nad situací a jejím dopadem.
Právě proto, že jsem už v životě něco zažila vím, že odpovědnost lidská, partnerská i profesní je klíčem k dobrým rozhodnutím. V ordinaci se snažím porozumět situacím, které jsou někdy jen stěží pochopitelné, například situace, kdy manžel opouští svou nemocnou ženu bojující s rakovinou proto, že se sám nedokáže dívat na její utrpení. Nebo ženě, která prohrává boj s touto zákeřnou nemocí, znemožní styk s malou dcerou s odůvodněním, aby dcera nebyla traumatizována a podobně. Setkávám se však i s muži, kteří převádí své majetky před rozvodem, aby se nemuseli dělit se ženou a dětmi. Se ženami, které své děti využívají jako zbraně proti otcům a podobně. Jen stěží pochopitelné situace mají však vždy dvě strany a nemusí být černobílé, jak se na první pohled zdá. A někdy mají dokonce i svá řešení. Ostatně jen v těžkých situacích se prověří charakter člověka, jeho skutečná lidská hodnota, a to je pro život, i neživot s ním, také důležité.
Samozřejmě, opakovanými pokusy se člověk učí. (smích)
Svého muže prověřuji denně již více než desetiletí. I jemu zemřela manželka na rakovinu, váží si tedy mé práce a dokáže ji pochopit. Není mu zatěžko mě i ve volném čase odvézt za mými nemocnými pacienty k nim domů, když už oni nemají sílu přijít do ordinace. Pomáhá mi nést tíhu smutku, utrpení i bolesti, se kterou se v práci setkávám. A to nejlepší je, že mě navzdory našemu věku dokáže stále mile překvapit a potěšit. Díky němu mám možnost denně prožít rodinné štěstí.
Píši knihy pro lidi, kteří jsou chronicky nemocní (rakovinou, diabetem, zažívacími a střevními obtížemi, autoimunitními onemocněními, kožními, plicními a jinými dlouhodobými nemocemi). V nich se věnuji konkrétním postupům a praktickým doporučením, jak zvládnout těžkou situaci, jak bojovat s obavami, strachem, bolestí apod. Samozřejmě se v nich věnuji také vztahům a sexu, takže jsou určitě o cestě ke štěstí. Vy se ale ptáte, asi na moje knižní bestsellery věnované ženám (Jak rozdojit kozla, Muži chtějí potvory, Od bezvědomí k sebevědomí, Poznej muže beze slov atd.). I to jsou návody a konkrétní postupy prověřené praxí a podložené poznatky evoluční sexuologie, jak uspět v partnerském životě a nalézt osobní štěstí. Ostatně již dávno se ví, že jsou to partnerské vztahy, které dělají člověka šťastnějšího a zdravějšího od narození až po stáří. Je třeba jim tedy věnovat péči a uvědomit si jejich hodnotu.