Rychlá zpověď – Šárka Grossová: Pro dcery vše! Jak to bude s novou láskou, se uvidí..
Kdysi dávno si vzala politika Stanislava Grosse, který trpěl amyotrofickou laterální sklerózou a před 2,5 lety náhle zemřel.. Od té doby je vdova Šárka Grossová pod drobnohledem médií, přestože je obyčejnou mámou dvou dcer, jimž se věnuje na sto procent. Prý nic jiného ani nemá. V rozhovoru pro Luxury Prague Life nakonec ale připustila, že kromě dcer toho má ještě hodně. Kromě nové lásky například i chuť do byznysu…
Jak jste si užila prázdniny?
Až do posledního dne, protože jsme se vrátili až v pátek před školou.
Kde všude jste byli?
Jako každý rok na Floridě, kde máme ten náš byteček, pak v Itálii a pár dní v Čechách.
Ten byt na Floridě přes rok pronajímáte, když tam nejste?
Jak kdy. Když se to podaří, tak ano. Někdy se to ale nepodaří. Je to tam složitější.
Loni jste tam točili videoklip k Natálčině písničce, co jste tam dělali letos?
Letos jsme nic netočili (smích). Letos jsme si to jen užívali.
Jaký je rozdíl mezi tím českým a americkým životem?
Není to tak odlišné, tam z nás ale spadnou všechny stresy, z Natálky divadlo a její hlas si odpočine. Má tam většinou nějaké kamarádky, které se jí tam střídají. Nikdy tam nejsme sami, je nás tam vždycky tak pět šest, je to sranda. Jsou to většinou Češi, co za námi přijedou nebo tam žijí. Občas mi to tam připadá jako Bibione, protože je nás tam fakt hodně.
Vaříte tam nebo chodíte do restaurací?
Je pravda, že tam tolik nemusím myslet na starosti jako tady, ale většinou vařím. Ne každý den a ne všechna jídla, ale vařím.
Co tam vaříte? Tam nemůžete jen tak udělat knedlíky…
To já si je tam klidně přivezu a klidně udělám. Bramborový si tam udělám. Vařím i česká jídla jako guláš, na paprice a tak… úplně v pohodě.
To mi hned nahrává na otázku, zda byste si tam nechtěla otevřít českou hospodu?
O tom jsme přemýšleli, to je pravda, ale ono podnikat v Americe… my si myslíme, jak tady v Česku je to byrokracie, ale tam to je desetinásobné.
Vy jste dříve tady podnikala, ne? Nechcete to zkusit zas?
Pomalu se vracím k Amway byznysu, protože jsem zjistila, že to je podle mě takovej nejčistší byznys, co tu je a mám tam spoustu přátel a lidí, kteří mě drželi a drží stále nad vodou, přátele a kamarády. O ničem jiném nepřemýšlím.
Co to vlastně znamená?
Učíme lidi nakupovat na internetu. Učíme je to, co už vlastně umí, akorát jim říkáme, kde mají nakupovat. To je všechno. Lidi v tom hledají nějaké špatnosti, ale my jenom prodáváme myšlenku nákupu na internetu. Pokud lidé pak udělají nějakou reklamu nebo naverbují jiné lidi, tak se jim vrací procenta z nákupu.
Dá se na tom vydělat?
No ježiš marja…Dá, chvilku to trvá, než si to rozjedete, ale když jsem to dělala aktivně, tak jsem měla slušné příjmy.
Vy se ale plně věnujete, když nejsou prázdniny, Natálce. Popište mi, jak vlastně vypadá váš den.
Školní den? Ráno ji vezu do školy, pak tou šílenou zácpou jedu domů, nebo si něco vyřídím ve městě. Po obědě jedu pro Natálku zpátky do školy, vezu ji přes celou Prahu na casting, pak ji vezu domů, kde si připravíme školu a pak ji vezu do Goyi, kde má korepetice. Takhle třeba vypadal první školní den. Pak začnou divadelní zkoušky a tak.
Kolik kilometrů najezdíte týdně?
Tak to netuším, určitě udělám tak sto kilometrů denně.
Co Denisa? Ta už je velká…
O tu už se takhle starat nemusím, je hodně samostatná, má svoje auto, takže si jezdí sama. Teď nás navíc bude opouštět. I když jen kousíček u nás, takže si myslím, že u nás stejně bude, ale prostě už si zařizuje svůj život. Sestěhovává se s přítelem.
Jak to jako máma vnímáte?
Asi jako každá mamka, na jednu stranu vím, že je to dobře, že člověk by neměl držet děti doma, ony si musí získat své zkušenosti, musí se spoustu věcí naučit, a doma by se to určitě nenaučily, protože doma mají vymetenej chodníček a všechno na podnose, na druhou stranu je nám to líto. A Natálka, ta je úplně nešťastná. Ta to řeší každej den, je z toho hotová.
Už jste Denče dávala takové ty maminkovské rady do života, jak zvládat vlastní domácnost?
Nevím, jestli vy jste to zažila, ale já si pamatuju, jak byly takové ty památníčky, kam člověk měl druhému namalovat obrázek… Mně tam tenkrát učitelka nenamalovala obrázek, v té první třídě jsem za to byla naštvaná, ale napsala mi tam: Nejlepší způsob, jak se zbavit mladých, je dávat jim nekonečné rady. Až po letech mi došlo, že oni o ty rady fakt nestojí. Musí se všechno naučit samy. Když se zeptají, tak ano, ráda poradím, ale když ne, tak raději mlčím.
A jak vnímáte tu její první lásku? Už trvá poměrně dlouho.
Je to její první láska, tak uvidíme. Zatím jim to klape, rozumí si, protože dělají oba stejnou práci. Fotí. Denda vždycky chtěla fotit a našla si fotografa. Asi je to dobré spojení. Mají tak společné zájmy, třeba jim to vydrží. On je hodnej kluk. Navíc je o devět let starší než ona. Je fajn.
A co Natálka a lásky? Roste z ní krásná holka, bude jí patnáct, a navíc je slavná.
Slavná, to si nemyslím. Má před sebou ještě hodně práce. Ty kluky zatím díky bohu bere jako kamarády. Zatím žádná láska. Teď je na konzervatoři a ptala se mě, jestli si myslím, že si tam někoho najde, tak jsem odpověděla, že doufám, že ne! (smích) Vysvětluju jí, že to není úplně praktické pro to, co dělá, si někoho teď hledat. Ona má hodně kamarádů. Zatím nedělá rozdíly mezi kamarády a kamarádkami.
Jak vy prožíváte její úspěchy, neúspěchy. Když čekáte třeba na castinzích, jestli dostane roli nebo ne?
No, ona jich zas tolik nedostala. Třeba seriál Přístav – to byl náš asi 54. casting. Oni si všichni myslí, že to dostáváme lusknutím prstu, ale tohle byla skutečně její první role v televizi, kterou dostala. V divadlech nás zvou na konkurzy, tím musí prostě projít, ale už nás alespoň pozvou, což je příjemné.
Má nějakou vyhlídnutou roli zrovna v televizi?
Těch by měla! Teď byla castingu na pohádku, ale roli nedostala. Přístav ji nesmírně bavil, tak doufáme, že se Přístav vrátí. Teď má ještě maličkou roli ve filmu Pepa, který se připravuje. Režíruje to Honza Novák, co právě dělal Přístav.
Tam snad hrála fracka, ne?
Naprosto dokonalého fracka. Na jednu stranu byla nešťastná, protože se bála, že ji pak lidé tak budou brát, ale na druhou stranu si pochvalovala, že takovýhle rozmazlený spratek se hraje skvěle.
Nezkoušela to pak doma?
Nee, to ne. Ona je hodná. Naštěstí. Jsem ráda, že i filmaři jsou s ní spokojení, že s ní točí rádi.
Jak je to s penězi?
Má svůj účet, má svou kartu. Ví, kolik tam má peněz. Samozřejmě hlídám, aby to neutratila všechno. O penězích hodně mluvíme, aby znala jejich hodnotu. Každý rok z toho normálně platí daně, platí si zdravotní i sociální. Nevadí, že je to dítě. Musí.
To je fajn, že tahle generace má nějakou finanční gramotnost.
Ano, s tím souhlasím. Tehdy to bylo hrozné. Dnes mají mladí výhodu. Natálka si hodně věcí nakupuje i sama, aby poznala, kolik co stojí.
Kupuje ráda dárky?
Za dárky utratí podle mě nejvíc peněz. Ona je dárková, strašně ráda je dává. Z Miami odjížděla a půlku kufru měla plnou dárků pro kamarádky. A to si úplně zapomněla koupit něco pro sebe. Sebe má až na posledním místě, což taky nevím, jestli je to nejlepší.
Pojďme zpátky k vám. Když neděláte Amway nebo netaxikaříte Natálce, nesedíte v divadle… co děláte, co ráda děláte, co byste chtěla dělat?
Možná co bych chtěla dělat… Většinou toho času fakt moc nemám. Ráda bych do toho všeho nacpala zas tohle podnikání a musím zase začít cvičit. Léto se na mě jako každý rok podepsalo. Mám šest kilo nahoře.
Tak to nevím, kde, ale dobře. Co za sport chcete dělat?
Já chodím jen do fitka. Nedělám žádné sporty. Mívala jsem osobního trenéra, takže už vím, co na těch strojích dělat, a jinak chodící nebo běžící pás… to mám i doma. Někdy šlapu takhle u televize. Ale je to strašný. U té televize to ještě jde, když dávají třeba Mentalistu, kterého mám ráda.
Na co ještě ráda koukáte v televizi?
My na ni moc nekoukáme, většinou nejsme večer doma, ale spíš v tom divadle. A navíc Natálka musí koukat na všechno v angličtině. Jestli někdy bude chtít vystupovat venku, musí umět pořádně, perfektně. To jí pořád opakuju. My totiž nemáme jinou variantu jiného zaměstnání. Natálka se chce prostě živit zpěvem, herectvím. Xkrát jsem jí říkala, že by možná měla v něčem podnikat nebo tak, a ona vždycky odpoví, že jo, že bude dělat jako já Amway a k tomu si bude zpívat. Ona je jiná než Denisa, ta to musí mít všechno nalinkované a vědět přesně kdy, kde, co. Natálka je hodně free. Denisa je Standa, naprosto ve všem. Miluje i tu historii, literaturu. Ví i maličkosti, o kterých jsem snad nikdy neslyšela. Když něco doma takhle vykládá, tak já vždycky říkám, že se mi po tátovi nemůže stýskat, protože tady pořád je.
Nakousla jste tohle téma, ke kterému bych se sama dostala. Už je to 2,5 roku, co se změnilo?
Je to… pořád těžké, nedá se říct, že ne. Hlavně, člověk se musí starat sám o sebe, na všechno je úplně sám, i na ty holky. Po téhle stránce je to hodně těžké. Samozřejmě o něm pořád mluvíme, pořád se o něm bavíme. Holky na něho pořád myslí. Víc nevím, co bych k tomu řekla.
Co potom vy a láska? Média vypustila před prázdninami zprávu o tom, že máte nového přítele Jiřího. Je to pravda?
Asi se o tom nechci bavit. Ano, je to můj nový přítel. Zatím je to takové, že on má svůj byt, já svůj. Chodíme spolu cvičit, jezdíme na výlety nebo dovolené. Dál uvidíme.
Z pohledu ženské, je to hezké. Někdo vás obejme, podpoří.
To určitě ano, tohle všechno je potřeba. A já to teď dostávám. Jsem za to moc vděčná. Ale kam to půjde dál, to netuším. Na všechno je čas.
Je něco, co vás třeba ještě tíží, co byste chtěla vyřešit, uzavřít?
Ještě musím dořešit takové ty problémy finanční. Konečně se uzavřelo dědictví. Takže já mám teď štos papírů, které musím vyběhat a zařídit. Toho se chci už zbavit.
Já nechápu, jak to, že vyřešit dědictví trvalo tak dlouho?
Říkali nám, že je to zcela běžné.
Z čeho jste žila?
Něco mi samozřejmě uvolnili. Ale bylo to těžké, dlouhé. Drželi mě nad vodou přátelé, pomohli mi i kolegové. Nedokážu si ale třeba představit, kdyby člověk takovéhle kamarády kolem sebe neměl. Prodali jsme chatu, kde jsem jako dítě vyrůstala, abychom to nějak zvládly.
Holky tohle vnímaly?
Trošku jo, ale nechtěla jsem, aby byly ještě ve větším stresu. Samozřejmě že to ale vnímaly a dodnes to vnímají, že na tom nejsme třeba jako dřív.
To všechno, co jste prožily s manželem, změnilo to váš vztah k charitě? Přispíváte třeba víc?
My jsme "jeli" u nás doma pořád charity. Na dálku máme adoptovaných pět dětí. Platíme jim vzdělání. Máme tam už jednu větší slečnu, co studuje medicínu. Natálka nikdy neodmítne zpívat na charitativním večeru, pokud jí to čas dovolí. A to ne kvůli nemoci, to jsme dělali už se Standou.
Šárko, pojďme na závěr trošku k hezčím tématům. Přece jenom, jste ženská, krásná ženská. Co nákupy, co vám dělá radost?
Co se týká oblečení, tak nejraději jsem v keckách a džínách. Nakupuju ráda, když mám takovou tu depku, když na vás prostě padne splín, tak už nevím co dělat, takže jdu a něco si koupím. To mi samozřejmě udělá děsnou radost, splín ze mě spadne. Přijdu domů, hned si to zkouším. Tohle mě baví. Teď jsem byla hodně v depresích, takže mám narvané skříně! (smích) Samozřejmě jednou za čas skříně proberu a to, co nenosím, dávám na charitu. Dělají to i holky.
Co masáže, kosmetiky, kadeřníci?
Na masáže ani kosmetiky čas nemám, ale kadeřník a nehtařka mi jezdí domů. To se u mě sejde třeba šest ženských a u toho kecáme a tak. Dámská jízda. To mám ráda. Někdy doražte, je to sranda.
Moc děkuji za pozvání a za rozhovor, těším se na další setkání.
