Jestli někdo poslední rok hýbe českým showbyznysem, pak je to bývalý fotbalista Tomáš Řepka a moderátorka Kateřina Kristelová. Od té doby co se do Katky Tomáš zamiloval, zklidnil se, vydal v pořadí už třetí knihu a společně se svou milou randí jako každý normální člověk. Jeden z nejsledovanějších párů českého showbyznysu si udělal pár minut čas na rozhovor pro Luxury Prague Life, kde trošku pootevřel dvířka do svého světa.
Tomáš: To já fakt netuším, ale možná to bude tím, že jsem vydal nedávno knihu, která se jmenuje "Děkuju". Možná to bylo tím, ale jinak my se nijak zvlášť neukazujeme.
Katka: Naopak, my chodíme do společnosti málo na to, kolik je o nás článků. Ale je pravda, že jsem přišla na to, že žít s Tomášem znamená být hodně vidět a nemuset pro to vůbec nic dělat. Veškeré ty snahy vidět nebýt jsou marné, protože tady je člověk skutečně pod drobnohledem. Ale neřešíme to, žijeme život tak, aby to bylo příjemné nám.
Katka: Jo, devět z deseti se chce vyfotit. S Tomášem teda, ale občas se najde někdo, kdo sleduje i můj Instagram. (smích)
A Claudinka minimálně jednou týdně přijde ze školy s prosbou, že by spolužák chtěl od Tomáše podpis a fotku.
Ano, ale paradoxně jsem si na to nikdy nezvykl. Pořád ty lidi cítím a registruju, a pořád jsem z toho takovej nevrlej. Obecně nemám rád moc lidí pohromadě, je to taková až paranoia. Pořád mám pocit, že mě lidi sledují a vadí mi to. Ale samozřejmě je milé, když k vám někdo mluví hezky, chce podpis a ocení to, že jsem byl sportovec a nezajímá ho, co se o mně kde píše.
Tomáš: To jsem pořád.
Tomáš: Ale to jo, díky Kačce nebo i věkem, a hlavně mě to asi přestalo tak bavit, nebo nevím.
Katka: Jeho kamarádi a rodina říkají, že na tom podíl mám. Naučila jsem ho tzv. počítat do deseti, než se na někoho rozeřve, ale pořád to v něm je. Teď jsme jeli do myčky a pánovi před námi to trošku déle trvalo, tak jsem se už děsila, že mu půjde urvat dveře, stěrače a anténu. (smích) Takže pořád to v něm je, ale na druhou stranu se malinko opravdu zmírnil, zjemnil, asi je víc v klidu…
Katka: Jo, to je určitě dobré vědět, že se nemusím nikde bát. To on by mě ubránil.
Tomáš: Tak to je snad jasný.
Tomáš: To doufám. (smích)
Tomáš: Paradoxně ne, čoveče. Vůbec. Já jsem se dokonce na tohle období těšil, ale nikdo se mi ještě neozval. Tak doufám, že to přijde.
Tomáš: Nevím, jestli jsem řekl nuda, to asi ne…
Katka: To jsem řekla já, to jsi četla dobře…
Tomáš: … ale tohle píše sám život, to nejde si říct, že za rok napíšu další knihu…
Katka: Budu se s ním muset rozejít… (smích)
Tomáš: No … to ne… Ale jestli teda někdy bude další, tak je to otázka života.
Katka: Podle našeho Instagramu to vypadá, že neděláme nic. Ale náš den, život, je úplně normální. Já mám sedmiletou dceru, která se mnou žije, takže ji odvedu do školy, dělá se jí svačina, řeší se úkoly na poslední chvíli jako v každé jiné domácnosti. Když je ve škole, tak já mám spoustu práce. Dlouhou dobu mě živí i jiné věci, než je televizní svět, o tom se málo ví, a já to nechci nijak veřejně ventilovat, makám na spoustě projektů. To, že nejsem zrovna v televizi, tak to neznamená, že člověk nepracuje. Pracujeme oba. I když leden, únor je pro showbyznys takovej mrtvej, což je dobře, protože si můžeme odpočinout. Třeba si pustíme místo ve dvě ráno v pět odpoledne film. To je třeba hrozně fajn.
Tomáš: Tak různě, já tomu říkám šolichy. Teď zrovna připravuju velký projekt, samozřejmě mám kolekci svých triček na mém eshopu www.tomasrepkacz.eu, který mají úspěch, si myslím. Byl bych ale rád, aby to šlo ještě dál, abych udělal svou další limitovanou edici. Jinak ale dělám pořád něco, někde se hýbu, mám schůzky, řeším hodně nabídek…
Katka: Já jsem nikdy moc necestovala, jednak jsem měla malé dítě a jednak jsem potřebovala pracovat. Teď se to trošku rozvolnilo, a hlavně konečně mám na to cestování parťáka. Spolu jezdíme ven docela dost, na to že jsme spolu rok. Byli jsme v Římě, u moře, na Slovensku, různé víkendové eurotripy. Teď máme v plánu Tokio, to je na mém wishlistu. Je tam i Florencie nebo Londýn, kde Tomáš hrál. To jsou štace, kam bere všechny ty svoje holky, já tam ještě nebyla, tak by byla slušnost mě tam vzít. (smích)
Určitě proběhne nějaký lastminute s Claudinkou. Cestovat máme v plánu fakt fest. Claud navíc tráví sem tam čas i se svojí další rodinou, jako tomu je u dětí z rozvedených rodin, takže máme dostatek prostoru na romantiku ve dvou.
Tomáš: Italsky se domluvím perfektně, angličtinu mám takovou lámanou, ale Kačka umí perfektně anglicky.
Tomáš: My budeme randit, nám se to líbí, baví nás to.
Oba synchronně: Ne.
Katka: Ale pak, když je pořád doma, tak tě to taky musí vytáčet, neříkej, že ne.
Tomáš: My to zatím neplánujeme, to přejíždění není tak hrozné, to randění je super.
Tomáš: Je pravda, že my fotbalisti jsme takoví stereotypní. Ano, přiznávám, já nejsem moc velký plánovač. Mám rád všechno nalajnovaný a jasně daný. Ale něco v hlavě mám a něco vymyslím. Sice nic světobornýho, ale vymyslím.
Katka: Ano, to víš, že jo. Ale je pravda, že v těchto věcech jsem aktivní spíš já, ve smyslu romantických večeří. I když na tu romantiku moc nejsem.
Katka: Já spíš tu vášeň, mě romantika nebaví. Mám ráda rychlou akci. (smích)
Ale my si ten život fakt spíš užíváme. Není nám líto utratit víc peněz za dobrou pětichodovou večeři, vyjet si někam, pak samozřejmě makat a pak zase nějakej trip nebo extra hezkej večer. Doteď mě dojímá, že když si třeba děláme hezkej večer u mě doma, tak nám stojí za to, tu místnost upravit, naladit do romantickýho módu, připravit se, nalít si dobré víno, popovídat si, dobře se najíst. Pořád jedeme v té zamilované sféře. A právě proto, že spolu nebydlíme, tak si myslím, že to randění má pořád na úrovni.
Katka: Ani náhodou…
Tomáš: Bacha, ono to tak vypadá, ale určitě to tak není.
Katka: Jde z něj kolikrát až strach. Tomáš řekne svůj názor jednou a důrazně. Je to jedinej chlap v mým životě, kterýho se bojím. (smích)
Katka: Někdy třeba ženský chtějí takové ty drobné změny, něco v domácnosti, nebo v plánech… v tu chvíli jsem velmi rychle vykázaná do patřičných mezí. Tomáš je absolutně nemanipulovatelný člověk.
Tomáš: Tak to bacha, v tomhle máme velkou shodu. Oba máme rádi pořádek, takže pořád šůrujeme. V tomhle problém není.
Katka: Jsem magor na pořádek, organizovaná ve všem. Já vždycky říkám, že sem organizovanej pankáč. Některý věci jsou mi úplně ukradený, třeba názory lidí na to, jak bychom měli žít atd, ale pokud jde o různý tabulky, účty, věci a dokumenty, mám ve všem absolutní přehled.
Katka: Je to tak, jak to má být. Fungujeme. Úplně všichni, jako všichni, jsme spolu nebyli, ale s dětmi chodíme na večeře. Tomášovy děti jsou dospělé, Claudinka je malá. Vidíme se takhle často a rádi. Myslím, že není den, kdy bychom o sobě nevěděli. Jsme propojení nejen na sociálních sítích, komunikujeme, sdělujeme si své problémy, pomáháme si je řešit. Navíc moje rodina je obrovská, jsme jak Hujerovi, a Tomáš tam fantasticky zapadl.
Oba: Asi jo.
Katka: Určitě, raději nás zvou na akce dohromady než každý zvlášť nebo bez sebe.
Tomáš: Je to i logický, my bychom bez sebe nešli.
Katka: Hlavně my jsme oba jako dva brandy kontroverzní, což víš, že nejvíc funguje. Když se kontroverze zdubluje, tak je o to asi o větším užitku. Nestěžujeme si. To bysme se asi rouhali. Akce spíš odmítáme.
Tomáš: Byl to nádhernej rok. Našel jsem si děvče, děvče svých snů a představ, děvče svého života. Škoda, že to nešlo hned, ale to tak prostě v životě bývá. Samozřejmě byl hektickej, byl nahoru dolů, po všech stránkách, ale hodnotím to kladně. To, že jsem potkal Kačku a zažívám to, co zažívám, vynahrazuje všechno špatné, co jsem zažil. V roce 2018 se těším na to, že se snad všechny ty moje resty vyřeší a budeme více potkávat normální lidi než hlupáky. To bych si přál.
Katka: Děvče?? (smích) Mně se rok s ním strašně líbil, i když to byl hodně divoký rok. Není jednoduché žít s někým, kdo s sebou táhne tolik co on – všechny manželky, děti, pomluvy, nitky, vazby… Ale myslím si, že jsme sobě i lidem dokázali, že nám to stojí za to být spolu a vydržet spolu. Je nám spolu dobře a já jsem se naučila jednu věc – je mi úplně jedno, kdo si co myslí, že moje hodnota se nikdy nebude odvíjet od názorů ostatních na mě. Názory veškerých hejtrů jsou mi, víš kde. Záleží mi jenom na tom, abych byla spokojená já, malá a Tomáš. Myslím si, že máme kolem sebe hodně lidí, co nás má rádo a nejenom těch fanoušků na našich sociálních sítích, ale především těch reálných. Žijeme v lásce a každý nemá to štěstí.
V roce 2018 se těšíme oba i na to, že budeme víc offline. Sociální sítě nejsou místem pro vytváření vztahů a reality.