- CZ
- EN
- SK
Sazby České národní banky mohou začít klesat už v listopadu
Kdo čekal, že zářijové zasedání bankovní rady České národní banky přinese změnu pohledu na to, jaká má být základní úroková sazba, ten byl zklamán. Žádné překvapení se nekonalo ani tentokrát. Přesto můžeme v následujícím období očekávat její postupné snižování. O tom, jak velké bude a kdy k němu dojde, však můžeme nyní jen spekulovat.
Nejvyšší vedení centrální banky opět ponechalo základní úrokovou sazbu na 7 procentech, jak ostatně odhadovali mnozí, včetně guvernéra Aleše Michla, už před samotným jednáním. Doba, po níž jsou úrokové sazby beze změn, je tak nejdelší od roku 2017.
„Přijaté opatření se opírá o letní, tedy srpnovou makroekonomickou prognózu,“
řekl k tomu na tiskové konferenci guvernér Michl.
Základním předpokladem je podle něho to, aby se inflace vrátila postupně k cíli 2 procent a došlo tak k obnovení cenové stability.
Vše při starém. Na jak dlouho?
Příčin pro současné rozhodnutí je z pohledu ekonomů hned několik: kurz české měny v posledních měsících oslabil o něco rychleji, než Česká národní banka očekávala. Na trhu s ropou došlo zároveň k poměrně výraznému zdražení, které bude nejspíše dlouhodobé. To se pravděpodobně odrazí ve zdražení položek většiny ostatních ekonomických aktivit. K růstu cen patrně přispějí navíc lednové změny ceníků řady firem. A to vše přispívá k vyšší inflaci, které chtějí bankéři zabránit.
„Inflace stále zůstává na vysokých úrovni a navíc nelze čekat, že by měla v následujících měsících rychle klesat. Na druhé straně ale nastavení sazeb přispívá k tomu, že česká ekonomika nadále stagnuje, její výhled není příliš příznivý. Firmy kvůli drahým úvěrům odkládají své investice, stagnuje i hypoteční trh. Zároveň domácnosti spořicí na tradičních produktech nadále reálně prodělávají. To se v nejbližší době nezmění,“
popisuje aktuální vývoj generální ředitel investiční platformy Fingood Vít Endler.
Přesto se ozývají také hlasy, které tvrdí, že se inflační statistiky vyvíjejí příznivě. Co si pod tím můžeme představit?
„Spotřeba domácností zůstává utlumena, což je z pohledu centrální banky žádoucí, mzdy divoce nerostou, vláda se alespoň rétoricky nadále hlásí k úmyslu snižovat rozpočtový deficit a ceny energií již další drama taktéž zřejmě nepřinesou,"
analyzoval současný stav pro Českou tiskovou kancelář hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
„Argumenty pro snížení sazeb jsou v současné chvíli silnější, avšak většina bankovní rady se kloní nadále k alternativnímu scénáři, který počítá se stabilitou sazeb. Rizika příliš pozdního snižování sazeb hodnotí bankovní rada jako mírnější než rizika příliš brzkého snižování a lze předpokládat, že proto půjde cestou větší opatrnosti,"
myslí si zase zástupci Raiffeisenbank.
Sazby mají začít klesat
Prognóza centrální banky přitom již nyní předpokládá snižování sazeb. Na zářijovém jednání centrální banky však nebylo toto téma ještě na stole. K poklesu by mohlo dojít na konci letošního nebo až v příštím roce. Podle analytika Raiffeisenbank Vratislava Zámiše se bude o postupném uvolňování měnové politiky diskutovat během následujících měsíců.
„Česká národní banka bude se zásadnějším rozhodnutím vyčkávat na listopadovou aktualizaci prognózy, která patrně otevře prostor pro snižování sazeb,"
tvrdí Zámiš.
Analytik Generali Investments Radomír Jáč předpokládá, že ke snížení úroků může dojít již na zasedání 2. listopadu. Pokud by bankovní rada o změně rozhodla už v letošním závěrečném čtvrtletí, tak bude podle něho pokles úroků bude velmi pozvolný, a to o čtvrt procentního bodu.
Jaromír Gec z Komerční banky se přiklání spíše až k příštímu roku:
„Domníváme se, že snižování v příštím roce bude rychlé a že základní sazba do konce roku 2024 klesne na čtyři procenta,"
předvídá zástupce jednoho z největších bankovních domů, jež v Česku působí.
Jak ale na tiskové konferenci poznamenal guvernér Michl, všechny možnosti, jak se může bankovní rada v následujícím období zachovat, „zůstávají otevřené“.
„Budeme připraveni, máme jasnou strategii, ale klíč je v tom, že každé jednání bankovní rady budeme vyhodnocovat nová data,"
uvedl v té souvislosti šéf centrální banky.
Kromě základní úrokové sazby, od níž se odvíjejí firmám podmínky pro úvěry na investice a provoz a domácnostem zase možnosti půjček na bydlení, ponechala bankovní rada beze změny i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je ve výši 8 procent. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, pak nadále zůstává na 6 procentech.
Zdroje: Česká národní banka, Česká tisková kancelář, vlastní dotazování
