- CZ
- EN
- SK
Slovinci se vydali liberální cestou, prezidentkou se stala poprvé žena. Kdysi pracovala pro Trumpovu manželku
Pircová Musarová podporovaná středo-levicovou vládou získala ve volbách 54,03 procent hlasů, zatímco její protikandidát, bývalý ministr zahraničí Anže Logar, získal 45,97 procent při volební účasti 49,9 procent. Pátou hlavou samostatného státu tak byla zvolená první žena v historii. Ze zemí bývalé Jugoslávie už měli nebo mají ženu v této funkci v Chorvatsku a Kosově. Jaká je její minulost? A kde všude mají v čele státu prezidentku?
Konečné výsledky voleb jsou novým neúspěchem konzervativců ve Slovinsku, konstatuje vysílací stanice Deutsche Welle s odkazem se na agenturu AFP.
„Upřímná díky všem, kteří šli volit. Anžetovi Logarovi blahopřeji, přeji mu hodně štěstí na další cestě. Strávili jsme spolu pět měsíců, dokázali jsme, že komunikovat lze is respektem. Doufám, že Anže Logar přestane s touto rétorikou, Slovinsko potřebuje takové lidi, potřebuje takové politiky,“
řekla ve svém prvním proslovu nově zvolená prezidentka republiky pro deník Delo.
Slovinští voliči si volili nástupce Boruta Pahora v rozhodujícím druhém kole. Pircová Musarová byla považována za jasnou favoritku, Logar ale velký náskok své protikandidátky stáhl. Ani odborníci neuměli předem jasně říci, kteří z kandidátů se nakonec stane novou hlavou Slovinska.
Pircová Musarová pracovala pro bývalou první dámu USA
Nataša Pircová Musarová je vdaná, má jednoho syna. Její rodině patří historická Ruská dača nedaleko Lublaně, která byla před několika lety citlivě zrekonstruována. Mezi jejími klienty byla například manželka bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa Melania a její slovinská rodina. Zastupovala je ve sporech s médii. Jejím úkolem bylo, aby zabránila tomu, že firmy budou usilovat o komerční využití produktů s jejím jménem.
Pircová Musarová uvedla, že pokud by vyhrála volby, byla by „hlasem žen“ ve Slovinsku iv zahraničí a působila by jako „morální autorita“.
„Prezident nemůže být neutrální… a nemít žádný názor… Nikdy jsem se nebála ozvat se,“
řekla pro Delo.
„Mým prvním úkolem bude zahájit dialog mezi všemi Slovinci,"
uvedla Pircová.
Jak dodala, chce se pokusit překlenout rozdíly, které panují mezi příznivci pravice a lvice ve dvoumilionové zemi.
„Udělám všechno, co je v mých silách, abych byla skutečným prezidentem pro všechny,“
dodává.
„Chci, aby se Slovinsko stalo zemí, kde se o staré bude starat a vyslechnout si je, kde budou chtít mladí zůstat. Chci Slovinsko, kde si budeme více uvědomovat, že v důsledku klimatických změn čelíme těžkým časům. Mladí lidé nyní kladou zodpovědnost na naše politická ramena, abychom se postarali o naši planetu, aby naše další generace, tedy naše děti, žily ve zdravém a čistém prostředí,“
vysvětlila pro deník Delo.
Pircová Musarová je právnička, někdejší televizní moderátorka a bývalá komisařka pro přístup k veřejným informacím. Podporu jí vyjádřili mimo jiné bývalí slovinští prezidenti Milan Kučan a Danilo Türk. V prvním kole, které se konalo před třemi týdny, skončila druhá a získala 26,88 procenta hlasů.
Kromě toho, že studovala v Británii, absolvovala i stáž v centrále CNN v Atlantě. Od ledna 2015 vede vlastní advokátní kancelář, v listopadu 2015 obhájila doktorát na Právnické fakultě Vídeňské univerzity. Je aktivní na sociálních sítích, ale k číslům, které dosáhl Borut Pahor, má ještě daleko. Na Twitteru má více než 54 000 sledovatelů, téměř o polovinu méně než odcházející prezident, a 2 209 na Instagramu, což je 60krát méně než Pahor.
Nedal se přehlédnout ani největší skandál týkající se Pircové Musarové a firmy, kterou vlastní její manžel. Podle Guardianu byla během předvolební kampaně velká mediální pozornost věnována síti firem, kterou vlastní se svým manželem a obviněním, že část majetku byla převedena do daňových rájů.
Bývalý premiér Janša vtipně označil druhé kolo za střet mezi hodnotami slovinské nezávislosti na jedné straně a hodnotami daňových rájů na straně druhé. Ve slovinském parlamentním systému je role prezidenta převážně slavnostní. Pircová Musarová však už naznačila, že bude jiná než byla u odcházejícího prezidenta Boruta Pahora, který během svých dvou mandátů jen zřídka zasahoval do vnitropolitických otázek.
Logar je dlouholetým členem kritizované Slovinské demokratické strany Janeze Janše
Anže Logar přiznal svou porážku. Doufá, že Pircová Musarová "splní všechny sliby", které uvedla během kampaně. Anže Logar kandidoval ve volbách jako nezávislý. Je dlouholetým členem Slovinské demokratické strany Janeze Janše, který v dubnu neuspěl ve své snaze o opětovné zvolení za premiéra. Kritici Janšu že během svého působení ve funkci premiéra ohrožoval svobodu médií a soudnictví a svým jednáním podkopával zásady právního státu, podle analytiků chtěl zmírnit spojení s bývalým premiérem, jehož část Slovinců vnímá velmi kriticky a který prohrál poslední parlamentní volby, které se konaly v dubnu.
První kolo hlasování vyhrál Logar
První kolo hlasování vyhrál Logar s téměř 34 procenty hlasů, zatímco jeho soupeřka získala zhruba 27 procent a postoupila do druhého kola z druhé příčky. Současný prezident Borut Pahor po dvou pětiletých funkčních obdobích nemohl opět kandidovat. Z nejvyššího úřadu odejde 23. prosince.
Nově zvolené prezidentce gratuluje i Evropská komise
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová poblahopřála Nataši Pircové Musarové k vítězství v nedělním druhém kole slovinských prezidentských voleb. Na sociální síti Twitter uvedla, že jako vůbec první žena v této funkci vydláždila cestu i pro příští generace žen, píše TASR. Šéfka EK rovněž uvedla, že se těší na vzájemnou spolupráci. Dodala, že s Pircovou Musarovou mají společný cíl, kterým je stále silnější, demokratičtější a odolnější Unie.
Pircové Musarové k vítězství ve volbách pogratulovala i kosovská prezidentka Vjose Osmaniová.
„Když převezmete tuto důležitou roli, těším se na úzkou spolupráci při budování neochvějného kosovsko-slovinského partnerství, založeném na našich společných demokratických hodnotách,"
dodala.
Podobně se vyjádřil i rakouský prezident Alexander Von der Bellen, který se těší na další rozvíjení vynikajících přátelských vztahů a úzkých sousedských vztahů mezi oběma zeměmi.
Prezident Albánie Bajram Begaj rovněž na Twitteru uvedl, že se těší na úzkou spolupráci a další posilování bilaterálních vztahů a spolupráce mezi oběma zeměmi.
Přehled žen, které jsou v současnosti hlavami státu
Deník Pravda uvedl přehled žen, které momentálně stojí v čele států. Seřazené jsou podle data nástupu do funkce.
Královny:
Dánsko – Margrethe II.
Prezidentky:
Nepál – Vidjá Déví Bhandáríová
Taiwan – Cchaj Jing-wen
Singapur – Halimah Yacobová
Trinidad a Tobago – Paula-Mae Weekesová
Etiopie – Zewde Sahleová-Worková
Gruzie – Salome Zurabišviliová
Slovensko – Zuzana Čaputová
Řecko – Katerina Sakellaropulosová
Moldávie – Maia Sanduová
Tanzánie – Samia Suluhuová Hassanová
Kosovo – Vjosa Osmaniová
Barbados – Sandra Masonová
Honduras – Xiomara Castrová
Maďarsko – Katalin Nováková
India – Draupadí Murmúová
Slovinsko – Nataša Pircová Musarová, funkce se ujme na konci prosince 2022
Zdroje: AFP, Delo, Pravda, vlastní dotazování
