Top hledané
Výsledky (0)
Mezi stěnami této vily ožívá minulost. Výjimečná prvorepubliková funkcionalistická vila je jedna z nejlepších a nejzachovalejších dobových staveb v obci.

Stěhuji se do prvorepublikové funkcionalistické vily: Jaké to je bydlet v kulturní památce

Petr Bartík
30. září 2024
+ Přidat na Seznam.cz
4 minuty
Speciální rubrika
Bydlení v kulturní památce

Už vás někdy napadlo, jaké by to bylo žít v kulturní památce. Dveře této výjimečné nemovitosti se poprvé otevřely už v roce 1975. A od roku 2007 je zapsána jako kulturní památka – včetně vybraných kusů vnitřního nábytku. Teď tato zachovalá kráska hledá nového majitele. Pojďte si s námi udělat malý výlet do minulosti – do pozoruhodného období první republiky.

Návrh vily vypracovali bratři Jaroslav a Karel Fišerové, kteří studovali na Akademii výtvarných umění u slavného architekta Josefa Gočára. Ti stojí i za řadou jiných projektů. Například mají na svědomí přeměnu pražské pasáže Světozor. Projektovali také pražskou kolonii Baba nebo dům pro výtvarníka a loutkoherce Jiřího Trnku v Praze-Podolí. Jeden z bratrů, Jaroslav, se věnoval i návrhům osvětlovací techniky. Aktivní však nebyli jen ve stověžaté Praze. Jako architekti se podíleli na stavbě řady činžovních domů v Liberci. 

Nechte se okouzlit jedinečným šarmem funkcionalismu

Tato funkcionalistická vila je svými geometrickými tvary nadčasová. Právě funkcionalismus byl ve 20. a 30. letech v Československu hlavním architektonickým slohem, který vévodil československým ulicím. Jeho koncept lze shrnout do jednoduché následující věty: „Forma následuje funkci."

Prodej funkcionalistické vily, okolí Prahy
Prodej funkcionalistické vily, okolí Prahy, Okolí Prahy

A co to znamená v praxi? V architektuře se používají účelové budovy jednoduchých tvarů. Abychom byli ještě konkrétnější, ve funkcionalismu hrají hlavní roli železobetonové skeletové konstrukce a volný půdorys. 

Jiné slavné funkcionalistické vily

Funkcionalismus dal za vznik hned několika architektonickým perlám. Asi vůbec nejznámější je Vila Tugendhat. Nachází se v Brně a jejím autorem je známý německý architekt Ludwig Miese van der Rohe. V roce 1958 vila sloužila jako zdravotnické zařízení. O pár let později, v roce 1963, byla prohlášení národní kulturní památkou. A od roku 2001 je dokonce v seznamu světového dědictví UNESCO.

Ve stejné době vzniká na Praze 6 Müllerova vila. Nechává si ji postavit František Müller, ředitel stavební firmy Müller a Kapsa. Za stavbou stojí hned dva architekti – Adolf Loose a Karel Lhota. Z hlediska architektury jde o výjimečné dílo i z toho důvodu, že se na budově uplatňuje tzv. teorie raumplanu – to znamená, že prostor není členěn do jednotlivých pater. Ale do místností o různé velikosti i výšce podle jejího účelu.

Budova má za sebou však také bohatou historii. V roce 1948 se vila znárodnila a začaly v ní sídlit různé státní instituce, například Státní pedagogické nakladatelství. Po sametové revoluci ji pak odkoupila Praha s cílem zpřístupnit ji veřejnosti. Tomu předcházela rozsáhla rekonstrukce, jejíž celkové náklady se vyšplhaly až na 47 mil. Kč. Od roku 1995 ji spravuje Muzeum hlavního města Prahy.

Z hlavního města se nyní přesouváme do České Kamenice. Od roku 1933 tu stojí Vila Franze Nožičky. Jejími autory jsou uznávání němečtí architekti Ernst Mühlstein a Victor Fürth, Vila je udržována téměř v původním stavu a místní památkáři o stavbě dlouhou dobu ani nevěděli. Podle stavební historičky Aleny Sellnerové jde v rámci okolí České Kamenice o naprostý unikát.

A ještě nás čeká poslední rychlý výlet, tentokrát do Ostravy. Tady se totiž nachází Lískova vila. Tato budova pochází z roku 1936. Jde o nejvýznamnější počin bratří Čestmíra a Lubomíra Šlapetových. I ona se může od roku 2008 pyšnit titulem národní kulturní památka. A stejně jako u předchozí zmíněné vily, i tady se budovu podařilo zachovat v původním stavu.

Výčet významných funkcionalistických vil by klidně mohl pokračovat. Za zmínku také stojí třeba Nakládalova vila v Olomouci nebo Volmanova vila v Čelákovicích.

Vítejte v malebném městečku

Malebné město je lemované řekou Labe. Vila je tak zasazena do hezkého prostředí, kde o zeleň není nouze. Ve městě však najdete i historické centrum s krásným zámkem. 

Zmíněná vila je jednou z nejzachovalejších dobových staveb v této obci. Nový majitel bude mít prostor o dispozici 4 + 1 s celkovou užitnou plochou 340 metrů čtverečních. 

V prvním patře se rozprostírá hlavní obytný prostor, kde se můžete zahřát u krbových kamen. Najdete tu přímý vstup na terasu, která nabízí příjemný výhled na okolí. A také do kuchyně a jídelny. 

Prodej funkcionalistické vily, okolí Prahy
Prodej funkcionalistické vily, okolí Prahy, Okolí Prahy

Druhé patro pak disponuje dvěma ložnicemi a koupelnou. Zároveň se tady nachází další prostorná terasa, opět s velkorysým výhledem na okolní krajinu. Součástí budovy je také suterén, který se skládá z dílny, garáže, prádelny a několika dalších místností. Nového majitele jistě potěší velká zahrada s celkovou plochou pozemku 1 252 metrů čtverečních.

Jaké to je bydlet v kulturní památce

Bydlení v kulturní památce je hlavně také určitou vznešenou poctou a výsostným privilegiem. 

„Funkcionalistická vila je kulturní památkou a zároveň stojí v městské památkové zóně. I přesto, že se jedná o mimořádnou stavbu, stále jde především o soukromý objekt k bydlení. Město ani jeho vedení tak nemá důvod do procesu případné změny majitele vstupovat. Obecně je na zodpovědnosti vlastníků památkově chráněných objektů, aby dodržovali zákon a příslušné postupy. Pokud se tak neděje, pak je na orgánu Státní památkové péče, aby zasáhl a byla sjednána náprava. Věříme, že se případní zájemci v předstihu dostatečně seznámí s tím, co vlastnictví takového objektu obnáší, a jeho údržba bude probíhat s odborností a citem, který si vila bezpochyby zaslouží,"

řekl redakci LP-Life Jan Vancl, tiskový mluvčí úřadu města.

Jelikož jde o kulturní památku, vztahují se na budovu určitá opatření s tím spojená. Konkrétní přestavbu nebo jakoukoliv rekonstrukci je proto třeba konzultovat s Národním památkovým ústavem. Oproti tomu bydlení v kulturní památce ale přináší i jisté výhody. Vlastníci kulturních památek mohou na případné rekonstrukce čerpat dotace, pokud je účelem právě záchrana budovy jakožto kulturní památky. V posledních letech tyto příspěvky dosahovaly průměrné výše kolem 1 mil. Kč. V rámci dotací pro kulturní památky pak existuje ještě tzv. havarijní program, ze kterého se poskytují příspěvky na ty nejnaléhavější opravy. Na opravu takového bydlení tedy nebudete muset šahat tak hluboko do kapsy. 

Zdroj: autorský text, vlastní dotazování, novinky.cz, wikipedie, iDnes, Y&T Luxury Property

Zvolili byste bydlení v kulturní památce?
Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze