Ukrajinské vítězství v nedohlednu. Putinovo Rusko zůstane nadále hrozbou, i pro Česko

Pokud ozbrojený střet na Ukrajině náhle neskončí, brzy (v únoru) bude trvat už dva roky. Nic aktuálně nenasvědčuje tomu, že by měly zbraně utichnout, stejně tak nic nenasvědčuje tomu, že by mělo dojít k výraznějším vojenským úspěchů na ukrajinské nebo ruské straně.

V neděli podniklo Rusko dosud nejmasivnější letecký útok na město Cherson. Zasažena byla mj. pětipatrová obytná budova. Jeden z mnoha takovýchto útoků, který by před vypuknutím invaze zaplnil titulky všech novin, dnes budí jen velmi malou pozornost mezi každodenními zprávami.

Luxusní vila 5+kk na pronájem, Praha západ, Okolí Prahy

Zobrazit nemovitost

Hrozba zákopové války

O aktuální situaci na frontě nedávno hovořil vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Valerij Zalužnyj. Pro The Economist popsal, že aktuální vývoj mu připomíná situaci podobnou tomu co nastalo před více než sto lety během 1. světové války. Obě armády jsou opevněny na svých pozicích díky novým válečným technologiím.

"Hrozba přeměny v poziční válku je vážnou výzvou pro Ukrajinu. Prolongace je výhodná pro nepřítele, dává mu příležitost k obnovení a navýšení vojenských kapacit. Vzhledem k aktuálním okolnostem, je prevence této situace esenciální pro naše vítězství,"

okomentoval stručně situaci Zalužnyj na svém účtu na síti X. Ovšem realita není tak strohá a pravděpodobnost, že se poziční válku podaří ukončit ofenzivní akcí Ukrajinci je jen velmi málo pravděpodobná, což si uvědomuje i sám generál.

V návaznosti na informace, které dal médiím sám Zalužnyj, polský analytik Marcin Wyrwal rozebral aktuální situaci na bojišti. S ukrajinským generálem se shoduje na tom, že změnu může přinést jen technologická a zbraňová převaha. Ta však není na straně Ukrajinců.

Z počátku konfliktu dokázali napadení právě díky šikovnému využití technologií Rusům velmi efektivně vzdorovat. Jako příklad jsou uvedeny rakety Excalibur naváděné pomocí GPS. Ježe Rusové se signál GPS naučili účinně rušit a zbraň je aktuálně téměř k ničemu. Podobná je situace kolem velmi často diskutovaných dronů.

Bezpilotní letouny mají v armádách aktuálně hojně zastoupeny obě země a díky sledování nepřítele pomocí dronů a dalších monitorovacích technologií ví Ukrajinci dokonale, co se odehrává v ruském táboře. Jenže Rusové zároveň stejně dobře vidí, co chystají Ukrajinci. V této situaci podle analýzy není možné učinit jakýkoliv taktický manévr, překvapit nepřítele způsobit průlom na frontě vedoucí k úspěšné ofenzivě. Výsledkem je tak poziční válka, v níž drží trumfy Rusko, jakožto násobně větší země.

"Na nic však není pozdě. Stále je to Západ, kdo má obrovskou převahu jak ve zdrojích, tak ve vojenské technice, i když dočasně pokulhává ve výrobě. Pokud Ukrajina dokáže vykonat veškerou práci NATO za zlomek rozpočtu této organizace, pak by její skutečné posílení mohlo mít efekt. K tomu však musí být Západ jako celek přesvědčen, že tato válka není vedena s cílem oslabit Rusko, ale porazit ho,"

vysvětluje polská analýza na závěr klíčovou úlohu západních mocností v konfliktu.

Klíče od konfliktu leží ve Washingtonu

Hegemonem NATO je USA a právě ve Washingtonu se bude podle odborníků rozhodovat o dalším průběhu konfliktu a jeho vyústění. Jenže vnitropolitické turbulence na americké politické scéně vytváří nad podporou Ukrajiny otazníky. Zejména sesazení republikánského šéfa Sněmovny reprezentantů Kevina McCarthyho přišlo v předvečer snah posvětit prezidentu Bidenovi mnohamiliardový balík peněz pro Ukrajinu (včetně zbraní). McCarthy byl lídrem republikánského křídla ochotného Ukrajině pomoci. Jenže to se netýká zdaleka všech republikánů a v USA se blíží prezidentské volby.

"Válka na Ukrajině ještě může dopadnout různě (jak teritoriálně, tak formou ukončení/zamrznutí války). Nedojde-li ale na kolaps Ruska, či jeho jednoznačnou porážku (což se teď nezdá), musíme počítat s tím, že další dekády budeme žít ve stínu možné války. Velkou otázkou přitom bude schopnost a vůle USA dále nám zajišťovat bezpečnost. Ostatně, šance, že za rok uspěje Trump malé nejsou. Nejhorší, co bychom mohli udělat, je myslet si, že "zamražení/ukončení" války na Ukrajině, znamená návrat do mírové minulosti (před 2022, či 2014). Bez systematické práce na posilování naší obranyschopnosti bychom se za pár let mohli hodně divit,"

napsal na síti X bezpečnostní analytik působící na Univerzitě Karlově v Praze Jan Kofroň. Připomíná, že úspěšná kandidatura Donalda Trumpa, jakkoliv nejistá kvůli obžalobám u soudů, by mohla přinést nepředvídatelné změny v zahraniční politice USA, což by mělo vliv i na bezpečnost států, které Vladimir Putin prohlásil za ruskou sféru vlivu, tedy i Česko.

Zdroje: cnn.com, e15.cz, twitter.com, theconomist.com, onet.pl, autorský článek