Bankovní rada České národní banky na svém červnovém jednání snížila úrokovou sazbu hned o půl procentního bodu. Přesto to nemusí mít na vyšší dostupnost hypoték až takový dopad, jak někteří odborníci upozorňují. Zájem o úvěry na bydlení bude navzdory tomu v letošním roce nejspíše ale opět vysoký.
Důvodů, proč je po hypotékách větší hlad, je více. Tím klíčovým patrně zůstává fakt, že se centrální banka na konci minulého roku rozhoupala ke kroku, jemuž se předtím dlouho bránila. V prosinci totiž snížila základní sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Později k tomu navíc přihodila další „slevy“ a výsledkem je aktuálních 4,75 procenta. Vedle toho od ledna zrušila pravidlo pro dodržování limitu DTI, tedy poměru výše celkového zadlužení žadatele o úvěr a výše jeho čistého příjmu.
Zatímco loni se v porovnání s rokem 2021 hypoteční trh propadl o 72 procent, aktuální čísla hovoří o změně trendu. Objem poskytovaných hypoték se totiž v posledních měsících nebývale zvyšuje. V květnu na tom byl uvedený ukazatel v meziročním srovnání lépe o 92 procent! Banky a stavební spořitelny poskytly během uvedeného měsíce hypoteční úvěry za 23.7 miliardy korun, jak dokládají údaje České bankovní asociace. V meziměsíčním srovnání se jednalo o progres o 8 procentních bodů. To vše ukazuje, jak se apetit Čechů po investicích do nového i staršího bydlení neustále zvyšuje.
„Květnová a dubnová čísla potvrzují solidní oživování hypotečního trhu. Pokud se daný vývoj udrží, mohl by se za celý letošní rok pohybovat objem poskytnutých hypoték zhruba na úrovni roku 2020, který byl z tohoto pohledu hned po rekordním roce 2021 druhý nejsilnější,"
řekl České tiskové kanceláři hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Na trh se tak ve větším vrací kupující, kteří v předchozích dvou letech ekonomické nejistoty a vysokých úrokových sazeb své nákupní rozhodnutí odkládali. Úvěry na bydlení se tak opět stávají doslova společenským fenoménem, jak ostatně dokládají i další údaje. Hypotéky splácí spolu se spotřebitelskými úvěry a půjčkami od příbuzných nebo nebankovních institucí již téměř polovina produktivní české populace, zjistil Index prosperity a finančního zdraví, který sestavili analytici České spořitelny, portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu Akademie věd ČR. K tomu je třeba dodat, že dlouhodobé výdaje, kam patří právě i hypotéky, využívají zejména lidé s vyššími příjmy.
„Trh s hypotékami se opět oživil, chceme jeho růst podpořit a našim klientům pomoci k získání vlastního bydlení,“
řekl LP-Life Filip Beneš, manažer pro hypoteční úvěry UniCredit Bank.
A jaký bude další vývoj? To bude záležet i na tom, jak rychle budou průměrné sazby hypoték klesat. Podle názoru některých expertů v poslední době stále spíše jen stagnují a navzdory předchozím snížením setrvávají okolo pěti procent.
„Banky se při určování úrokových sazeb na hypotečních úvěrech řídí jinými ukazateli,"
tvrdí například analytik OVB Allfinanz Michael Opočenský, jak uvedla Česká tisková kancelář.
Příčina, proč se tak děje, se může skrývat například i v takzvaných swapech. Jde o nástroje, díky nimž si cenu peněz zajišťují banky na delší období. Kvůli tomu, jak cena peněz s fixací na 2 a 3 roky roste, ovlivňuje to negativně snahu o výraznější pokles úrokových sazeb.
Většina bankéřů se ale shoduje, že se sazby ještě sníží. Očekává se, že na konci roku by se mohly pohybovat v průměru okolo 4,7 procenta. V některých případech, zejména u vybraných menších bank, to může být ještě o trochu méně. Na druhou stranu platí, že bychom se letos neměli dostat pod 4,5 procenta, protože banky budou ke snižování sazeb přistupovat poměrně konzervativně.
Jasněji by mohlo být asi až po 1. září, kdy legislativa bankám dovolí částečně promítnout do vyčíslení náklady vzniklé při splacení úvěrů mimo období fixace. Sazby by pak už mohly začít klesat rychleji.
Zdroje: Česká tisková kancelář, Wikipedia, vlastní dotazování