Statistici publikovali výsledky rozsáhlého výzkumu lidí v česku se zdravotním postižením. Z dlouhodobého hlediska jich přibývá a podle statistických dat také množství těch, kteří o ně musí pečovat. Lidí s postižením v je v České republice přes jeden milión, ale zároveň část z nich se ve statistice nachází podle jejich subjektivního pocitu, nikoliv podle lékařské diagnózy.
Podle zjištění aktuálně publikované studie Českého statistického úřadu (ČSÚ) v loňském roce žilo v českých domácnostech 1 313 tisíc osob starších 15 let se zdravotním postižením, což představuje 15 % obyvatel země.
V pohledu na delší časové srovnání číslo vypovídá o jednoznačném trendu a tím je nárust počtu obyvatel s takovýmto hendikepem. Podle statistiků ještě v roce 2018 se v Česku nacházelo 1 152 tisíc lidí se zdravotním postižením, tedy 13 % této populace. Za 6 let je tedy patrný dvouprocentní rozdíl.
Hlavní příčinu je možné hledat v přírůstku lidí ve vyšším věku, jelikož s postupujícím věkem se zhoršuje zdravotní kondice člověka. Představa, že většina těchto lidí se s postižením rodí je zcela mylná. Podle dat je příčina zdravotního postižení vrozená jen 7 % případů.
„Zatímco u mladších lidí ve věku do 40 let bylo zastoupení osob se zdravotním postižením 3,5 %, mezi seniory nad 80 let se potýkalo se zdravotním postižením téměř 60 % z nich,”
uvedla Helena Chodounská, vedoucí oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ, jaký vliv má ze statistického hlediska věk na demografické rozložení v populaci.
„Pomoc druhé osoby, ať už neformální nebo od profesionálních poskytovatelů, pravidelně využívalo 827 tisíc lidí se zdravotním postižením, tedy 63 % z nich. Pro 98 tisíc osob nebyla poskytovaná pomoc dostatečná anebo ji zatím neměly vůbec, přestože by ji potřebovaly,”
vysvětlila Markéta Pištorová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Pokud bude trend nárustu lidí se zdravotním postižením pokračovat, je jasné, že stejně tak poroste poptávka po pečujících osobách. Ačkoliv se do péče o své znevýhodněné rodinné příslušníky zapojují příbuzní v 94 % případů, již nyní panují obavy o dostatek lidí v sociálních službách.
"Třeba Evropská komise říká, že bude v sociálních službách potřeba 1,6 milionů pracovníků do roku 2050 a také tvrdí, že je to jeden z nejrychleji rostoucích sektorů, kde vznikly v posledních jedenácti letech dva miliony pracovních míst. Jenom v sociálním sektoru pracuje pět procent všech zaměstnanců Evropy, takže vidíme, že potřeba už se projevuje a už roste i počet zaměstnanců. Projevuje se stárnutí populace, ale třeba i neustále se zvyšující počet lidí žijící s nějakým typem demence,"
uvedl nedávno pro ČRo Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí jen do roku 2035 bude Česko potřebovat dalších 45 tisíc pečovatelů.
Statistici se zaměřili také na možnosti pracovního uplatnění lidí s postižením. Ve věkové kohortě 20 až 64 let uvedlo 23 % lidí s postižením že pracují a nepobírají žádný důchod, 26 % pracují a zároveň pobírají invalidní důchod a 36 % pouze pobírá invalidní důchod.
Invalidní důchody jsou rozděleny do tří stupňů, při čemž v prvních dvou stupních se počítá s tím, že jeho pobíratel je schopen práce, ale pokud pracuje na plný úvazek, může být invalidní důchod takovémuto člověku odebrán, jelikož ho ve skutečnosti v ekonomickém životě hendikep neomezuje.
Výše invalidního důchodu se vždy vypočítává individuálně, ale v hypotetickém případě člověka, který měl průměrný příjem za svou předchozí pracovní kariéru 30 tisíc korun hrubého, by mu mohl připadat invalidní důchod v nejvyšším stupni ve výši cca 18 tisíc korun.
Zdroje: autorský text, TZ, ČSÚ, ČRo, Moneta