Danuše Nerudová se v prezidentské kampani prezentovala orientací na mladé voliče. Politické subjekty často cílí na starší voliče, kteří jsou početnější a disciplinovanější. Zájem o volby však mezi nejmladší generací voličů roste, a možná se tak dočkáme změn ve volebním zákoně i přístupu samotných politických stran.
Prezident Pavel na jedné z debat se studenty uvedl, že by se nebránil rozšíření volebního práva pro voliče starší šestnácti let. O tuto změnu usilují již delší dobu i některé strany vládnoucí koalice. V prvé řadě jde o Piráty a Starosty. Snaha rozšířit volební právo v komunálních volbách i na mladší voliče už je připravena k hlasování ve Sněmovně. Je součástí programových snah koalice Pirátů a Starostů zjednodušit možnost účasti ve volbách, do které spadá i korespondenční volba, rovněž čekající na schválení poslanci.
V opozici má snaha pochopitelně své kritiky.
kritizoval návrh poslanec Patrik Nacher na Twitteru a narážel na angažovanost předsedy Pirátů Ivana Bartoše ve veřejném prostoru před jeho vstupem do vrcholné politiky.
Odpověď na otázku, proč některé strany rozšíření volebního práva podporují, je poměrně jednoduchá. Souvisí s věkovou strukturou jejich voličů a podporovatelů. Hnutí ANO podpořilo v posledních sněmovních volbách nejvíce voličů ve věku 55-64 let (32 %). Ještě výraznější převaha byla u nejstarších voličů nad 65 let, kdy šlo o 47 % voličů, tedy skoro každý druhý penzista volil hnutí Andreje Babiše.
Koalice Pirátů a Starostů měla naopak největší podporu u nejmladších voličů, tato skupina lidí tvořila 33 %. Dá se tak očekávat, že by jí přibylo nejvíce nových "šestnáctiletých" voličů. Naopak ANO orientované na voliče v důchodovém věku zde nemůže čekat na výrazné přírůstky.
Emoce politiků však nemají příliš podstatný základ, jelikož by přibylo jen asi 2-3 % nových voličů, nedá se očekávat, že by výraznějším způsobem otřásli volebními výsledky. Podobné zkušenosti mají i v zahraničí, kde se volební právo k mladším voličům také rozšiřovalo a dnes je běžné v řadě zemí EU volit od šestnácti let.
Přesto můžeme pozorovat zásadní změny ve voličském chování v ČR. Právě mladí lidé se začínají o politiku čím dál více zajímat. Povšimla si toho i prezidentská kandidátka Danuše Nerudová.
sdělila nám v rozhovoru Danuše Nerudová, která sice v boji o Hrad úspěšná nebyla, ale i tak dosáhla nejlepšího výsledku ženské kandidátky v přímých prezidentských volbách.
Nerudová neskrývá další politické ambice a její snahy oslovovat mladé voliče nejsou ani zdaleka postavené na vodě. Ze statistické analýzy posledních sněmovnách voleb vyplývá, že nárůst voličů v nejmladší věkové skupině přinesl do voleb zásadní dynamiku a znamenal ve výsledku odchod vládního hnutí ANO orientovaného na starší voliče do opozice.
Starší voliči jsou nejen početnější volební skupinou, ale také tou disciplinovanější, což znamená, že se ve větším počtu účastní voleb. V řeči čísel se v posledních sněmovních volbách zúčastnilo 69 % oprávněných nejstarších voličů a jen 63 % nejmladších voličů (34 let a méně). Ačkoliv mladí vykazují nejmenší zájem o volby, zaznamenali od předchozích voleb v roce 2017 nárůst o 11 %, zatímco u nejstarších sledujeme mírný pokles, a to o 3%.
Očividně tak sledujeme trend rostoucího zájmu mladých lidí o politiku. Cílit na tyto voliče pak dává určité skupině politiků značnou perspektivu.
shrnul na Twitteru studentský publicista Alexandr Romancov rozpor v perspektivě mladších a starších voličů. Poukázal tak na programové priority mladých voličů, kterým se však příliš sluchu v současné politice nedostává.
Zdroje: ČTK, irozhlas.cz, paqresearch.cz, twitter.cz, piratiastarostove.cz