Pro Dány jsou Vánoce nejdůležitějším svátkem. Aby to byly opravdové svátky klidu a míru, musí si lidé napřed udobřit nezbedné skřítky Julenisse. A co třeba pak si dát „Julebryg? Zdá se, že Dánové mají pro všechno svůj název.
První významný den, první pátek v listopadu, tradičně patří „Julebrygu“, vánočnímu luxusnímu pivu. Každý větší pivovar vydává svou vlastní verzi vánoční várky, všechny však mají společné dobrou kvalitu a vyšší obsah alkoholu.
Další pěknou tradicí je takzvaný „julekalender“. Dá se říci, že je to obdoba českých večerníčků, ale s tím rozdílem, že obsahuje nádhernou vánoční tématiku. Jak si to můžeme představit? Jde o televizní seriál o 24 dílech, kdy vyvrcholení a zároveň poslední díl je vysílán na Štědrý den. Záporná nadpřirozená postava či síla se snaží zničit Vánoce. Ale dobro zvítězí!
Říkají mu „Julemand“, je to vánoční muž, hodně podobný známému Santa Clausovi. Pohybuje se také na saních tažených soby, bydlí na severním pólu. Podstatný rozdíl je ten, že tam s ním žije i jeho rodina. „Julemor“ představuje maminku a „julebørn“ jsou jejich děti.
Kolem 18 hodiny vypukne vyvrcholení celého štědrovečerního programu. Všichni jsou již doma z různých návštěv a procházek, může se začít luxusně hodovat. Jako hlavní chod se podává „stegte landand“, kachna s nádivkou, brambory obalované v roztaveném cukrovém nálevu a červené zelí nebo omáčka. Někdy se mohou objevit i klobásy, krocan, karbanátky nebo tradiční dánský steak zvaný „flæskesteg“.
Za zcela tradiční dezert je považován „ris à la mandel“, což je zkomolenina znamenající mandlovou rýži. Jedná se o jakousi rýžovou kaši se smetanou, do které se zamíchá spousty mandlových úlomků a pouze jedna celá mandle. Je až s podivem, že povětšinou najdou mandličku děti,i když je zcela nemožné určit, kde se přesně v nákypu nachází. Pak již následuje luxusní skandinávská tradice – „tancování“ kolem stromku a zpívání koled. A na tu následnou činnost se nejvíce těší ti nejmladší – rozbalování dárečků. Chtěli byste prožít skandinávské Vánoce?