Horká léta posledních let jsou jako stvořená pro dobře vychlazené pivo. Navzdory tomu se poptávka po zlatavém moku rok od roku propadá. Na vině je nejen pozvolné zdražování, ale i nižší zájem o návštěvu klasických hospod a měnící se návyky spotřebitelů.
Z piva přestává být tradiční lidový nápoj. „Jít na jedno“ už není tak běžné, jak tomu bývalo ještě například v 80. či 90. letech minulého století. Podle informací Českého svazu pivovarů a sladoven se u nás loni uvařilo o necelá 3 procenta méně piva, než tomu bylo v roce předešlém.
Velkou ranou pro celý pivní průmysl byla koronavirová pandemie. Počet těch, kteří chodili do hospod pravidelně, se od té doby postupně redukuje. Zatímco v minulém roce se v nich vypilo 30 procent, před 15 lety to bylo ještě 51 procent českého piva.
„Již čtvrtým rokem se hodnoty ročního výstavu piva pro domácí trh nachází pod úrovní roku 2010. Bohužel očekávané oživení prodejů v loňském roce přímo i nepřímo brzdila nepříznivá ekonomická situace. Tento trend má nadále negativní vliv také na hospody a restaurace, zejména na ty v menších městech a vesnicích,“
přiznal LP-Life výkonný ředitel svazu Tomáš Slunečko.
I kvůli tomu se loni spotřeba piva propadla na historicky nejnižší úroveň, když s průměrnými 128 litry „překonala“ i nejnižší hodnoty z dob covidové mizérie.
Na druhou stranu v některých směrech se máme ještě stále poměrně dobře. Zůstáváme totiž jednou z nejlevnějších pivních velmocí. Půllitr v restauraci nás v průměru vyjde na 54 korun, tedy 2,15 eur. Pro srovnání: V sousedním Německu je to 4,33 a Rakousku 4,87 eur, jak zjistil srovnávací server Numbeo.com. A ten, kdo tráví dovolenou v Itálii u moře, si ještě připlatí. Sklenice piva tam vyjde na 5,41 eur. Ještě dražší je zlatavý mok na řadě akcí. Na podzimním mnichovském Oktoberfestu by měl stát tuplák, tedy litr piva mezi 13,60 až 15,30 eur, což je v přepočtu necelých 400 korun!
Řada pivovarů přichází i v době poklesu trhu s inovacemi. Aby vyšly vstříc spotřebitelské poptávce, soustřeďují se více na menší lahvová piva s obsahem 0,33 litru. Důvodem je jejich nižší váha, snadnější přenositelnost a větší praktičnost. Zejména mladším prý navíc vyhovuje to, že jsou takové lahve vnímány jako stylovější, dříve se vychladí a pivo v nich zůstává čerstvé po celou dobu konzumace.
Odklon od klasických ležáků a jiných druhů piv se pak částečně kompenzuje rostoucím zájmem o některé jiné druhy. Příkladem jsou nealkoholická piva a takzvané beer mixy, tedy míchané nápoje na bázi piva. Meziročně jich pivovary loni vyrobily o 9,3 procenta, tedy 1,42 milionu hektolitrů, více.
Dominantní postavení na trhu má u nás stále především Plzeňský Prazdroj, který se nových projektů rozhodně nebojí.
„Výrazně jsme investovali do rozvoje české pivní kultury i do inovací v našich pivovarech,"
řekl České tiskové kanceláři k loňským výsledkům firmy její generální ředitel Dragos Constantinescu.
Do rozvoje a vylepšení pivovarů šlo loni rekordních 1,9 miliardy korun. Ať již v podobě otevření moderního, plně automatizovaného skladu nebo zprovoznění automatické třídičky vratných lahvích, prvního takového zařízení u nás. Ve Velkých Popovicích, které do koncernu spadají, se zase rozjela nová stáčecí linka.
Do českých hospod a restaurací Prazdroj vydal téměř půl miliardy korun na nové vybavení.
„Dodáváme výčepy, tanky, předzahrádky nebo sklenice. Pomáháme jim také se vzhledem, spolufinancujeme nové fasády nebo vylepšení interiérů. A nabízíme jim také rozsáhlý rozvojový program, který hospodským pomáhá s ekonomikou provozu, skladbou menu, obsluhou, péčí o pivo nebo s propagací,"
řekl obchodní ředitel značky Roman Trzaskalik pro LP-Life.
Další velké investice plánuje pivovar letos. V Plzni už zprovoznil novou stáčecí linku na skleněné lahve, která kromě půllitrových vratných lahví stáčí již zmiňované třetinkové vratné lahve. Dále tam zahájil výstavbu druhé etapy plně automatizovaného skladu.
Obdobně jako Prazdroj, který dobrých ekonomických výsledků dosahuje i díky exportu, sází na vývoz rovněž Budějovický Budvar. I proto loni uvařil historicky nejvyšší objem piva, a to 1,865 milionu hektolitrů. Úspěšným příkladem vhodně zvolené strategie jsou údajně třeba vyšší prodeje baleného piva v Německu, tvrdí firma.
Obliba piva je stále vysoká. Své nejlepší časy má již ale nejspíše za sebou. Otázkou zůstává, jak velký sešup české pivo a celou českou pivní kulturu ještě čeká a jak na to jednotlivé pivovary zareagují.
Zdroje: Česká tisková kancelář, Český svaz pivovarů a sladoven, Budějovický Budvar, vlastní dotazování