Zvířata jako téma voleb do europarlamentu. Některým politikům na životních podmínkách zvířat nezáleží

Země Evropské unie se zavazují usilovat o dobré životní podmínky hospodářských i jiných chovných zvířat. Tímto směrem už Evropské společenství vyrazilo dlouho před vstupem České republiky do EU v 70. letech. První pravidla se vyskytla v Evropské dohodě o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely z roku 1978. Tu pak rozšířila směrnice z roku 1998 určující obecné standardy chovu zvěře.

V globální rovině jde o jedny z nejpříznivějších pravidel pro chov zvířat na světě. V životě hospodářských zvířat je však řada aspektů, která i v Evropě vyvolávají kritiku, že nesplňují etické i ekologické standardy. Jedním z takových nevyřešených otazníků zůstává mj. zákaz klecového chovu drůbeže, který měl vejít na evropské úrovni v platnost  v roce 2023, ale ještě k němu nedošlo.

Luxusní byt na prodej s terasou a výhledem, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Otázkami bombardovalo politiky 2 000 lidí, přesto řada z nich neodpověděla

Otázky chovu zvířat jsou důležitým tématem i pro politiky. V poslední době např. politici vládní koalice Spolu Jiří Pospíšil a Veronika Vrecionová kritizovali agrobarona Zdeňka Jandejska, kvůli drastickým videozáběrům z jeho chovů drůbeže. Právě Jandejsek je jedním z kandidátů v blížících se volbách za koalici stran Stačilo, vedenou komunistkou Kateřinou Konečnou.

U tohoto volebního uskupen příliš nepřekvapí, že se její kandidát odmítli prezentovat prostřednictvím odpovědí na otázky, které jim připravili ochránci zvířat prostřednictvím zmíněného projektu.

„Do kampaně se aktivně zapojily dva tisíce lidí, kteří zasílali své vlastní vzkazy kandidujícím se žádostí o podporu sedmi důležitých závazků. Někteří kandidující se i přesto k našim závazkům nijak nevyjádřili*y. Je z toho patrné, že pro ně není téma lepších podmínek pro zvířata důležité”

okomentovala, jak někteří kandidáti odmítli poskytnout své názory Renata Ládyová z organizace NESEHNUTÍ.

Klecové chovy si nepřejí politici napříč celým spektrem stran

Na všech 35 bodů (7 otázek pro 5 zástupců strany) odpověděli pozitivně všichni dotázání, jen ze strany Zelených. Se dvěma zamítavými odpověďmi následovali Piráti a zástupci koalice Spolu se šesti negativními odpověďmi. Otázky se týkaly šetrnější produkce potravin, převozu zvířat, ukončení kožešinových farem, kontroly dovozu živočišných výrobků, ukončení testování na zvířatech nebo konce klecových chovů. Na poslední jmenované otázce se shodli politici z uvedených stran, ale třeba také Klára Dostálova, jediná zástupkyně hnutí ANO, která se pustila do odpovědí.

"Bohužel existují oblasti lékařského výzkumu (klinické testy léčiv), kde výzkum na zvířatech nelze nahradit jinak než testováním na lidech a to opravdu nechci. Využití moderních digitálních metod a umělé inteligence podporuji,"

komentoval např. současný europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa, proč vyjádřil zamítavé stanovisko k ukončení chovu laboratorních zvířat a upozornil, že se nejedná o přímočarou otázku.

Podobně jak Dostálová z ANO přistoupili i někteří politici volebního uskupení SPD + Trikolóra, byť u Dostálové byly odpovědí půl na půl (jedna s neutrálním stanoviskem), u zástupců SPD přeci jen převážili pozitivní odpovědi v poměru 9:6.

"Rádi bychom upozornili na problém, který v Evropském parlamentu nastává. Politici velmi často jednají jinak, než si občané a jejich voliči přejí, a to v řadě důležitých témat. Proto pro nás bylo důležité zjistit, jak se staví k otázkám ochrany zvířat současní kandidující a jsme rádi, že nám průzkum ukázal spoustu zajímavých výsledků. Doufáme, že pomůže občanům v rozhodování před touto důležitou volbou,"

vysvětlila účel celého projektu Karolína Zapotilová z organizace Svoboda zvířat.

Zdroje: TZ, evropaprozvířata.cz, forum24.cz, europarl.europa.eu, autorský článek