Cenzura, vězení, exil: Rusko slaví Světový den svobodného tisku

Na 3. květen 1993 připadl podle OSN první Světový den svobody tisku, tudíž je to 30 let, co tento den připomíná význam svobodného přístupu k informacím, který ani u nás ještě v nedávné minulosti nebyl samozřejmostí. Ačkoliv je dnes díky digitálním technologiím přístup k informacím technicky nejsnadnější, čelí žurnalisté při výkonu profese řadě nebezpečí.

"Novináři a pracovníci médií se při výkonu své důležité práce stávají terčem útoků na internetu i mimo něj. Běžné je jejich obtěžování, zastrašování, zadržování a věznění. V roce 2022 bylo zabito nejméně 67 pracovníků médií, což představuje neuvěřitelný nárůst o 50 % oproti předchozímu roku. Téměř tři čtvrtiny novinářek se setkaly s násilím na internetu a každé čtvrté bylo vyhrožováno fyzicky,"

uvedl ke Světovému dni svobody tisku generální tajemník OSN António Guterres.

Luxusní byt na prodej s terasou a výhledem, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Zatýkání a cenzura v Rusku

Putinův režim v Rusku je stále autokratičtější, což je patrné na čím dál intenzivnějších snahách potlačovat politickou opozici a nezávislá média. Právě Rusko je zemí, kde problémy svobody tisku nastíněné Guterresem zažívají těžkou zkoušku.

V Rusku sice stále existuje přístup k nezávislým informací, k zahraničním médiím na internetu (např. k čínské přísné cenzuře internetového prostoru má Rusko ještě daleko), ale digitální sdělovací prostředky jsou již v podstatě jedinou možností, navíc pro přístup k zahraničním webům je potřeba umět pracovat se vzdáleným přístupem, tzv. VPN, což drtivá většina uživatelů nevyužívá.

Jiné mediální kanály byly ruským státem potlačeny do několika týdnů po invazi na Ukrajinu. V zahraničí dobře známé platformy, jako televizní kanál Dožď, rádio Echo Moskvy, noviny Novaja Gazeta a řada dalších, rychle evakuovaly své novináře, aby jim zajistily alespoň bezpečí před kriminalizací jejich činnosti. Od války vešlo v platnost na 33 zákonů a zákonných úprav zakazujících svobodně informovat o válce nebo válečných zločinech.

Návrat ke studené válce

Světovými médii teď hýbe případ amerického dopisovatele v Rusku Evana Gerškoviče, kterému hrozí za výkon své novinářské profese v Rusku až 20 let vězení za obvinění ze špionáže. Šlo by tak v tomto ohledu o návrat do období studené války, kdy USA a SSSR navzájem pořádaly hony na čarodějnic v politických procesech založených právě na podezření ze špiónské činnosti. Vzhledem k výstraze úřadů USA cestovat do Ruska kvůli nebezpečí zatčení je dnešní výročí Světového dne svobody tisku připomínkou toho, co ještě nedávno hrozilo právě žurnalistům.

"Žurnalistika není zločin!"

uvedl ve svém projevu mj. k případu zatčeného Gerškoviče prezident Joe Biden. Američané tak rozhodně nehodlají přihlížet útokům na své novináře v Rusku, což může vést k další eskalaci v mezinárodních vztazích.

O návratu do období studené války hovoří i český novinář žijící v Moskvě, Karel Rožánek.

"Jako novinář znepřátelené strany mám problém někoho sehnat, aby mluvil na kameru. Lidé mají strach. Opatrnost je na místě, obzvláště po zatčení amerického novináře (tj. Gerškoviče - poz. red.) za špionáž v Jekatěrinburgu. Osobně bych situaci v přístupu k médiím přirovnal k Československu v 80. letech minulého století,"

uvedl český zpravodaj přímo z Moskvy pro vysílání ČT.

Zdroje: osn.cz, twitter.com, theguardian.com, seznamzprávy.cz, ČT