Vítěz německých voleb je dopředu znám. Merz slibuje radikální změny, stará škola poválečného Německa končí

"Top tři témata napříč německými voliči podle průzkumu YouGov. 34 % důchody, 33 % migrace a azylová politika, 31 % bydlení a nájmy. Voliči každé ze stran se ale logicky soustředí na jiná témata. CDU/CSU: důchody, migrace, ekonomika. AfD: migrace, kriminalita, důchody. SPD: zdravotnictví, bydlení a nájmy, ekonomická nerovnost. Zelení: ochrana klimatu, ekonomická nerovnost, školství. Linke: ekonomická nerovnost, bydlení a nájmy, ochrana klimatu. Rozdíly v tématech jsou velké,"

popsal politický analytik a profesionální volební sázkař Michal Syrový na X témata, které rezonují v Německu před blížícími se volbami.

Pronájem mezonetu Josefov 2+kk, Praha, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Německo na akciovém trhu válcuje Trumpovy USA

Ekonomické otázky jsou při tom s dalším velkým tématem migrace úzce spojeny. Německo je třetí největší ekonomikou světa za podstatně lidnatějšími státy jako je USA a Čína. Německé továrny při tom mají velký hlad po pracovní síle. Cizinci za prací do země jako tzv. gastarbeiteři proudí už od poloviny 50. let.

Zároveň se však hovoří o problémech německého automobilového průmyslu, kdy největší světový výrobce automobilů Volkswagen dokonce zavřel několik svých továren v zemi, což je považováno za symbol problémů tamější ekonomiky.

Německý akciový index DAX při tom trhá rekordy a růstem hodnoty výrazně překonává svůj americký protějšek. Investice do amerického trhu tvoří 70 % všech celosvětových investičních nákladů a s celní politikou Donalda Trumpa tamější investoři přesunují své vklady do Německa. Příčinou je, že i v případě německých akcií dominují moderní technologické firmy a tak má země nejspíše našlápnuto k určité ekonomické transformaci.

Potřeba nové pracovní síly z cizích zemí v ekonomice začíná budit odmítavá stanoviska i v politice. S poslední vlnou migrace z blízkého východu, která se rozproudila v roce 2015, se v zemi vnímání cizinců mění. Několik medializovaných násilných činů v loňském roce spáchaných migranty se stalo zásadní otázkou aktuální politické kampaně.

Sáhne radikální Merz po kontroverzní AfD

Ještě před volbami Friedrich Merz inicioval hlasování ve Spolkovém sněmu ohledně zpřísnění přístupu k migraci a neváhal se opřít o hlasy krajně-pravicové AfD. Tím porušil dohodu všech ostatních stran nespolupracovat se stranou s nacistickou tradicí a financovanou ruskými penězi z Kremlu.

Část německé veřejnosti je touto spoluprací šokována a pravidelně proti Merzovi pořádá demonstrace. Ty sice nebráni tomu, aby jeho strana dominovala volebním preferencím s náskokem téměř 10 % nad druhou AfD, ale zároveň se po nedělním hlasování pozornost upírá k tomu, s kým půjde Merz do koalice. Potenciální partneři mimo AfD v podobě sociálních demokratů s dosluhujícím kancléřem Olafem Scholzem nebo Zelených, radikální řešení v podobě uzavírání hranic navzdory Schengenu odmítají. CDU/CSU na nich při tom trvá.

"Od chvíle, kdy v roce 2022 po deseti letech čekání převzal vedení strany, sliboval Merz, že bude radikální. Ve věku 69 let pevně patří k poválečné generaci Němců z období baby-boomu, kteří považovali tvrdohlavou stabilitu za mechanismus přežití a za ztělesnění nové značky své země. On se však rozhodl, že se bez toho obejde. I když není jasné, co bude následovat - Merz bude muset ještě vytvořit koalici s dalšími centrističtějšími stranami, konzervatismus staré školy skončil. Když už začal, opravdu někdo věří, že v budoucnu opravdu nebude spolupracovat s AfD?"

hodnotí na serveru Politico zásadní problém německé politiky před volbami britský znalec tamější politiky John Kampfner. Dává tak za pravdu obavám demonstrantů z německých ulic a považuje Merzův odmítavý postoj k AfD jako dočasný.

Zdroje: autorský text, Politico, Worldometers, Novinky.cz, CNBC, X.com