Případ atentátu prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho z roku 1963 je dodnes předmětem mnoha dohadů a konspiračních teorií. Americký Národní archiv na příkaz Donalda Trumpa proto také zveřejnil poslední část dosud utajovaných dokumentů. Co jsme se díky nim dozvěděli?
Informace, jež doposud souvisely s atentáty na Kennedyho, jeho bratra senátora Roberta Kennedyho či bojovníka za občanská práva Martina Luthera Kinga, se dostávají na veřejnost. Uvolněno má být dohromady postupně až 80 tisíc různých dokumentů, jak uvedla ČTK. Materiály dosud podléhaly na žádost Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a Ústřední zpravodajské služby (CIA) utajení, což odůvodňovaly obavami z ohrožení národní bezpečnosti.
Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho z 22. listopadu 1963 byl po určitý čas obestřen tajemstvím. To vyvolávalo řadu konspiračních teorií a spekulací. Vraždu zkoumala zvláštní vyšetřovací komise, kterou v prosinci 1963 ustavil Kennedyho nástupce Lyndon Johnson. Tato takzvaná Warrenova komise došla v září 1964 k závěru, že strůjcem a pachatelem atentátu byl bývalý příslušník námořní pěchoty Lee Harvey Oswald - sám, bez jakéhokoli spolupachatele.
Hned po zveřejnění ale zpráva narazila na kritiku a nedůvěru. Dva dny po Kennedyho smrti byl totiž Oswald zastřelen, když ho majitel nočního klubu v Dallasu Jack Ruby převážel z policejního ředitelství do okresního vězení. Dohady podpořil navíc fakt, že se nekonal ani žádný soud a dále proto, že prezidentův vrah zemřel dříve, než mohl odhalit případnou identitu ostatních pachatelů, pokud s někým spolupracoval.
Předmětem dohadů bylo zejména to, že jediná kulka ráže 6,5 milimetru zabila nejen Kennedyho, současně ale také zranila guvernéra Connallyho. Mnoho lidí si myslí, že je nepravděpodobné, aby jedna kulka prošla těly dvou dospělých mužů.
Mnoho skeptiků v jejich názoru, že byl Oswald jen obětním beránkem, utvrdilo video pořízené na policejním ředitelstvím Dallasu, na němž se údajně vyjadřoval následujícím tvrzením.
„Jsem jen mazlíček!"
Už v polovině 70. let byla proto ustavena komise Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu, aby zjistila, zda nebylo během činu střelců více. Komise tuto verzi v roce 1979 připustila. Uvedený předpoklad se ale nikdy nepotvrdil. Vyšetřování tak bylo po dalších deseti letech uzavřeno se stejným závěrem jako v roce 1964.
Gallupův ústav navzdory tomu ve svém šetření před necelými dvěma roky zjistil, že 60 let po atentátu se dvě třetiny Američanů domnívají, že Oswald jednal s komplici.
Co odhalené materiály tvrdí? Ukazují, že jeden z agentů CIA byl v kontaktu s vysokoškolským profesorem, jenž Oswalda charakterizoval jako spolupracovníka sovětské výzvědné služby KGB. Argumentem pro uvedené zjištění bylo mimo jiné to, že předtím v komunistickém Sovětském svazu pobýval. Přestěhoval se tam totiž v roce 1959 a do Spojených států se vrátil až po třech letech. Americké zpravodajské agentury ho poté pečlivě sledovaly.
Dokumenty rovněž potvrzují, že atentátník byl před zabitím v kontaktu sovětskou i kubánskou ambasádu v Mexico City. Na místě prý hovořil o tom, že plánuje Kennedyho zabít, jak informuje rovněž server BBC. Ve městě ho sledovala CIA.
Nová zjištění obsahují také podrobnosti o zapojení amerických zpravodajců do pokusů o svržení cizích vlád. Popisují například komunikaci mezi kanceláří ředitele CIA a agenty na Kubě, kteří plánovali v roce 1963 svržení vlády Fidela Castra. Další dokument zase odhaluje podrobnosti o tajných aktivitách nazvaných E4DEED, jejichž cílem bylo sesadit vládu prezidenta Dominikánské republiky Rafaela Trujilla. Ten byl nakonec zavražděn v květnu roku 1961 poté, co Spojené státy přerušily s Dominikánskou republikou diplomatické styky. Všechny tyto aktivity CIA byly údajně, jak nové materiály ukazují, předmětem kritiky prezidentova poradce Arthura Schlesingera.
Zpět ale k vraždě Johna Fitzgeralda Kennedyho. Žádná velká senzace se zatím nekoná.
„Ve skutečnosti jsem neviděl nic, co by změnilo tvrzení, které naznačuje, že Oswald byl osamělý střelec, který zabil Johna F. Kennedyho. Nebyl to výsledek spiknutí,"
řekl po získání nových informací televizi Al Jazeera Marc Selverstone, profesor na University of Virginia.
Současná americká administrativa sice tvrdí, že cílem, proč byly nové materiály odhaleny, je transparentnější pohled na historii Spojených států, převážná většina ze sbírky šesti milionů záznamů, fotografií, filmových a zvukových nahrávek a předmětů byla ale již zveřejněna v minulosti.
Kennedyho vnuk Jack Schlossberg navíc mezitím na síti X prohlásil, že Trumpova administrativa pouze likviduje Kennedyho dědictví prostřednictvím toho, že ruší aktivity a projekty spojené s diverzitou, rovností a inkluzí a uzavírá partnerství s ruským diktátorem Vladimírem Putinem.
Zdroje: autorský text, ČTK, Al Jazeera, BBC, The U.S. National Archives and Record Administration