Beru si Francouze: noblesní, elegantní a s nádechem tradic. Taková je pravá francouzská svatba

Nejoblíbenějším obdobím pro pořádání svateb je ve Francii léto a ze dní je správnou volbou sobota. Jedním z nejvíce nepochopených francouzských zvyků jsou jejich svatební oznámení. Podle staré tradice by totiž oznámení měli dělat rodiče nevěsty a ženicha a měla by sestávat ze dvou částí, z nichž je jedna vyhrazena rodičům budoucí nevěsty a druhá rodičům budoucího ženicha. Tato tradice se v některých rodinách stále udržuje, ale je praktikována stále méně.

Obecné informace o uzavírání manželství ve Francii

Občané České republiky, kteří chtějí uzavřít manželství ve Francii, musí nejprve požádat český matriční úřad o vydání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství. Ve francouzštině se tento doklad nazývá „certificat de célibat“ nebo „certificat de capacité matrimoniale“. Vyřízení žádosti trvá obvykle 6 až 8 týdnů. Platnost vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství je 6 měsíců.

Francouzské úřady dále obvykle od cizinců vyžadují tyto doklady: rodný list, jehož datum vydání by nemělo být starší šesti měsíců; doklad totožnosti (cestovní pas); doklad o bydlišti v místě uzavření sňatku alespoň jednoho ze snoubenců; u rozvedených oddací list s poznámkou o rozvodu či rozvodový rozsudek a u ovdovělých úmrtní list manžela/manželky.

Prodej slunného bytu 3+kk, Praha 2 - 104, Praha 2

Zobrazit nemovitost

Názor tchána a tchyně je důležitý

Názor rodiny bývá pro vaši francouzskou polovičku velmi důležitý. Pokud proto u jeho rodičů zabodujete, máte vyhráno. Pravidelné setkávání a konverzace u stolu se tradičně koná v rámci rodinných obědů nebo večeří. Tradice, kdy muž žádá ženu o ruku, ve Francii stále přetrvává. Po zasnoubení se budoucí manželé lépe poznávají, dělají první kompromisy. Toto období je, podobně jako u nás, důležité a potřebné pro bezchybnou přípravu svatby. Ta bývá financována oběma polovičkami, někdy přispějí i rodiče.

Svatební prsteny zpečetí vztah mezi mužem a ženou

Nejmodernější trendy předepisují nejen styl svatebních šatů a oblečení, ale i prstenů. Ve Francii nyní jednoznačně vedou diamanty a platina. Diamant symbolizuje nevinnost a platina, která již před několika lety sesadila z trůnu zlatý trend, představuje nádheru i trvanlivost. Je to kov vyznačující se oslnivým leskem, vzácnější než zlato, ale také za něj zaplatíte třikrát více.

Truhla naděje

Věno nevěsty – známé pod názvem „truhla naděje“ pochází z francouzského slova „trousseau”. Doslovně bychom to mohli přeložit i jako „uzlíček“. Sestává se většinou z šatů, které si nevěsta přinese pod společnou střechu. I současné nevěsty si do ní odkládají nedělní šaty, spodní prádlo i oblečení pro všední den.

Květy pomerančovníku

Pomerančové květy jsou ve Francii symbolem panenství ještě z dob, kdy jistý francouzský velvyslanec zatoužil mít květ na svém svatebním obleku a poslal zahradníkovu dceru pro větvičku pomerančovníku, za což jí slíbil bohaté věno. Svůj slib dodržel, a tak si dívka na znamení vděčnosti vpletla při své svatbě do vlasů pomerančové květy, aby symbolicky poděkovala stromu, který jí dopomohl k vdavkám. Pronikavá vůně těchto květin má prý moc zaplašit zlé duchy.

Staré, nové, půjčené a modré

Anglosaskou tradicí, která je však stále populárnější i mezi Francouzi (hlavní inspirací jsou jistě hollywoodské filmy), je nosit něco starého, něco nového, něco modrého a něco vypůjčeného od blízkých.

Tyto čtyři předměty mají určitou symboliku. Nový předmět symbolizuje budoucnost, nový život, který snoubencům začne po jejich velkém dni, zatímco starý představuje minulost, rodinu nevěsty a její dívčí léta před svatbou. Vypůjčený předmět je něco jako talisman pro štěstí, obvykle jej nevěstě zapůjčuje již vdaná přítelkyně, která je v manželství šťastná. A nakonec modrý předmět, jehož barva symbolizuje věrnost.

Hod kyticí

Tato tradice se objevila ve Francii v 16. století. Kdysi však bylo na mužích, aby popadli kytici a běželi za budoucí nevěstou! Dnes ji nevěsta hází kamarádkám. Ta, která ji chytí, bude další, která se vdá.

Francie – na zdraví! (s toaletní vodou)

Toalety málokdo vnímá jako zdroj síly, ale ve Francii se novomanželé odeberou právě na záchod, aby načerpali sílu do budoucnosti. Podle podivné tradice se zbytky ze svatebních jídel mají naházet do toaletní mísy, smíchat s alkoholem, a to má poté šťastný pár vypít.

Moderní verze už, naštěstí, nahrazují zbytky jídel čokoládou a šampaňským, což je určitě chutnější směs, přestože voda ze záchodu stejně nezní vůbec lákavě. Páry tento rituál absolvují, aby posílily svou výdrž – snad jim to spíše neznásobí nevolnost.

Civilní obřad

Civilní obřad, který předchází obřadu náboženskému, je veřejný. Podle zákonů Francouzské republiky je to jediná uznávaná forma uzavření manželství. Při obřadu musí zůstat otevřené dveře, to aby mohl do oddací síně vstoupit případný odpůrce sňatku. Podle staré svatební tradice stojí nevěsta i ženich tváří k matrikáři. Nevěsta je nalevo od ženicha. Svědci obou oddávaných stojí po stranách budoucích manželů. Odvolávaje se na občanský zákoník, informuje oddávající snoubence o jejich povinnostech. Potom předá novomanželům knihu rodinných záznamů.

Náboženský obřad

Předtím, než proběhne náboženský obřad, je třeba uzavřít civilní sňatek na radnici. Svatební zvyk diktuje, aby rodina a hosté přišli první, tak jako při civilním obřadu. Ženich pak přichází spolu s matkou a nevěsta s otcem za zvuků svatebního pochodu. Na konci mše se manželé a jejich svědci podepíší.

V menších francouzských městech přichází ženich pro svoji nevěstu domů a spolu odcházejí do kaple nebo kostela. Musí se však prodírat přes ulici protkanou bílými stuhami, aby měla nastávající dost času si rozmyslet, jestli chce do manželství vstoupit. Obvykle je doprovází hlouček dětí, který budoucí manžele zasypává stužkami, které nevěsta na oplátku přestřihává.

Luxusní vila 5+kk na pronájem, Praha západ, Okolí Prahy

Zobrazit nemovitost

V kostele bývají snoubenci usazeni na židle potažené červeným sametem. Nad nimi visí baldachýn z hedvábí, zvaný Carre. Ten má mladému manželství pomoci udržet štěstí pod společnou střechou. Stejný baldachýn se později použije i při křtu jejich dětí.

Novomanželé kráčejí z domu Páně po lístcích vavřínu (bobkového listu). Zatímco u nás se na novomanžele hází rýže nebo okvětní lístky, francouzské páry jsou po obřadu někdy zasypávány nejen rýží, ale i mincemi. Zbývá jen věřit, že svatebčané jsou ohleduplní a nikdo z novomanželů není po takovém ataku zraněn.

Po civilním sňatku obdrží novomanželé Livret de famille – francouzský oddací list. Od toho našeho se odlišuje tím, že se do něj zapisují data narození každého z potomků. Novomanželé se pak odeberou na místo, kde se koná recepce. Kolona obvykle troubí, aby oznámila dobré zprávy.

Francouzi jsou známí gurmáni

Svatební hostinu jsme s Geoffreym otevřeli prvním manželským tancem, po kterém se přidali do tance všichni ostatní. Hudba na svatbě by měla být ve francouzském stylu. Dobrou volbou je živý orchestr. Nejlepší tanec pro mladé lidi na francouzské svatbě je valčík. Ale protože jsem Češka, střídaly se francouzské písničky s českými. Bavili se opravdu všichni hosté.

Svatební hostina bývá bouřlivá a bohatá, plná zábavy, kvalitního vína a dobrého jídla. Francouzi jsou známí gurmáni a v gastronomii patří ke světové špičce. Při svatební hostině pijí manželé ze společného poháru známého jako „Coupe De Marriage”, který se v rodinách dědí z generace na generaci.

Hostina se skládá z několika chodů - aperitivu, předkrmu, hlavního jídla a dezertu. K jídlům se podává kvalitní bílé nebo červené víno, rozhoduje se zejména podle počasí a jídelníčku.

Na stolování je kladen velký důraz, každý detail musí být důkladně promyšlen. Noblesa, elegance a tradice. To vše se ve francouzském stylu stolování setkává. Francouzi si jídlo vychutnávají i celé hodiny, diskutují a těší se ze vzájemné společnosti. Další pokrmy se podávají formou bufetových stolů. Některé páry zůstávají věrné starým francouzským zvykům.

Namísto svatebního dortu se na hostině podávají Croquembouche. Jedná se o dezert ve tvaru pyramidy, pečivo plněné krémem a polité karamelovou glazurou. Croquembouche je delikátním důkazem, že Francouzi nezůstávají ani u svatebního menu nic dlužní své pověsti kulinářské velmoci. Vysoká věž, poskládaná z kuliček z odpalovaného těsta, plněných lahodným krémem a obalených ve sladké polevě, je ukázkou vrcholného cukrářského mistrovství. Tento dezert na francouzských svatbách nahrazuje dort.

K velmi starým svatebním zvykům patří i povinnost pozvaných přinést na svatební stůl malé koláče, které se naskládají doprostřed svatebního stolu do pyramidy, nad kterou si novomanželé dají polibek, který má symbolizovat dlouhý společný život.

U nás se na závěr podávala ještě cibulová polévka. Legenda říká, že tento pokrm vynalezl sám Ludvík XV. Zpravidla se podává na konci svatby, aby svatebčané nabrali sílu po protančení celého večera.

Tradice po obřadu

K dalším poměrně rozšířeným tradicím patří nevěstin podvazek. Nejčastěji je v bílé nebo modré barvě, symbolizuje panenství, čistotu a věrnost. Někdy je předmětem různých her, jako je jeho aukce, přičemž šťastný výherce může podvazek z nevěstiny nohy odstranit zuby.

Dárkem, který se tradičně dává hostům během svatebního stolování, jsou dražé. Tato tradice pochází od Řeků, kteří jedli mandle máčené v medu. Mandle symbolizují plodnost a věčnou lásku.

Svatební noc musí novomanželé odložit

Ve Francii je zvykem, že mladí svatebčané postávají pod okny novomanželů a bouchají pánvemi nebo hrnci, dokud jim neotevřou. Tam společně slaví do rána. Až po jejich odchodu se zamilovaní mohou stát mužem a ženou v pravém slova smyslu. Velké svatební album bývá krásnou vzpomínkou na den, kdy se stali nerozlučným párem, proto si na něm velmi zakládají.

Homosexuální manželství ve Francii

Manželství stejného pohlaví jsou ve Francii legální od 18. května 2013. Francie se tak stala třináctou zemí na světě, která umožnila homosexuálním párům uzavírat právoplatné sňatky. První oficiální homosexuální svatba se konala 29. května ve městě Montpellier.

Své historické „ano“ si na radnici řekli dva muži. Pro anonymní telefonickou hrozbu násilím však podle místních médií začal obřad o 30 minut později.

Manželství je událost, která se v průběhu věků slaví po celém světě. Je proto normální, že existují různé tradice, které časem přetrvávají a očekává se jejich dodržování. Nezapomínejte však, že jde především o váš velký den a nejdůležitější je, aby odpovídal především vašim představám.

Zdroj: Bezzia.com, Velvyslanectví České republiky v Paříži, Mariages.net, CandA.com, DiscountMariage.fr, LePointStories.fr, Pravda.sk, autorské dílo