Věděli jste, že velikonoční zvyky ve světě mohou být ještě pestřejší než ty vánoční? Málokdy nás překvapí, jak jiné národy slaví jaro. Zároveň však musíme být upřímní a přiznat, že i naše šlehání a polévání vodou vypadá pro cizince dost exoticky. Pokud vás už nebaví tradiční oslavy Velikonoc, můžete vyzkoušet jednu z těchto tradic.
Velikonoční tradice v zahraničí se od našich značně liší. Zatímco v České republice je typické především šlehání dívek pomlázkou, za což chlapci dostávají malovaná vajíčka, sladkosti nebo pálenku, jinde je tento zvyk považován za směšný nebo dokonce příliš násilný. Oblíbenou zahraniční tradicí je naopak hledání vajíček, která velikonoční zajíček ukryl na zahradě nebo různě po domě.
Tak tohle je bezpochyby nejbizarnější ze všech velikonočních zvyků. Na Filipínách se konají procesí, při nichž jsou věřící šleháni řemeny a bambusem, nebo dokonce přibíjeni na kříž jako Spasitel Ježíš Kristus.
A jak to tam o tomto svátku vlastně vypadá? Každý rok na Velký pátek se několik dobrovolníků nechá ukřižovat stejně jako Ježíš Kristus. Činí tak na památku jeho velké oběti a k posvěcení památky jeho velkého činu. Na rozdíl od něj však jeho následovníci zůstávají na kříži jen několik minut. Tímto způsobem chtějí ze sebe a svých rodin smýt všechny hříchy. 86 % Filipínců je katolíků a někteří věří, že vykonáváním náboženských forem pokání, jako je například sebebičování, jejich víra během Svatého týdne odčiní své hříchy.
Ačkoli se to může zdát bláznivé, tato událost je také poměrně silně turisticky přitahována a neustále sem proudí zvědavci, kteří chtějí vidět představení naživo. Již tak benevolentní přístup však nesdílí církev, která toto chování rázně odsoudila.
Obyvatelé ostrova Kypr hledají na Velikonoční pondělí malovaná vajíčka. Na tom by nebylo nic zvláštního. Pak ale pokračují v hledání něčeho jiného - dřeva -, což je zvláštní. Každý vesničan se snaží přinést co nejvíce dřeva na velkou hromadu, která se večer zapaluje. Pozor, vyhlašují se také vítězové. Vyhrává vesnice, která postaví největší táborák. O Velikonocích však musí být policie a hasiči ve střehu, protože nezřídka se mladí muži perou o poslední kousky dřeva.
Velikonoční týden na Haiti je ve znamení pestrobarevných průvodů a tradiční hudby hrané na bambusové trubky, bubny a dokonce i na plechovky od kávy. Velikonoční oslavy na Haiti jsou spojením křesťanských zvyků a voodoo. Vyznavači vúdú se každoročně vydávají na pouť do vesnice Souvenance, kde uctívají duchy zvířecími oběťmi a svou oddanost duchům dokazují koupelí v posvátném jezírku.
Na Velikonoční pondělí pouštějí Bermudané draky vlastní výroby, kteří symbolizují zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jejich výrobě věnují velkou péči, a proto můžete na obloze vidět nejrůznější kousky. Od dřevěných až po barevné z hedvábného papíru. Tuto tradici vymyslela učitelka, která se snažila svým žákům ukázat, jak se Ježíš dostal z kříže do nebe. Vyrobila tedy draka, který se stal symbolem bermudských velikonočních svátků.
Velikonoce jsou v Norsku obdobím zločinu
Jistě víte, že nejlepší detektivky, kriminální příběhy a příběhy plné napětí pocházejí z Norska a i sami Norové je mají rádi. Díky této skutečnosti zavedli o Velikonocích tradici Paaskekrim neboli velikonoční krimi. Pozadu však nezůstávají ani norské televizní stanice, které během velikonočních svátků vysílají především kriminální a detektivní pořady. Norské noviny tradičně o Velikonocích přinášejí příběhy, z nichž se čtenáři snaží odvodit, kdo je pachatelem zločinu. Aby toho nebylo málo, jsou dokonce tištěny krabice od mléka s detektivními příběhy. Co se týče dalších velikonočních zvyků, Norové si často berou dovolenou a jezdí lyžovat do hor, k velikonočnímu období neodmyslitelně patří také žlutá barva nebo tradiční pečivo.
Jistě víte, že nejlepší detektivní, kriminální a napínavé příběhy pocházejí z Norska a sami Norové je milují. Díky této skutečnosti založili o Velikonocích tradici Paaskekrim neboli velikonoční krimi. Pozadu však nezůstávají ani norské televizní stanice, které během velikonočních svátků vysílají především kriminální a detektivní pořady. Norské noviny tradičně o Velikonocích přinášejí příběhy, z nichž se čtenáři snaží odvodit, kdo je pachatelem zločinu. Aby toho nebylo málo, jsou dokonce tištěny krabice od mléka s detektivními příběhy. Co se týče dalších velikonočních zvyků, Norové si často berou dovolenou a jezdí lyžovat do hor, k velikonočnímu období neodmyslitelně patří také žlutá barva nebo tradiční pečivo.
Halloween se koná každoročně 31. října, že? Zdá se, že ve Finsku se místní obyvatelé přiklánějí spíše k jeho oslavě o Velikonocích, pokud mají být dodrženy jejich tradice.
Finové několik dní před Velikonocemi sázejí trávu v květináčích. Je to zvláštní zvyk, ale nedělají to jen tak. Musí ji zasadit co nejdříve, aby dosáhla potřebné výšky. Pro děti schovávají velikonoční zajíce a sladkosti. Tato severská země je však známá také tím, že o Velikonocích pořádá velké oslavy, které se podobají americkému Helloweenu.
Budete mít pocit, že jste se vrátili v čase. Ve Finsku se děti na koledu převlékají za čaroděje nebo čarodějnice a tradičním pokrmem je miska zvaná Mamma, což je kaše z vody a slazeného žitného sladu, která se podává se smetanou a cukrem. Děti chodí v kostýmech, v rukou nosí košťata a často si nechávají foukat do obličeje. Vše vrcholí v neděli, kdy chodí koledovat ke svým přátelům a rodinám. Stejně jako na Halloween je jejich návštěva odměněna něčím sladkým nebo drobnými mincemi.
Velikonoce jsou po celém světě známé svými pestrobarevnými a zdobenými vajíčky. V Řecku však najdete pouze červená vejce. Červená je totiž barvou života a také znázorněním Kristovy krve. Vejce je symbolem obnovy života a poselstvím červených vajec je vítězství nad smrtí. Řekové jsou také známí svými nebezpečnými tradicemi, například házením talířů. O Velikonocích si vše vylepšují a zapojují se do Roukettopolemos neboli raketových válek. Ve městě Vrontados na ostrově Chios jsou dva soupeřící kostely svatého Marka a Panaghia Ereithiani postaveny na kopcích vzdálených od sebe 400 metrů. Používají se podomácku vyrobené ohňostroje a cílem je zasáhnout zvonici konkurenčního kostela. Kostely a okolní budovy musí být zabetonovány a chráněny plechy!
Krásný řecký ostrov Korfu je jedinečný nejen svým vzhledem, ale také velmi neobvyklými zvyky. Na Bílou sobotu se obyvatelé země shromažďují na balkonech a v oknech a vyhazují staré hrnce, nádobí, džbány nebo hliněné nádoby naplněné vodou. Házejí tak silně, že se rozbijí na drobné kousky. Tato tradice má symbolizovat, že přichází jaro, a tedy něco nového. Z tohoto důvodu vyhazují vše staré, aby udělali místo změně. Tato oslava pro ně však také znamená novou úrodu, pro kterou je potřeba nové nádobí.
V Německu jsou Velikonoce neodmyslitelně spojeny s různými trhy a samozřejmě s návštěvou kostela. Na Bílou sobotu se pak zapaluje velké množství ohňů, aby se zahnala zima. Typickou jarní výzdobou jsou v některých oblastech i velikonoční stromy, které jsou obtěžkány barevnými vajíčky.
Aby toho nebylo málo, v Německu se konají i poněkud bizarní slavnosti, které byste u nás neviděli. Vajíčka se nosí, kutálejí nebo například rozbíjejí. Jednou z nejoblíbenějších soutěží je vyhazování natvrdo uvařených vajec do výšky nebo do dálky, aby se nerozbila. Inspirace pro tuto zábavu pravděpodobně pochází z lidového zvyku, kdy majitel domu hodí vejce přes střechu a jiný člen rodiny na druhé straně ho chytí. Když se jim to podařilo, byl pak jejich dům chráněn před bleskem. Kdo dokáže hodit své vejce nejdále, aniž by ho rozbil, vyhrává cenu, například čokoládové vajíčko! Zní to marnivě, ale Němci to mají také ošetřené. Rozbitá vajíčka nechávají ptákům, aby si na nich pochutnali!
Co se týče koledníků, ty v Německu rozhodně neuvidíte. Němcům, kteří sousedí s Českou republikou, může tradice šlehání souseda připadat poněkud zvláštní. O Velikonocích se dětem představuje zajíček, od kterého dostávají drobné dárky. Kromě toho také vyrábějí slaměná hnízda, která jim rodiče schovávají různě po domě. Do nich pak vajíčka snáší například zajíc, liška, čáp nebo kohout. Záleží na tom, o jakou část Německa se jedná.
Ve španělském městě Verges se na Zelený čtvrtek konají tzv. tance smrti. Lidé si připomínají ukřižování tím, že vyjdou do ulic v kostýmech kostlivců a tančí. Celý strašidelný průvod začíná o půlnoci a trvá tři hodiny.
Italští křesťané se rozhodli slavit Velikonoce trochu jinak než my. Ačkoli spojují svátky s náboženskými rituály, které mají zajistit lepší úrodu, na Sicílii slaví tzv. abballu de deivuli. Místní obyvatelé si nasazují strašidelné zinkové masky a červené oblečení, které symbolizuje ďábla. Ti, kteří se převléknou za ďábly, pronásledují a chytají duše, které musí před večerem koupit ďáblovi nápoj. Nakonec přichází záchrana v podobě Panny Marie a Ježíše Krista, kteří město před zlem zachrání.
Ohňostroje jsou v USA běžné při oslavách Nového roku nebo 4. července. Ve Florencii se obvykle slaví také o Velikonocích. Florenťané praktikují lidovou tradici zvanou Scoppio del Carro neboli "Vybuchování vozíku". Starobylý vozík vysoký 30 stop se používá k vytváření magických ohňostrojů již více než 500 let.
Velikonoce lze slavit i nezdravým způsobem. Děje se tak na Papui-Nové Guineji. Místní obyvatelé vycházejí před své domy a zdobí stromy. Nevěší však vajíčka ani jiné typické symboly svátku. Dávají na ně tabákové cigarety. Když pak slavnost skončí, tabák ze stromu si postupně vezmou všichni, kdo si ho chtějí vzít. Poté se vrátí domů a zůstanou tam s cigaretou, aby si odpočinuli a vedli rodinné rozhovory.
Papua-Nová Guinea dává přednost tabáku před kakaem. Čokoláda se v parných džunglích Papuy-Nové Guineje příliš nepoužívá, a tak se i velikonoční stromy před kostely zdobí raději tyčinkami tabáku a cigaretami. Ty se rozdávají po skončení bohoslužby.
Zvyk, který jistě nepotěší žádného ochránce zvířat. Zatímco zbytek světa hledá velikonoční vajíčka ukrytá v okolí domu, dobří lidé v Otagu se chopí zbraní a vyrazí na každoroční "Velký lov na velikonočního zajíce". Cílem je zbavit zemědělskou půdu "invazivních škůdců".
A při dnešních aktivitách Svobody zvířat a podobných sdružení se člověk opravdu musí divit, že to ještě nebylo zakázáno. Během velikonočních svátků pořádají Novozélanďané soutěž o to, kdo zastřelí nejvíce králíků. Tisíce těchto zvířat každoročně nesmyslně umírají. A to jen proto, aby si jeden ze soutěžících mohl kromě titulu odnést i odměnu 3 500 dolarů.
O něco východněji než Česká republika a Německo mají Rusové své zvláštní velikonoční tradice. Všude na světě je máslo považováno za náboženský symbol. V USA se beránci často jedí o Vánocích, zatímco Češi rádi pečou cukroví ve tvaru beránka. V Rusku se Velikonoce neobejdou bez másla ve tvaru beránka. Pochází z dávných dob, kdy bylo setkání s beránkem považováno za šťastné znamení. Ve skutečnosti se v této zemi beránci vyrábějí ze změklého másla. Dříve se vyřezávali nožem, ale nyní se používají formy. Celá hmota se do nich natlačí a dá se do lednice ztuhnout. Nakonec se ozdobí pepřem na oči a barevnou mašlí kolem krku.
V Rusku se Velikonoce slaví později, protože se řídí pravoslavným kalendářem. Lidé se obdarovávají vajíčky a pak se na znamení přátelství třikrát políbí.
Hlavní tradice je podobná té, kterou mají v Americe. Děti i dospělí hledají po zahradách a domech ukryté sladké dobroty, kterými jsou figurky zajíčků a vajíček. Jedno místo má přece jen svou jedinečnost. V Haux se každoročně snaží připravit největší omeletu na světě. Na Velikonoční pondělí se její obyvatelé sejdou v centru a každý přinese z domova co nejvíce vajec. Pak je spočítají a vždy udělají jednu obří omeletu. Obvykle rozbijí více než 4 500 vajec. Každý z nich si může vzít kousek domů a určitě zbude i na zvědavé turisty.
Irové jsou lidé, kteří milují zábavu, a tak o ni během svátečního období není nouze. Na Velikonoční neděli se rozjíždějí dvě velké akce. V první z nich se bude konat soutěž v koulení vajec. Soutěžící dostanou hůlky a snaží se co nejrychleji dostat vejce do cíle. Druhou aktivitou je taneční soutěž, která se koná přímo v ulicích. Všude je slyšet veselá hudba a smích. Vítězové jsou vždy odměněni sladkým překvapením.
Anglické Velikonoce se označují jako Easter. V rámci oslav se pořádají tradiční palačinkové závody, při nichž účastníci soutěží v závodě s palačinkami a snaží se dostat palačinku na určené místo. Oblíbené je také nošení speciálních barevných papírových čepic. Kromě toho se o Velikonocích objevují tanečníci Morris a ženy přivazují své muže k židlím, čímž si vydělávají mince nebo jiné drobnosti.
Pokud jste žena a ocitnete se na Velikonoční pondělí v Čechách nebo na Slovensku, možná bude lepší zůstat doma. V tento den totiž chlapci navštěvují dívky, šlehají je pomlázkami, nebo jak někteří říkají, "šlehají je" a plácají je. A když se řekne "vyšlehat", často se tím myslí kbelíky plné vody. Tato tradice je vnímána jako poměrně kontroverzní. Abychom se vrátili k bičování vědry, bičování nemá ubližovat, ale podporovat zdraví, krásu a vyhánět zlé démony. Na oplátku ženy obdarovávají muže malovanými velikonočními vajíčky. Čím více má dívka šlehaček, tím pyšnější může být.
V některých oblastech Slovenska bylo zvykem v úterý po Velikonočním pondělí "odměnit" mladé muže polévkou. Dívky a ženy měly právo oblékat chlapce, což bylo spojeno s veselou odezvou.
Podivné velikonoční tradice dělají svět zajímavějším! Kupodivu svátky, které se slaví po celém světě, si lze užít mnoha různými způsoby. Jak nejraději slavíte Velikonoce vy?
Zdroje: Dromedar, Radime AKO, The Travel Bug Bite, Wanderlust, Readers digest, Traveller, Daily Mail