Národní protidrogová centrála je jeden z výkonných útvarů Policie ČR s celostátní působností, který se zabývá především trestnou činností spojenou s omamnými a psychotropními látkami a jedy. Zeptali jsme se jejího ředitele, vrchního rady brigádního generála Mgr. Jakuba Frydrycha, mimo jiné na světový a český drogový trh, oblíbenost drog u nás, na českou legislativu i na nové typy drog, které se k nám už blíží.
V mnoha ohledech je naše práce jiná než dřív. Nelegální drogové trhy se staly komplexnějšími a dynamičtějšími. Na významu určitě nabyly moderní technologie, ať už jako prostředek distribuce nebo bezpečný komunikační kanál a nelze opomenout ani vliv kryptoměn a globalizovaných zásilkových služeb. Z pohledu komodit se nabídkové portfolio rozšířilo o velkou skupinu nových psychoaktivních substancí, převážně syntetické povahy, s vysokou mírou zdravotních rizik.
Drogový mezinárodní organizovaný zločin se vyznačuje velkou dynamikou, nadteritorialitou a schopností kooperovat. V českých reáliích se setkáváme s částmi etnicky podmíněných organizovaných skupin, které se podílí na organizaci nelegálních drogových obchodů po celém světě. Spíš než s přísně hierarchickými organizacemi typu Ndrangeta nebo Yakuza, se setkáváme s menšími a akceschopnými zločineckými organizacemi, které spolu v kriminálních aktivitách v mezinárodním rozměru účelně spolupracují.
Jak funguje protidrogová spolupráce mezi státy v Evropě?
Výměna kriminálně relevantních informací v rámci policejní spolupráce je velmi dobrá. Odlišnosti právních úprav, které upravují nakládání s nelegálními návykovými látkami v jednotlivých evropských zemích a také některé neharmonizované procesní postupy, jsou někdy faktorem, který omezuje potenciál dynamické justiční spolupráce v drogových případech. Drogy velmi často tranzitují mezi zeměmi i kontinenty, a proto je mezinárodní spolupráce nezbytná.
Vlastní zadržení zásilky není v naší práci jediným parametrem úspěchu, pro nás je důležitější zajištění důkazních prostředků o trestné činnosti zločineckých skupin a jejich pravomocné odsouzení. Navíc Česká republika je třeba pro kokain nebo heroin velmi malým trhem, takže mnohatunové zásilky zachycované nejčastěji v evropských přístavech, nejsou pro naše území typické. Největší objemy, na jejichž zadržení jsme se podíleli, jsou tak zachycovány převážně v jiných státech. Asi posledním největším fyzickým záchytem, za nímž jsme stáli v operaci KRONE, bylo odhalení zásilek s více než tunou hašiše v Lotyšsku a Nizozemsku a více než 100 kg kokainu v Nizozemí.
Nejpopulárnější i nejvíce užívaná, je zřejmě marihuana, ale je otázkou, jak velká je skupina uživatelů psychoaktivních léčiv mimo léčebný kontext, kteří jsou vlastně svého druhu také uživatelé drog v nelegálním kontextu. Z pohledu rizik statisticky dominuje pervitin, který reprezentuje cca 47 % našich kriminogenních a více než 70 % zdravotních rizik.
Největší metamfetaminové trhy jsou v Jihovýchodní Asii a Oceánii a v Severní Americe. V Evropě je jeho popularita sice v posledních letech na vzestupu, ale stále patří spíše k méně vyhledávaným stimulantům, s výjimkou České republiky a Slovenska. V posledních letech dochází k proměně evropského trhu, kdy jsou kromě velkých nizozemských i belgických produkcí dováženy velké zásilky pervitinu z Mexika, Afriky, Íránu i Afghánistánu, což může znamenat zvýšení poptávky v Evropě i posílení tranzitní role Evropy směrem do Asie a Oceánie.
Největší obavy jsou aktuálně spojeny se syntetickými opioidy, zejména fentanylem a karfentanylem. Tyto látky jsou pro uživatelské populace, konvenčně užívající nekvalitní heroin nebo opioidní léčiva rizikem, které bezprostředně ohrožuje jejich život. Dalším módním trendem jsou směsi psychoaktivních látek a některé psychoaktivní látky přírodního původu, které reagují na obecnou renezanci zájmu o psychoaktivní účinky přírodních látek měnících vědomí.
Určitě, distribuce za využití internetu či skrytého internetu stále nabývá na významu. V praxi se odběratel a dodavatel velmi často znají a ta linie není tak ostrá, jak by se mohlo zdát. Zejména u koncové distribuce pervitinu nebo opiátů, se uživatelé situačně stávají také dalšími prodejci, kdy látku pro ředění dále prodávají za účelem získání prostředků na další drogu. Variant je mnoho a velmi závisí na komoditě, typu uživatelské skupiny i momentální situaci na trhu.
Česku protidrogovou legislativu považuji za poměrně vyváženou, spíše medicínsky než represivně orientovanou. V sankcích, které se týkají držení malých množství drog pro vlastní potřebu, je ve srovnání s jinými evropskými zeměmi spíše liberální, kvalifikovaná jednání spojená s velkými množstvími, prospěchem nebo třeba mezinárodním nelegálním obchodem, jsou trestána přísněji. Navzdory všemu, co můžete registrovat v médiích jako součást legalizačních narativů o přepínání trestní represe, je česká protidrogová legislativa rozumná.
Co říkáte na téma legalizace drog, především konopí, které se skloňuje mezi politiky. Jaký názor na tuto problematiku máte Vy?
Problém vnímám ve dvou rovinách. První rovina je platná právní úprava, která je ve svém důsledku produktem moci zákonodárné a politických dohod, což je policie povinna vždy respektovat a dodržování zákonů vymáhat. Za relevantní však považuji v mezioborových debatách jasně formulovat výhrady k navrhovaným legislativním změnám, směřující k upozornění na možná společenská rizika, která mohou být nezamýšlenými důsledky těchto změn. Navíc jsem na základě své profesní zkušenosti v českém kontextu velmi skeptický k naplnění deklarovaných cílů legislativních změn, tedy zvýšení ochrany nedospělých, snížení přeplněnosti věznic i fiskálním očekáváním. Regulovaný trh s marihuanou pro dospělé normalizuje životní styl spojený s užíváním této drogy v celé populaci a riziko, že povede k zvýšení prevalence jejího excesivního užívání zejména nedospělými je předpokládatelné. Snahy o snížení trestních sazeb drogových trestných činů, považuji za neporozumění příčinnosti. Třeba přeplněnost českých věznic nemá z mého pohledu hmotně-právní, ale procesně-právní povahu.
Souvislost mezi užíváním nelegálních návykových látek a socioekonomickým statusem uživatelů zřejmě existuje, ale velmi záleží na komoditě a prostředí. Je velký rozdíl mezi uživatelskými preferencemi ve vyloučených lokalitách nebo velkých aglomeracích nebo třeba fenoménem užívání psychoaktivních léčiv mimo léčebný kontext.
Lze zcela jistě ještě rozšířit služby pro uživatele nelegálních návykových látek, které pomáhají jejich integraci a odklánějí je od kriminálních schémat. Lze alokovat více prostředků na prevenci i léčbu. Za zásadní ale považuji obecné denormalizační společenské směřování pohledu na experimentování i užívání drog. Jinak bude represe do výše svých kapacit pouze hasit nejviditelnější důsledky tohoto problému.
Řízení vozidla v akutní intoxikací po požití návykové látky je z mého pohledu jednání s vysokou mírou společenské škodlivosti. Tomu musí odpovídat sankce tak, jak je tomu v převážné většině evropských zemí. Za znepokojující považuji skutečnost, že za posledních deset let se zvýšil podíl trestných činů spáchaných pod vlivem nelegální návykové látky s výjimkou alkoholu o 100 %.
Odhalených laboratoří a pěstíren statisticky mírně ubývá. Převážná většina z nich je odhalena vlastní činností policie, v konkrétních případech přicházejí oznámení od občanů nebo firem. V ČR se sporadicky objevuje i nepůvodní pervitin, konopí pokrývá tuzemskou spotřebu a směřuje i na vývoz.
Bojem proti growshopům bych to nenazval. Naše koordinační role v sérii trestních řízení proti těm prodejcům technologií pěstování rostlin pod umělým osvětlením, spočívala ve snaze definovat prostřednictvím judikatury hranice, kde v této oblasti končí byznys a začíná trestná činnost. Pravomocná rozhodnutí v převážné většině stíhaných trestních věcí nám zcela jednoznačně dala za pravdu. Propagovat psychoaktivní účinky drog a podněcovat k zneužívání nelegálních návykových látek je v ČR protiprávní.
Těžištěm aktivit Policie ČR v oblasti protidrogové prevence je oblast zvyšování právního vědomí a odpovědnosti za důsledky svých rozhodnutí. Jsme zapojeni do projektu „Tvoje cesta načisto“ a zároveň realizujeme i projekt nespecifické primární prevence „Správným směrem“, kdy po celé ČR snažíme formou grafické soutěže pro děti a doprovodných aktivit pro místní aktéry protidrogové politiky síťovat odpovědné dospělé, kteří mohou zvýšit dynamiku pomoci i sankce.
Z pohledu směřování protidrogové politiky určitě sjednocení dlouhodobých cílů a posilování respektu k nutnosti dodržovat platné zákony nad rámec činnosti všech resortů i neziskového sektoru. V praxi vymáhání práva bychom uvítali srozumitelnější a předvídatelnější právní úpravu nakládání s nelegálními návykovými látkami tak, aby se dala v praxi odhalit a postihovat nelegální jednání. Legislativní experimenty s liberalizací drogového právního prostředí spíš směřují opačným směrem. Jistý dluh cítíme i v otázce harmonizace legislativních pravidel týkajících se nakládání s nelegálními drogami v Evropě.
Zdroj: autorský text, vlastní dotazování, Wikipedie, Národní protidrogová centrála SKPV PČR