Čaputová: Referendum o předčasných volbách na Slovensku bude

Ficovo referendum bude, ale bez otázky o konci vlády. Ústavní soud ji stopnul

Ústavní soud sice rozhodl, že jedna ze dvou referendových otázek je v rozporu s ústavou, přesto bude lidové hlasování s jednou otázkou. Druhá otázka, zda má vláda neprodleně podat demisi, byla vyhodnocena jako protiústavní. Referendum, které navrhl Robert Fico a jeho strana SMER, obsahovalo dvě otázky.

Otevřít v galerii (3)

První otázka: „Souhlasíte s tím, že vláda Slovenské Republiky má neprodleně podat demisi?“
Tato otázka byla podle prezidentky sporná, protože v ústavu není možnost zkrátit volební období referendem. 

 „Předmětem referenda měl být de facto příkaz vládě, aby podala demisi, Ústavní soud uzavřel, že předmět referenda je v rozporu s principem generality práva, s principem dělby moci, a tedy i v rozporu s ústavou,"

řekl předseda Ústavního soudu Ivan Fiačan.

ÚS tímto rozhodnutím navázal na svůj loňský nález týkající se obdobné referendové otázky o zkrácení volebního období parlamentu. Soudce zpravodaj Rastislav Kaššák poukázal na to, že v demokratickém a právním státě referendum nemůže zahrnovat ledajakou otázku.

„Referendum podle ústavy totiž představuje výkon zákonodárné moci, která je však ústavou omezena,"

řekl.

Předmět referenda v tomto případě směřuje k prolomení obecných pravidel obsažených v ústavu.

„Ústavnímu soudu nezbylo nic jiného, ​​než konstatovat, že v referendu nelze jednorázově zkrátit ani funkční období vlády, k čemuž by její zavázání podat demisi vedlo,“

konstatoval.
Referendum přesto bude, ale jen s druhou otázkou: „Souhlasíte s tím, že předčasné skončení volebního období Národní rady SR lze ukončit referendem nebo usnesením NR SR, a to změnou ústavy?"

 

Pro pochybnosti o ústavnosti předmětu se na ÚS obrátila prezidentka SR Zuzana Čaputová

Prezidentka SR Zuzana Čaputová už dříve naznačila, že podobně koncipované referendum nemusí splňovat všechny ústavní náležitosti, proto se obrátila na Ústavní soud SR (ÚS SR). Při svém rozhodnutí se odvolávala i na interpretace více ústavních právníků.

„Ústavní soud v červenci 2021 konstatoval, že referendová otázka musí směřovat k vytvoření obecného pravidla. O vytvoření obecného pravidla nepůjde, pokud se otázka týká konkrétního případu a použije se pouze jednorázově, bez možnosti dalšího použití na jiný případ. K tomu lze doplnit, že pokud naše Ústava přímo hovoří o možnosti parlamentu změnit nebo zrušit výsledek referenda svým ústavním zákonem po uplynutí tří let od jeho účinnosti, pak referendová otázka na jedno použití nedává ústavně právní smysl,“

zdůraznil ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Komenského Vincent Bujňák pro Pravdu.
Na rozhodnutí soudu záviselo, zda referendum, které prezidentka vypíše, bude mít jednu nebo dvě otázky. Zuzaně Čaputové nyní už nic nebrání v tom, aby lidové hlasování vyhlásila alespoň s druhou otázkou z petice, která se týká předčasného skončení volebního období parlamentu. Tu prezidentka nepovažovala za ústavně problematickou. Čaputová prohlásila, že referendum vypíše do konce roku.

„Respektuji rozhodnutí ústavního soudu. Termín prohlášení referenda oznámím hned jak to bude možné, tedy po zveřejnění rozhodnutí soudu ve sbírce zákonů,“

prohlásila Čaputová.
Doposud bylo na Slovensku osm referend, úspěšné bylo jediné, v roce 2003 o vstupu do Evropské unie. Účast tehdy dosáhla 52,15 procenta. Všechny ostatní referenda byly neplatné právě nezájem voličů. Dvakrát – v letech 2000 a 2004 se hlasovalo io předčasných volbách. V prvním případě s účastí 20 a ve druhém 35 procent lidí.

 

Změna ústavy může přijít ještě před referendem

Referendum podle zákona vyhlašuje hlava státu do 30 dnů od předání podpisů a jednat by se mělo nejpozději 90 od jeho prohlášení. Na platnost referenda se vyžaduje účast alespoň 50 procent oprávněných voličů a pokud většina z nich odpoví kladně, parlament bude muset přijmout ústavní zákon, který by umožnil zkrátit volební období.
Prezidentka si tedy může vybrat libovolný den v rámci příštích 90 dnů a předseda strany SMER-SD Robert Fico si je jistý, že se bude snažit, aby to byl den, kdy přijde co nejméně lidí.

„V konečném důsledku je na lidech, aby se rozhodli, zda chtějí předčasné parlamentní volby,"

řekl Fico.
Termín referenda by mohl být na přelomu ledna a února. Do té doby může projít i novela ústavy, kterou navrhuje strana SME RODINA Borise Kollára a která by umožnila zkrátit volební období. Vyhlášené referendum však nelze zrušit. 

 

Na rozhodnutí reagují i ​​politici

Strana Hlas Petra Pellegriniho říká, že jde o strašné zjištění pro slovenskou demokracii.

„Ústavní soud dnes lidem oznámil, že není v jejich moci skončit s vládou Igora Matoviče a Eduarda Hegera. Je to strašné zjištění pro slovenskou demokracii. Lidé se dnes dozvěděli, že jediné právo ovlivňovat věci veřejné mají jen jednou za čtyři roky ve volební místnosti. A zároveň svým hlasem dávají bianko šek jakékoli mizerné vládě, kterou čtyři roky nikdo a nic neodlepí z jejích židlí,“

reaguje Hlas.
Strana je toho názoru, že absence ústavních možností, jak se zbavit vlády zvýší frustraci a hněv slovenských občanů, a také napětí ve společnosti.

„Po dnešním verdiktu Ústavního soudu HLAS ještě důrazněji vyzývá všechny poslance, kteří nepohrdají vůlí lidu, aby mu změnou ústavy dali možnost jeho moc i skutečně projevit,“

dodává strana Petra Pellegriniho.
Předseda SMERU Robert Fico prohlásil, že rozhodnutí soudu nic neznamená, protože referendum se bude stejně konat a zůstane v něm důležitější otázka. Půjde o otázku o zkrácení volebního období Národní rady SR, ať už referendem nebo rozhodnutím parlamentu, a o vypsání předčasných voleb.

Otázka, zda lidé souhlasí s tím, že vláda SR má bezodkladně podat demisi, měla podle Fica především motivovat k větší účasti na referendu

Otevřít v galerii (3)

Robert Fico zopakoval, že prezidentka Čaputová podle něj chrání vládu Eduarda Hegera.

„My jsme úspěchu dosáhli. Směr-SD inicioval referendum, referendum bude. A bude o takové změně Ústavy SR, která umožní předčasné volby. Dnešní rozhodnutí nás nevyrušuje, protože nemá absolutně žádný vliv na konání referenda,"

řekl Robert Fico.
Jak dodal, nyní je na lidech, jestli chtějí na Slovensku předčasné parlamentní volby. Pokud ano, budou je žádat, aby to šli vyjádřit v referendu. Podle strany SMER-SD současná vláda selhává a jediným řešením ústavní krize jsou předčasné parlamentní volby. Parlamentní i mimoparlamentní opozice by je chtěla dosáhnout přes referendum. Představitelé SMERU-SD předali koncem srpna v Prezidentském paláci 406 039 podpisů za vyhlášení referenda o pádu vlády a změně Ústavy SR.

Otevřít v galerii (3)

O předčasné volby se opozice pokoušela už i loni na jaře. Po vysbírání téměř 600 tisíc podpisů za jeho prohlášení hlava státu nebyla ztotožněna s formulací. Prezidentka se obrátila na Ústavní soud se žádostí o přezkoumání otázky. Otázka navrhovaného referenda o zkrácení volebního období Národní rady však byla Ústavním soudem vyhodnocena jako odporující ústavě.

Koaliční strany ani SaS Richarda Sulíka rozhodnutí nepřekvapilo. Takové rozhodnutí ÚS očekávali i s ohledem na jeho předchozí rozhodnutí týkající se obdobné otázky.

„Není to poprvé, co Robert Fico prokázal své ‚právnické kvality',“

dodal předseda strany Richard Sulík.

„To, že Robert Fico referendum znovu odflákl, je jasný důkaz toho, že mu nezáleží na názoru občanů, kteří se pod referendum podepsali. Bohapustě je oklamal a snaží se je jen zneužít k návratu k moci, abys byl schopen zajistit beztrestnost,“

reagoval předseda poslaneckého klubu Olano Michal Šipoš.
Podobně to vnímá i ministr obrany SR Jaroslav Naď. Ten mluví o neschopnosti šéfa SMERU-SD Roberta Fica, protože nenaformuloval referendovou otázku tak, aby byla v souladu s Ústavou SR.

 

Zdroje: TV NOVINY, Deník N, TASR, Aktuality, Nový čas, Pravda, Webnoviny, TA3, vlastní dotazování