ČNB má strach z další inflace, sazby nechala na čtyřech procentech. V příštím roce by ale měly dál klesat, tvrdí analytici

Důvod, proč jsou kroky centrální banky v oblasti měnové politiky veřejností tak sledované, je jednoduchý - od sazeb, které nastavuje, se totiž odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech, zároveň ale zdražují půjčky na bydlení. Při nižších je tomu přesně naopak. Firmám zase vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz.

Zdražování zůstává strašákem

Bankovní rada začala sazby snižovat loni v prosinci poté, co rok a půl udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Nejprve ji snížila o 0,25 procentního bodu, v první polovině letošního roku klesla sazba čtyřikrát o půl procentního bodu. V srpnu se bankovní rada vrátila k poklesům sazby o čtvrt procentního bodu, stejný krok zopakovala v září a v listopadu. Tentokrát bylo ale 5 z celkových sedmi členů rady pro to, aby sazba zůstala na 4 %.

Jedním z nejsilnějších argumentů, proč rada v prosinci nenavázala na své předchozí kroky, je obava z inflace. Na vině jsou zejména nestálé ceny vybraných potravin i zdražování služeb. Ve službách přitom ceny stále rostou o více než pět procent.

Luxusní penthouse na Praze 1 - 226m, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Pokud by na konci tohoto roku dosáhla inflace úrovně okolo 3 procent, znamenalo by to nebezpečí opuštění dvouprocentního cíle, k němuž chce banka směřovat, jak potvrdil guvernér Aleš Michl.

„Podle naší aktualizace prognózy by se měla inflace od 2. čtvrtletí příštího roku pohybovat mírně nad dvouprocentním cílem, a to až do konce roku 2026,“

řekl Michl na tiskové konferenci České národní banky.

A jak na aktuální situaci reagují ekonomové?

„Bankovní rada vyhodnotila potenciální riziko dalších inflačních tlaků spojených se snížením sazeb o 0,25 bodu jako silnější kartu, než jsou možné stimuly pro ekonomický růst. Vzhledem ke stále častějším hlasům z bankovní rady, že prozatím nemáme nad inflací zcela vyhráno, se dalo očekávat, že převládne tento konzervativní opatrnostní přístup a snaha neudělat unáhlené rozhodnutí,"

uvedl pro ČTK analytik PwC Dominik Kohut.

Otevřít v galerii (2)

Pokles sazeb v příštím roce?

Navzdory prosincovému rozhodnutí bankéřů a obavám z další inflace přesto analytici očekávají, že se bude sazba v příštím roce dále snižovat.

„Prostor pro pokles úroků by se měl vytvořit díky předpokládanému směřování inflace k úrovni dvouprocentního cíle. Meziroční inflace klesne přechodně i pod dvouprocentní úroveň,"

napsal v té souvislosti LP-Life hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Během prvního čtvrtletí by se sazba mohla pohybovat okolo úrovně 3,75 a na konci příštího roku dokonce na 3,25 procenta.

Otevřít v galerii (2)

Zájem o hypotéky by měl přetrvávat

Pokles základní úrokové sazby by se mohl odrazit také ve výraznějším snižování sazeb hypoték. Aktuálně se totiž v průměru stále drží ještě okolo 4,85 procent.

Prodej luxusní vily, Praha 6 - Nebušice – 312, Praha 6

Zobrazit nemovitost

A i když se sazby hypoték nesnižují takovým tempem, jak se předvídalo, jejich objem roste. Od začátku ledna do konce listopadu byl tento objem meziročně o 86 procent vyšší. Počet poskytnutých hypoték pak za stejné období vzrostl o 53 procent, zjistila České bankovní asociace.

„Poptávka po hypotékách je stabilní od léta a sazby pokračují v mírném poklesu. V podmínkách, kdy očekáváme drobný pokles sazeb, by se i nadále měla poptávka po hypotékách udržet na vysoké úrovni,"

uvedla pro ČTK šéfka sekce bydlení v České spořitelně Petra Skrbková.

Bankovní rada se rozhodla ponechat v prosinci beze změny i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala pět procent. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je potom stále na třech procentech.

Asi jedinou podstatnější změnou, kterou proto poslední zasedání bankéřů přineslo, byla proto částečná personální obměna rady. Místo Tomáše Holuba, jemuž mandát skončil, aby zamířil na pozici náměstka ministra financí, se dostal na jeho pozici Jakub Seidler. Ten pracoval v České národní bance od roku 2008 do roku 2014. Poté byl hlavním ekonomem banky ING a v posledních letech hlavním ekonomem České bankovní asociace.

Zdroje: ČTK, ČNB, Česká bankovní asociace, vlastní dotazování