Tendr na jaderné bloky v Česku by rádi získali Francouzi, jako stoprocentní Evropané. Američané jsou mimo hru

Energetika se stala problematickým tématem v celé Evropě. Po invazi Ruska na Ukrajinu došlo k zásadnímu narušení dodávek zemního plynu do Evropy z Ruska. Právě zemní plyn měl potenciál ke snižování emisí v Evropské energetice. Nejde však jen o problematickou infrastrukturu v dodávkách suroviny, ale také o rostoucí cenu na trhu.

Ačkoliv jsou země Evropské unie za jedno v tom, že budoucnost je v obnovitelných zdrojích energie, aktuální energetické nároky evropské společnosti tyto technologie nejsou schopny zajistit. Nízkoemisní alternativou je jaderná energetika, ta však v řadě zemí naráží na odpor veřejnosti, zejména kvůli bezpečnosti. Příkladem může být Německo, kde byly v loňském roce všechny jaderné elektrárny definitivně vyřazeny z provozu, ještě před koncem životnosti již postavených reaktorů.

Luxusní byt na prodej s terasou a výhledem, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Češi jádro milují

To však není případ České republiky, kde se jaderné energetika těší velké oblibě u veřejnosti. Ta zásadním způsobem vzrostla po útoku Ruska na Ukrajinu a vypuknutí energetické krize. Výrazný nárůst podpory jaderné energetiky zaznamenal např. průzkum společnosti CVVM. V roce 2022 bylo 56% dotázaných pro navyšování výroby elektřiny z jádra a jen 9% proti. Pro srovnání ještě v roce 2021 se vyjádřilo pro navýšení výroby elektrické energie z jádra jen 32% dotázaných.

Na nálady veřejnosti pochopitelně slyší i politici. Aktuálně přišla vláda s návrhem na soutěžení výstavby čtyř nových jaderných bloků. Vzhledem k tomu, jak dlouho výstavba probíhá, současná vláda samotné stavbě nových reaktorů nebude přítomna.

"Vláda jednomyslně schválila, že vyzve už pouze 2 ze 3 uchazečů, francouzská EDF a jihokorejská KHNP, aby do 15.dubna předložily závazné nabídky na 4 nové jaderné reaktory v Dukovanech a Temelíně. Jejich dosavadní nabídky splnily požadovaná kritéria tendru. Logicky ale nepůjde 4x zopakovat model financování z Dukovan 5, proto zřídíme expertní skupinu, která do konce roku předloží vládě možnosti financování 1-4 bloků. Pokud se vláda rozhodne dostavit více bloků naráz, ušetří ČR až 25 % nákladů na každém reaktoru. Bezesporu půjde o největší investici ze strany státu,"

napsal na X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) k okolnostem aktuálních plánů na výstavbu nových jaderných bloků.

Původně se měl tendru účastnit i ruský Rossatom, ale ten byl vyřazen z bezpečnostního hlediska. V současném kole nebyla přijata nabídka americké firmy Westinghouse, která však dlouhodobě bojuje s vlastními ekonomickými problémy. 

"Návštěva ministra Pompea v ČR potvrdila, že jaderná energetika a 5G sítě nejsou jen ekonomické téma, ale v mnoha ohledech mají i zásadní vazbu na bezpečnostní politiku. Těsná spolupráce s USA je nejen v zájmu ČR, ale v zájmu celé Evropy,"

uváděl ještě v roce 2020 současný ministr dopravy Martin Kupka a vyzdvihoval důležitost česko-americké spolupráce. Dnes však situace vypadá jinak. Ačkoliv v soutěži aktuálně zůstaly dvě firmy, je důvodné se ptát, jestli česká vláda nechce raději vsadit na těsné spojenectví uvnitř Evropské unie a tendr přiklepnout Francouzům.

Američany můžou nahradit stoprocentní Evropané

"Je to realita... #EdF totiž mezi tím z 83% -> 100% státní , v rukou pevně drží českou notifikaci a financování, bez Francie není pro Brusel (Evropskou unii) jaderná energetika téma, a pak... cenu 46 mld. liber v dnešních cenách (za 2 bloky) už nikdo nezpochybňuje a víte co je nejhorší? Pořád hrajeme ten v originálu Zemanův proruský tendr, který byl následně tak moc a tolikrát překroucen, že už nikdo netuší, kudy kam..."

komentoval na X energetický expert Michal Šnobr okolnosti chystané gigantické státní zakázky.

Sami Francouzi by zakázku samozřejmě rádi získali. Na podzim psal o francouzské nabídce na nový jaderný reaktor tamější server L´Usinenouvelle, kromě vyzdvižení nové technologie na reaktor o výkonu 1200 MW (takový doposud postavil pouze americký Westinghouse), text zdůrazňuje nabídku EDF jako jedinou 100% evropskou. Jinými slovy sami Francouzi kladou důraz na politické pozadí obřího kontraktu. Další otazníkem jsou vztahy USA a ČR, kterým hrozí zásadní restrukturalizace v otázkách bezpečnosti po možném vítězství Donalda Trumpa v nadcházejících prezidentských volbách.

Zdroje: seznamzpravy.cz, unsinenouvelle.com. twitter.com, youtube.com, autorský článek