Tento umělec žil na přelomu 19. a 20. století. Jeho stavby jsou však i v dnešní době moderní, a to pro svou nadčasovost a vytříbený styl. Pokud nahlédneme do jeho tvůrčího života, nalezneme zde množství realizovaných staveb, soutěžních projektů, urbanistických plánů. A to není zdaleka všechno. Librovo nadání se projevilo také v navrhování výstavních instalací a expozic. Zabrousil i do grafické tvorby a byl činný též na poli teorie umění.
Na utvářená jeho autorského stylu se podílely meziválečné vlivy, ve kterých si našel to svoje „luxusní architektonické já“. Učaroval mu národní styl, dekorativismus, purismus, ale srdci blízký mu zůstal funkcionalismu, který okořenil prvky klasicismu a Wágnerovským stylem. Na budovách bank a spořitelen si dal záležet: obkládal fasády drahým kamenem, aby jim dodal na majestátnosti. Pokud si zde člověk měl nechat své životní úspory, měla banka vypadat hodnověrně, vzbuzovat respekt. Luxusní a solidní instituce. Např. na Praze 5 stojí jeho ojedinělá stavba Ústřední evidence sociální pojišťovny (1936), taktéž v Lounech, Rakovníku, Rokycanech nebo Chrudimi.
Připočtěme ještě respekt k čistotě a účelnosti a zjeví se před námi celý jeho um. V tomto jeho stylu byly postaveny celé obytné kolonie, bytové domy. Zajímavý a jedním dechem luxusní je komplex v pražských Vršovicích, kde Libra navrhl byty pro státní zaměstnance. Jde současně o první pražské netradiční řešení osmnácti schodišťových domů ve svahu s tzv. otevřeným blokem: dvorním prostranstvím parku s dětskými hřišti. Navrhoval rodinné a víkendové vily, léčebny, nemocnice atd. Prostě člověk, který měl radost z tvorby, miloval hudbu, knihy a automobily. To byl F. A. Libra.