Nadějný umělec tříbil svoje smysly a fantazii při hodinách kreslení a deskriptivní geometrie. Umělecky byl zpočátku okouzlen historismy, zejména neorenesancí Antonína Wiehla, se kterým krátce spolupracoval. Pak přišla na řadu luxusní secese a nakonec moderna.
Nezastupitelně poznamenal tvář Prahy nárožní budovou Zemské banky Na Příkopě s pozdější přístavbou spojenou mostky přes Nekázanku. Jednou z dalších honosných staveb obecně prospěšných je Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici. Její projekt nebyl vybrán ani v druhé architektonické soutěži, ač došlých návrhů byla spousta. Nakonec za tuto novorenesanční, původně dvoupodlažní, budovu zodpovídali Antonín Wiehl a Osvald Polívka, který dostavěl třetí patro v roce 1931. Nová radnice nacházející se na Mariánském náměstí pochází z let 1908-1911. Budovu zdobí sochy a plastiky Stanislava Suchardy, Josefa Mařatky a Ladislava Šalouna. V Nové radnici dnes sídlí vedení hlavního města.
Městská pojišťovna na Staroměstském náměstí nese stopy novobaroka. Secese je znatelná u Obecního domu hl. m. Prahy. Je to architektonická luxusní perla na náměstí Republiky v sousedství Prašné brány. Tento reprezentační dům má i historické strategické místo, neboť zde začíná tzv. Královská cesta. Byla zde vyhlášena samostatnost Československa a v listopadu 1989 se zde Občanské fórum sešlo s představiteli komunistického režimu. Navrhl i budovu, ve které sídlí největší pojišťovna na světě, Assicurazioni Generali S.p.A., na rohu Václavského náměstí.
Je známo, že Osvald Polívka rád doprovázel své stavby i sochařskou výzdobou předních českých sochařů, která odpovídala jeho snaze o bohatý dynamický výraz. Budovu navrhoval často i s nákladným interiérem. Jeho architektonická virtuozita je možná zastíněna slohovým eklekticismem, nicméně můžeme hrdě říci, že tvořil pro Prahu srdcem.