Čínský hot-dog: Jak se žije psům v asijské supervelmoci
Domácí mazlíčky považujeme za členy rodiny. Žijí s námi v domácnostech. S někým spí v posteli, vodíme je do práce nebo do kavárny. Obzvlášť v průběhu pandemie byla v České republice po psech enormní poptávka. Podle Českého statistického úřadu mělo v roce 2015 v České republice 28 procent obyvatel psa a 19 procent spoluobčanů kočku. Dle statistiky PEDIAF z roku 2019 na našem území žije 2 miliony psů a 1,5 milionu koček. Jen v Praze žije 83 297 psů a to převážně kříženců. Lze předpokládat, že se tato čísla během pandemie ještě zvýšila. Ne všude mají ke psům tak přívětivý vztah. Čína je plná pravidel, která ovlivňují život s domácími mazlíčky. Některá z nich opravdu šokují a přispěla k nim i pandemie koronaviru. Která vás překvapí nejvíc?
Čínská lidová republika má více než 1,4 miliardy obyvatel. Takové množství lidí z ní dělá nejlidnatější zemi světa. Prvenství s sebou však nese množství regulací v chovu domácích mazlíčků, ačkoliv vláda neukládá žádné omezení pro vlastnictví psů. Některá, zejména velká města se snaží zabránit konfliktům, které mohou nastat při střetu velkých, nevycvičených psů s člověkem pomocí vlastních předpisů. Čína zaznamenala nárůst domácností, které vlastní psa. Zatímco v roce 2013 bylo v čínských domácnostech zhruba 55 milionů psů, v roce 2017 bylo již zaznamenáno přes 84 milionů čtyřnohých přátel. Čínská vláda očekává enormní zájem o domácí mazlíčky i v následujících letech. Bohužel je v Číně stále běžnější, že psi útočí na lidi. Vzniká tak velké množství sporů s jejich majiteli.
Regulace psů ve velkých městech
Když v roce 2003 hlavní město vydalo “Pekingské předpisy pro správu psů”, které nařizují vlastnit psa v maximální výšce do 23 cm, řada majitelů větších plemen byla nucena své čtyřnohé přátele nechat utratit, v opačném případě by jim byli zabaveni. A to není zdaleka vše. Se psy je v Pekingu zakázáno chodit do obchodních center, restaurací nebo nastupovat do městské hromadné dopravy. I v některých dalších čínských městech je běžně zakázáno vodit psa bez vodítka nebo chovat velká plemena. Pokud tyto zákazy budou majitelé porušovat, mohou se dostat na černou listinu a později jim bude chov psů úplně zakázán.
Zakázaná plemena
V pekingských šlépějích pokračovalo i město Tianjin. Čtvrté největší čínské město omezilo v roce 2005 chov psů nad 45 cm. Peking vydal seznam, ve kterém naleznete konkrétní plemena psů, jejichž chov je zakázán. Seznam zakazuje třeba bernského salašnického psa, který patří v České republice k nejoblíbenějším a to zejména kvůli jeho milé povaze. Dále je na seznamu uvedena například kolie, německý ovčák, dalmatin nebo rotvajler. Jedinou výjimku z vyhlášky tvoří skupina pracovních psů pro nevidomé. Mezi rasy, které jsou v Číně naopak populární patří pudl, bišonek nebo čivava.
Nařízení a pokuty
Opatření ve městě Hangzhou jsou považována za velmi přísná. Majitelé své malé psy mohou venčit pouze v rozmezí od 19:00 do 7:00 hodin. Velcí psi smí zůstat jen doma. V opačném případě majiteli může hrozit pokuta do výše 1 000 CNY, což je zhruba 3 200 Kč. K těmto kontroverzním zákonům se vyjádřila ředitelka Čínské asociace pro ochranu zvířat Qin Xiaona a označila je za nelidské.
Komplikace pro nevidomé
Nevidomí lidé, kteří vlastní vodící psy, obzvlášť v Pekingu, čelí problémům. Právě kvůli tomu, je jen malé množství hendikepovaných lidí, kteří vlastní vodícího psa. Při každodenním cestováním hromadnou dopravou se musí prokázat speciálním průkazem, aby byli s vodícím psem vpuštěni do autobusu nebo metra. Přestože neexistuje žádné omezení týkající se přepravy služebních psů, nejasné informace vedou k tomu, že jsou vodící psi v autobuse často odmítáni. Podobně to funguje i v případě, že se nevidomí lidé s vodícím psem chtějí najíst v restauraci nebo jít na nákup do obchodního centra. Podmínkou je prokázání se průkazem a rezervace nejméně jednu hodinu před plánovanou návštěvou. Není výjimkou, že musí majitel ubezpečit okolí o perfektním výcviku psa a vyloučení, že by někoho služební pes mohl ohrozit. Klíčem k rozvolňování a postupnému zrušení opatření je výborný výcvik psů. Lidé musí získat důvěru a přestat se bát.
Konzumace psího masa
Každý jistě ví, že v některých asijských státech nejsou psi jen domácí mazlíčci, ale také součást jídelníčku. Kromě Vietnamu a Jižní Koreje patří i Čína na seznam států, kde je zabíjení, prodej a konzumace psího masa legální již po mnoho generací. Postupem času si Číňané se psy vybudovali silné pouto a jedí psí maso čím dál méně. Konzumenty psího masa bývají zejména menšiny žijící na jihu Číny v oblastech Guangdong a Guangxi. Mezi konzumenty psího masa dále patří příznivci čínské medicíny, neboť věří, že je velmi zdravé.
Čínská vláda se zapojuje do boje proti konzumaci psů a připravuje omezující zákony. Shenzen byl prvním městem, kde přijali zákony zakazující konzumaci psů a koček. V případě porušení tohoto nařízení budou majitelé restaurací i konzumenti potrestáni tučnou pokutou. Tento velký krok nezůstal bez povšimnutí a k zákazu se přidalo i město Zhuhai.
Festival liči a psího masa
Důvodem, proč je Čína považována za hojného konzumenta psího masa, je i festival ve městě Yulin. Do povědomí veřejnosti se dostal skrze média a ochránce zvířat, ke kterým se přidávají řady aktivistů i známých osobností. Všichni upozorňují na špatné podmínky, kradení psů a kruté zabíjení během samotného festivalu. Ačkoliv organizátoři nehumánní zacházení popírají, skutečnost je taková, že někteří lidé opravdu věří, že smrt umučením zvířete je nejlepším způsobem, jak maso před konzumací upravit. Festival nemá tisíciletou tradici, slavnostně byl zahájen teprve 21. června 2009. Od té doby má každoroční opakování ve stejném datu a trvá deset dní. Během festivalu návštěvníci zkonzumují tisíce psů.
Dopady pandemie
Mnoho lidí, zejména mladší generace, zastává názor, že konzumovat psí maso je špatné a jsou výslovně proti. Nutno ale podotknout, že pandemie koronaviru výrazně uspíšila snahu zamezit zabíjení psů na trzích. V průběhu loňského roku město Yulin vydalo prohlášení o zákazu konzumace psů na trhu, ve snaze bojovat proti šíření COVID-19. Festival psího masa sice proběhl, údajně byl ale počet účastníků mnohem menší než obvykle.
Tikající bomba
Morální hledisko není jediných problémem. Snadný přenos zoonotických virů je teď více než aktuální. Na planetě se nachází nespočetné množství neznámých virů, které jsou silně adaptabilní k přenášení mezi jednotlivými druhy zvířat. Problém nastane, když dojde k přenosu na člověka. Na rozdíl od západních trhů, kam již dorazí pouze maso, ty čínské nabízejí divoká i domácí zvířata, která zabíjejí v přímém přenosu. Přeplněné klece živých tvorů, maso a krev se mísí mezi sebou a s nimi i veškeré viry. Všechny tyto aspekty dělají z tržiště časovanou bombu, která exploduje přenosem z člověka na člověka.
Smutný osud psů během pandemie
Pandemie celou psí situaci je zhoršila. Pokud majitel psa onemocněl koronavirem, tak musel do karantény. Číňané však netrávili karanténu v bezpečí svých domovu, ale v objektech k tomu určených, kam domácí mazlíčci nesmějí. Byty bylo nutné dezinfikovat a majitelé se tak museli zvířat zbavit a likvidovali je různými způsoby. Třeba vyhozením z okna. Tento otřesný čin v některých případech učinili sami zástupci Společenství vlastníků jednotek, kteří měli za úkol domácnosti dezinfikovat.
Jak se říká "jiný kraj, jiný mrav", v případě Číny toto pořekadlo platí dvojnásob. Každá země má své zvyklosti a tradice, nicméně v případě ubližování živým tvorům se nedají přimhouřit oči. Vzhledem k množství připravujících se regulací, věříme, že si ochránci zvířat i všichni milovníci psů a koček budou moci brzy oddychnout...
