Od pátku 7. do soboty 8. června se budou konat volby do Evropského parlamentu, které rozhodnou o tom, kdo nás bude po dobu dalších pět let zastupovat. Mezi kandidáty, kteří se budou ucházet o naše hlasy, jsou na jedné straně zkušení politici jako například Alexandr Vondra či Klára Dostálová a na druhé straně třeba někdejší automobilový závodník Filip Turek či hokejista a bouřlivák Vladimír Růžička. Koho dalšího si budeme moci vybrat?
Česko bude v novém Evropském parlamentu reprezentovat po volbách opět 21 poslanců. Jejich složení se však může oproti tomu dosavadnímu proměnit. Počet těch, kteří o zvolení usilují, se blíží číslu 700.
„O mandát europoslance letos usiluje 675 kandidátů. Před pěti lety byl přitom zájem větší, o přízeň voličů se tehdy ucházelo celkem 841 mužů a žen. Aktuální počet kandidujících se však může do voleb ještě změnit, neboť někteří mohou být v zákonné lhůtě kandidujícím subjektem odvoláni či mohou například sami odstoupit,"
uvedla v tiskové zprávě místopředsedkyně Českého statistického úřadu Eva Krumpová.
Ze stávajících europoslanců, kteří jsou veřejnosti nejvíce známí, chce opět do Bruselu již zmiňovaný Vondra nebo bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Zapomenout nemůžeme ani na jedničku Pirátů Marcela Kolaju a Ivana Davida, který je na kandidátce SPD dvojkou.
Právě David přitom patří k jedněm z nejkontroverznějších tváří současného Evropského parlamentu. Přestože je členem euroskeptické frakce Identita a demokracie, průzkum magazínu Politico ukázal, že během současného volebního období už stihl ve více než 40 procentech hlasovat proti svým kolegům z klubu. Když se k tomu připočte navíc fakt, že se jedná o poslance, jenž se jen během loňského roku v parlamentu dostavil pouze k 39 z celkových 55 hlasování, je otázkou, jaké politické postoje bude vlastně v budoucnosti prosazovat, pokud bude zvolený.
Z českých poslanců, kteří byli doteď naopak aktivní, se na kandidátkách objevují Lidovci Tomáš Zdechovský a Michaela Šojdrová. Prvně jmenovaný předložil z pozice zpravodaje loni nejvíce parlamentních tisků a Šojdrová měla na jednotlivých plenárních schůzích zase více než 250 různých příspěvků.
Dohromady bude tentokrát o voličské hlasy bojovat 30 různých uskupení. Největší šance se dávají politikům z hnutí ANO, koalice SPOLU, hnutí STAN, Pirátů a společné kandidátky SPD a Trikolory. Pojďme se blížeji podívat, o jaké tváře se jedná.
ANO sází kromě Kateřiny Dostálové na poslance Jaroslava Bžocha a europoslance Ondřeje Knotka a Martina Hlaváčka. Ten na sebe mimo jiné před nedávnem upozornil tím, že se snažil mezi svými kolegy z Evropského parlamentu získat podporu pro zpřísnění režimu dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Zajímavostí je, že pětkou kandidátky je jihlavská zastupitelka Jana Nagyová, která se zná s lídrem hnutí Andrejem Babišem již od doby, kdy začala pro jeho Agrofert pracovat jako poradkyně pro evropské dotace.
O tom, jak těžké je v Evropském parlamentu se někdy zorientovat a zjistit skutečné pohnutky jeho poslanců, ví své také Hlaváčkův stranický kolega Knotek.
„Evropa je super, vnitřní trh je super, ale Brusel je bojiště. Když si nehlídáte záda nebo se s někým rozkmotříte, dohody, který jste udělal, najednou neplatí, a vy to ani nevíte. Musíte si pořád vše hlídat, jinak vás někdo předběhne,“
řekl České tiskové kanceláři poslanec za hnutí ANO.
SPOLU, které sdružuje ODS, TOP 09 a Lidovce, vede Vondra. Na dalších místech jsou europoslanci Veronika Vrecionová, Luděk Niedermayer a Tomáš Zdechovský. Také STAN vsadil na silné osobnosti. Jedničkou je bývalá kandidátka na prezidenta a rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Dvojka patří Janu Farskému. Ten u veřejnosti vyvolal rozpaky po posledních parlamentních volbách, když se sice stal předsedou Poslaneckého klubu svého hnutí, po několika měsících ale oznámil, že získal prestižní Fulbrightovo stipendium a odjel na půlroční stáž na Oregon State University. Trojkou je pak starostka jihomoravského Mikulova Petra Korlaar.
Piráti mají na prvních dvou místech jejich kandidátky europoslance Marcela Kolaju a Markétu Gregorovou. Za nimi je zastupitelka Moravskoslezského kraje Zuzana Klusová a další europoslanec, kterým je Mikuláš Peksa.
Proti Evropské unii i fungování Evropského parlamentu se vymezují především SPD, Trikolóra i komunisté. Přesto také tyto subjekty dávají do kampaně miliony korun a chtějí, aby byli jejich politici „u toho“.
Hlavní tváří SPD a Trikolory je Petr Mach, který se do Evropského parlamentu v roce 2014 dostal díky tomu, že kandidoval jako lídr Svobodných. Svůj mandát tehdy ale nedokončil, protože se rozhodl věnovat domácím parlamentním volbám. V těch ale neuspěl, když jeho strana dostala pouze 1,56 procent ze všech odevzdaných hlasů. Dvojkou je Ivan David a trojkou šéfka hnutí Trikolora Zuzana Majerová.
Koalici Stačilo! vede současná europoslankyně a předsedkyně Komunistické strany Čech a Moravy Kateřina Konečná spolu s právníkem a bývalým členem Pirátů Ondřejem Dostálem. Mezi preferovanými tvářemi tohoto projektu je pak také místopředseda komunistů Milan Krajča.
Když před třemi lety bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta zakládal svou Přísahu, představoval si pravděpodobně razantnější a rychlejší vstup do domácí politiky. Jak však dokazuje spojení s uskupením Motoristé sobě, jeho hnutí by rádo rovněž do Evropy. Na společné kandidátce do Europarlamentu je bývalý automobilový závodník Filip Turek. Vedle něho je to také bývalý ministr kultury za sociální demokracii Antonín Staněk či ekonom Vladimír Pikora.
Směska různých lidí je typická rovněž pro uskupení Jindřicha Rajchla. Vedle hlavního guru, tedy šéfa strany, po tom touží například bývalý hejtman Jihomoravského kraje za Českou stranu sociálně demokratickou Michal Hašek, bývalý kandidát Komunistické strany Čech a Moravy a zároveň i reprezentant v silniční cyklistice Jozef Regec nebo hokejista a trenér Vladimír Růžička. Že se sport s politikou vylučují, v tomto případě zjevně nevadí.
Panoptikum osobností a dalších postaviček je dostatečně pestré na to, aby si v nich každý volič našel toho svého. Kromě stranické příslušnosti bychom měli ale také zvažovat, o koho se vůbec vlastně jedná a nebyli tak v konečném důsledku třeba i nemile překvapeni.
Zdroje: Český statistický úřad, Ceskenoviny.cz, kandidátky jednotlivých stran a hnutí