- CZ
- EN
- SK
Doživotní renta olympioniků - ano či ne?
Je to tak trochu otázka do pranice a chtě nechtě se tím pouštíme na tenký led. Opěvovaní, slavní a jednoznačně naše národní bohatství. Řeč je o sportovcích, kteří to dotáhli mnohem dál, než jen na obyčejné sportoviště. Stali si vítězi olympijských her, dostali medaili.......a POŘÁDNĚ ZAPLACENO! Otázkou teď zůstává, zda by takoví lidé, jistě chlouba naší země, měli za své výkony navrch dostávat i doživotní rentu?
Česko zatím na zimních olympijských hrách v Pekingu dosáhlo dvou medailí - zlaté díky fenomenální Ester Ledecké v paralelním obřím slalomu na snowboardu, a bronzovou medaili vybojovala Martina Sáblíková v rychlobruslení na 5000 m.
Přemrštěné výkony, přemrštěné odměny
Není žádným tajemnstvím, že sportovci za své povolání doslova "fasují" horentní sumy peněz, které, když vezmeme v potaz fakt, že "jen" trénují", aby následně vyhráli, jsou oproti lidem pracujícím na stavbách, nočních směnách či v nemocnicích docela nadnesené. Mnoho lidí tak tyhle platy považuje za výsměch nejen svému povolání, ale mnohdy i času a vynaloženému vzdělání. Ano, ti, kteří vyhrají olympiádu, by měli stát na piedestalu svého momentálního úspěchu a jistě nelze říct, že to mají zadarmo.
Je ale skutečně nutné, aby brali tolik?
Jiný kraj, jiný mrav: Írán a Malajsie nešetří!
Odměny za to, že jako sportovec vyhrajete olympiádu, se u každého sportovního odvětví značně liší. Tak například na olympijských hrách v Riu de Janeiru byly k mání za dosažené vítězství tučné šeky anebo pusa zalepená odměnou v podobě plyšového maskota olympijských her. I takové "ceny" sportovci dostávali, i když vybojovali tu nejvyšší - zlatou - medaili. Přestože olympijská myšlenka hovoří o tom, že není důležité zvítězit, ale zúčastnit se, většina národních olympijských výborů úspěch svých reprezentantů ocení. Aby také ne, zadarmo to nemají, někdy kvůli svým výkonům a pouhé kvalifikaci na olympiádu doslova potí krev. Ne všechny země a olympijské výbory platí stejně vysoké sumy, ve většině z nich však každý vítěz dostane jednorázovou finanční prémii.
Za své vítězství je ale také možné získat drahý kov, takže ani směnnému obchodu se meze nekladou. Na příval cenného kovu se mohou těšit například případní olympijští vítězové v Íránu. Tamní ministerstvo sportu vyváží zlatou medaili třemi stovkami zlatých mincí v hodnotě zhruba 90 000 eur (2,4 miliónu korun), navíc přidá trofej v podobě asi kilogram vážící zlaté boty za 30 000 eur (810 000 korun) a auto stejné hodnoty. Jako by to nebylo dost, čeká na úspěšné sportovce v zemi ještě pozemek na stavbu jejich vysněného domu. Olympijský vítěz z Malajsie dostane zlatou cihlu v hodnotě 600 000 dolarů (14,5 miliónu korun).
Střízlivější Švédové a Britové
S výrazně skromnější odměnou musejí počítat reprezentanti Švédska, pro které národní olympijský výbor přichystal olympijské maskoty. Podle toho, jakou medaili získají, dostanou velkého, středního nebo malého plyšáka Viniciuse. Na finanční ocenění od olympijského výboru mohou zapomenout i Britové, na rozdíl od olympiády v Londýně je ale při případném vítězství na OH v Riu nečekala ani čestná odměna ve formě zvěčnění na poštovních známkách, na kterých bývá většinou jen portrét královny Alžběty II.
Pokud bychom měli zapátrat v lehké historii, zatím se umístění na olympijských hrách prozatím nejvíce vyplatilo sportovcům, kteří reprezentovali Ázerbájdžán, a kteří za zlatou medaili dostáváli finanční odměnu v hodnotě 510 000 dolarů (12,4 miliónu korun). Štědré prémie však měli přislíbeni i sportovci z Kazachstánu, a to rovných 250 000 dolarů, Kyrgyzstánu 200 000 dolarů, Lotyši 190 000 dolarů, Rusové 180 000 dolarů či Italové 150 000 eur, přes 4 milióny korun.
Američané se naproti tomu musejí spokojit s 25 000 dolary (606 000 korun), Francouzi s 50 000 eur (1,35 miliónu korun) a Němci s 20 000 eur (540 000 korun). Některé země vypsaly odměny jen za zlato, některé i za ostatní cenné kovy.
A co Češi, mají si kde hrát?
Ani Češi však po olympiádě v Riu nepřišli tak úplně zkrátka a za zlato inkasovali 1,75 miliónu korun, za stříbro 875 000 a za bronz 525 000 korun. Nejlepší sportovní tandem pak inkasoval rovných 2,35 miliónu, v případě vítězství posádky čtyřkajaku si pak tato čtveřice rozdělí 3,5 milionu korun.
V Korejské republice se ocenění olympijského úspěchu odvíjí od bodového systému. Zlato zajistí sportovci nejvyšší možné ohodnocení, což znamená doživotní rentu. S pravidelným příjmem mohou počítat i maďarští medailisté, kterým bude prémie vyplácena od 35. roku věku. Její výše se určuje podle průměrné mzdy z doby, kdy medaili získal. Sportovci z Thajska a Filipín mají předem určenou částku, která jim bude postupně vyplacena v průběhu příštích 20 let.
V norském týmu se na finanční ocenění mohou těšit pouze házenkářky, a to už v případě postupu do semifinále. I případné čtvrté místo jim tak zajistí minimální výdělek 40 000 norských korun (117 000 korun), částka ale v případě dalšího úspěchu naroste až na 90 000 korun za zlato (263 000 korun). Ostatní sportovci nedostanou nic.
Zatím neurčená finanční odměna čeká na Řeky, kteří drží tradici odměňování úspěšných olympioniků už od prvních novodobých her v roce 1896. Maratonský vítěz Spiridion Louis si za zlato řekl o oslíka a dostal ho i s vozíkem. O 120 let později schválila vláda pro jeho následovníky navzdory finanční krizi prémie, jejich výši ale teprve určí.
Vláda v roce 2007 zamítla návrh zákona o zvláštní rentě pro bývalé medailisty z olympijských her.
"O jejich sociální zabezpečení by se měly starat nevládní organizace,"
řekl tehdejší premiér Mirek Topolánek. Návrh poslanců Ploce, Bratského a Šplíchala označil za cestu do pekel. Topolánkova slova podpořil i ministr financí Miroslav Kalousek.
"Je to velmi nespravedlivý návrh, nevede k žádnému cíli. Národ neměl elitu jen mezi sportovci,"
řekl Kalousek na tiskové konferenci.
"Pan Topolánek zřejmě netuší, co obnáší vrcholový sport. Ve světě je odměňování bývalých úspěšných sportovců běžné. Mrzí mě to, ty peníze si zaslouží,"
řekl iDNES.cz poslanec ČSSD Pavel Ploc. Bývalý skokan na lyžích a olympijský medailista z 80. let byl jedním z předkladatelů návrhu. Boj o rentu pro bývalé úspěšné reprezentanty vzdát nehodlá. Šanci bude mít u poslanců a senátorů, kteří bez ohledu na stanovisko vlády budou o osudu zákona rozhodovat.
"Nemám k tomu co říct. Doufám, že se k tomu pan předseda olympijského výboru Jirásek náležitě postaví. Je to velká škoda,"
komentoval pro iDNES.cz rozhodnutí vlády Oldřich Svojanovský, předseda Klubu olympioniků.
Pokud jde o výši odměn, tu mají naši sportovci vysokou i tak. V roce 2021 vítězům OH v Tokiu náleželo 2,4 mil. korun za zlatou, 1,8 mil. za stříbrnou a 1,2 milionu za bronzovou mediali.
Doživotní rentu prosazovala v roce 2014 také olympijská vítězka a tehdejší zaměstnankyně Ministerstva obrany Kateřina Neumannová. Prosazovala tak něco, na co by v případě schválení jednou sama měla nárok. Buďme ale upřímní, český národ neleží jen na sportovcích. Jsou tu i řady dalších, kteří by rozhodně peníze potřebovali více než ti, jež si na pár milionů korun už tak přišli.
"Odměna pro sportovce za medaile, jež pro svou zemi získají, je, dle mého názoru, naprosto v pořádku. S doživotní rentou si už tak jistý nejsem. Rozhodně nezpochybňuji špičkové výkony sportovců ani jejich úsilí, které je předchází. Ale doživotní renta je u většinou ještě mladých lidí náročná pro státní kasu a hlavně si nejsem jist, jak by ji přijala veřejnost. Uvidíme, jak se k problematice postaví nová vláda, a zdali a jak bude tento návrh projednáván,"
řekl pro LP-Life sociolog dr. Josef Janoušek.
Přesto se stále jedná o tom, zda rentu vyplácet či ne. A v roce 2021 se tento návrh dostal do sněmovny. Mluvilo se o příspěvku ve výši 20.000 korun, který by byl vyplácen každý měsíc. Sami sportovci pak dali jasně najevo, že by tento příspěvek k penzi uvítali. Problémem však stále zůstávají lidé, kteří šanci na milionová vítězství nikdy nedostali a o výši jejich důchodu se nikdo tak sveřepě nestará. To by možná mělo být prvním, čím by se sněmovna do budoucna měla zabývat.
Zdroje: agenturasport.cz, tyden.cz, idnes.cz, penize.cz, sport.cz, vlastní dotazování
