Euro v Česku 2030: politici i podnikatelé chtějí společnou měnu, možná jim zbyde jen kompromisní řešení

Novou vlnu diskuzí ohledně přijetí Eura v Česku zpustilo zavedení společné měny v populárním cíli českých turistů v Chorvatsku a také mnohem vyšší inflace Česka oproti průměru Eurozóny (země platící Eurem). Vstupem do Evropské unie v roce 2004 se Česká republika zároveň zavázala přijmout společnou Evropskou měnu, ovšem nikdy nebylo stanovena konkrétní datum tohoto kroku.

Příští rok tak uběhne 20 let od připojení k Evropské unii, aniž by byl jeden ze základních závazků přijat. Stanovení data přijetí Eura je totiž plně v kompetenci národních států. Naopak je potřeba splňovat tzv. maastrichtská kritéria konvergence, žádné z nich však Česko aktuálně nesplní. To se však podle politiků má brzy změnit.

Prodej bytu s balkónem, Smetanovo nábřeží, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Je třeba přijmout Euro! Vládní politici bojují za společnou měnu

"Když bylo referendum o vstupu do Evropské unie, tak jsme hlasovali mimo jiné o tom, že někdy v budoucnu přijmeme euro. V okamžiku, kdy začneme plnit Maastrichtská kritéria a budeme mít v pořádku veřejné finance, k čemuž směřujeme ještě za mandátu naší vlády, tak bychom si měli říci, že už to nebude nějaké virtuální ‚možná‘. Předpokládám, že v roce 2025 bude stav veřejného rozpočtu takový, abychom splnili kritéria," 

vysvětlil naposledy pro CNN Prima News ministr sociálních práce a sociálních věcí, šéf lidovců Marian Jurečka. V referendu o vstupu ČR do EU bylo pro 77% hlasujících, ovšem podle aktuálních průzkumů veřejného mínění je podobné množství lidí proti tomu platit Eurem, konkrétně 73 % podle výzkumu Centra pro veřejné mínění.

Řadu let po vstupu ČR do EU si však Češi Euro přáli, ale pak se jeho popularita začala zmenšovat. Průzkumy veřejného mínění však nejsou jedinou bernou mincí pro rozhodování politiků. Dlouhodobě po přijetí Eura volají čeští podnikatelé v české exportní ekonomice. V důsledku pak i sílí hlasy politiků, kteří po Euru volají.

"Otevřeli u nás nový Bauhaus a zapomněli sundat německé cenovky. Z deseti eur se v Česku stane 445 korun. Za tuhle drahotu Fialova vláda nemůže. Je třeba přijmout euro!"

uvedl například na sociálních sítích poslanec za STAN Petr Liška a zdůraznil problémy národní měny v prostoru našich sousedů, kteří všichni kromě Polska používají Euro.

"Aktuální oslabování koruny, kterému předcházelo naopak její posilování, dokazuje, že pro české exportéry a importéry je stále nesmírně nákladné zajistit se proti kurzovému riziku. Členství v eurozóně by nejen toto riziko zcela eliminovalo, ale současně by nám mimo jiné přineslo nižší inflaci, nižší úrokové sazby a stabilnější veřejné finance. Z hlediska přijetí eura TOP 09 stále považuje rok 2030 za reálný,“

vypočítal pozitiva poslanec za TOP 09 Miloš Nový pro Český rozhlas. Naopak kritičtěji se k Euru staví parlamentní opozice. Hnutí SPD Tomia Okamury je dlouhodobě  proti společné měně stejně jako proti samotnému konceptu Evropské unie. Aktuálně se v podobném duchu vyjadřují i politici za ANO, ačkoliv Andrej Babiš byl původně pro přijetí Eura.

Čeká Česko šalamounské řešení?

I kdyby se česká vláda rozhodla vykročit směrem k Euru v roce 2030, což je ten nejoptimističtější scénář prezentovaný ve veřejném prostoru, její mandát už dávno vyprchá a k moci se může dostat euroskeptická opozice. I když opoziční lídr v tomto ohledu už názor dokázal změnit, budoucnost Eura je v ČR nejistá. 

Existuje ovšem kompromisní řešení, s nímž přišli Piráti. Ačkoliv je přechod na společnou měnu v Evropě převažujícím trendem, např. v dánští občané ho v referendu odmítli. Nicméně jsou dávání za příklad toho, že požívat zásadních výhod společného Eura jde i při používání národní měny. Dánská koruna je dlouhodobě v režimu ERM II. Jde o jedno z maastrichtských kritérií, kdy se kurz měny prováže s kurzem Eura a je možné sním pohybovat jen ve velmi úzkém fluktuačním pásmu.

Podle Pirátů by takovýto krok umožnil snížit úroky státního dluhu a ušetřit desítky miliard korun. Z podobných pozic míří kritika některých ekonomů na aktuální politiku ČNB. Například David Marek ekonom a poradce prezidenta Petra Pavla, který jmenuje guvernéra ČNB, kritizuje ČNB za alternativní přístup k současné inflaci. Podle jeho slov by tak bylo lepší řídit se pokyny Evropské centrální banky a právě systém ERM II by pravomoci ČNB omezil.

Zdroje: irozhlas.cz, mfcr.cz, cszo.cz, euroskop.cz, piratiastarostove.cz, twitter.com, ct.24.ceskatelevize.cz, hn.cz