- CZ
- EN
- SK
Fiala slibuje mzdy jako v Německu, ekonomové to označují za nereálné. Jak si stojí Češi oproti Němcům?
Všichni víme, že mzdy v Německu jsou výrazně vyšší než v Česku, a většina z nás by si přála, aby se tento rozdíl postupně zmenšoval. Lékaři, skladníci nebo prodavači si v Německu přijdou na vyšší mzdu, než jejich čeští kolegové. Premiér Petr Fiala nedávno prohlásil, že Češi by v několika letech mohli dosáhnout stejného příjmu jako Němci. Ekonom Vít Hradil však varuje, že tento cíl je v dohledné době spíše nereálný. Vysvětluje, co by se muselo změnit, aby se mzdy v Česku skutečně přiblížily těm německým.
Premiér Petr Fiala (ODS) nedávno označil svou vládu za nejúspěšnější v české historii. V České televizi navíc slíbil, že Češi budou do několika let vydělávat tolik jako Němci a Rakušané. To se podle něj stane jen tehdy, pokud bude současná vláda pokračovat. Podle premiéra je totiž konzistence mandátu důležitá a právě to prý vytváří příznivé podmínky pro firmy, které by mohly zajistit vyšší mzdy. Takový výrok vzbudil spoustu reakcí na sociálních sítích, někdo se tomu vysmívá, jiný zase věří v lepší zítřky. Je ale vůbec reálné, aby Česko dosáhlo německých mezd?
Takový růst mezd by byl možný až za desítky let
„Ve vzdálené budoucnosti je možné leccos, ovšem v dohledné době – tedy například na horizontu pěti let – toto lze prakticky vyloučit. Pokud odmyslíme extrémně nepravděpodobné scénáře, jako jsou například obrovské živelní katastrofy či ozbrojené konflikty, pak české mzdy ty německé takto rychle dohnat nemohou. V nejoptimističtějším scénáři by to bylo představitelné na horizontu několika desetiletí,“
sdělil redakci LP-life.cz Vít Hradil, ekonom společnosti CYRRUS.
V roce 2022 dosahovala podle OECD průměrná čistá mzda v Česku 32 424 korun, což je méně než polovina částky, kterou si vydělají lidé v Německu (67 257 korun) a Rakousku (69 314 korun). I přesto ale české mzdy rostou – ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostla průměrná hrubá mzda na 45 854 korun, což představuje reálné zvýšení o 3,9 % oproti stejnému období v loňském roce. I v současné době je rozdíl markantní – v roce 2023 činila průměrná hrubá mzda v Německu přibližně 113 tisíc korun a v Rakousku 104 tisíc korun měsíčně.
„V přímém srovnání jsou německé mzdy oproti těm českým přibližně 2,3krát vyšší. Pokud ale vezmeme do úvahy, že v Česku je obecně nižší cenová hladina, pak je kupní síla průměrné německé mzdy oproti té české vyšší zhruba 1,8krát,”
doplnil ekonom Hradil.
Jak jsou na tom jednotlivé profese?
Mzdy se v Německu liší i podle regionu, praxe a zkušeností. I přesto jsou ale mnohonásobně vyšší. Třeba takový lékař si vydělá průměrně 165 000 Kč, a to pouze po pěti letech praxe. U nás si lékař se stejnou délkou praxe vydělá okolo 60 000 Kč, a to v případě, pokud je v 16. platové třídě, která zaručuje vyšší mzdu.
Skladník s malou praxí si v Německu přijde cca na 65 000 Kč. U nás si skladník se srovnatelnou zkušeností vydělá okolo 30 000 Kč, může to být i méně.
Prodavači v Německu vydělají okolo 62 000 Kč měsíčně, pokud mají 10 let praxe. U nás si takový prodavač vydělá 25–30 000 Kč za měsíc.
V Německu si účetní s nižší praxí vydělá zhruba 68 000 Kč a více. V Česku taková účetní dostane 40–50 000 Kč, záleží i na kraji, ve kterém pracuje.
Proč mají Češi nižší příjmy?
Odpověď se skrývá v nižší produktivitě práce. Česká ekonomika se zaměřuje spíše na výrobu zboží a služeb s nižší přidanou hodnotou. Když práce v Česku nemá takovou hodnotu jako práce v Německu, logicky zůstávají i mzdy nižší. „Česká ekonomika by se musela více přiblížit výkonu té německé a zároveň by musela stoupnout relativní vzácnost práce českých zaměstnanců. Zjednodušeně řečeno by tedy musely české firmy produkovat cennější zboží a služby a jejich zaměstnanci by v tomto procesu museli hrát důležitější roli, než je tomu nyní,” říká ekonom. Navíc je okamžité zvýšení platů nemožné, muselo by se jednat o postupný proces.
„Skokově si toto skutečně nelze představit. Pokud by nyní například vláda teoreticky nařídila českým firmám zdvojnásobit mzdy, pak by drtivá většina z nich okamžitě zbankrotovala. Muselo by se jednat o pozvolný proces, kdy by v první řadě vzrostla hodnota produkce českých firem oproti těm německým,”
uvedl Hradil.
Pokud by se takové zvýšení platů podařilo uskutečnit přirozenou cestou, bylo by to pro státní rozpočet samozřejmě pozitivní. Podle ekonoma Víta Hradila by to znamenalo, že bohatne celá ekonomika, což zvyšuje daňové výnosy. Stát by pochopitelně musel také reagovat zvyšováním platů svých zaměstnanců, aby zůstal oproti soukromému sektoru konkurenceschopný na trhu práce, ovšem tyto náklady by mu bohatě vynahradil vyšší výběr daní.
Ekonomové a odbory se navíc shodují, že je nereálné, abychom dosáhli stejných platů jako v Německu nebo Rakousku. Podle odborníků by takový růst vyžadoval enormní zvýšení mezd, stabilní kurz koruny a stagnaci mezd v sousedních zemích, což je podle aktuálních dat a trendů prakticky nemožné. Rozdíl mezi českými a německými či rakouskými mzdami se také za poslední roky ještě prohloubil.
Shoda u ekonomů je taktéž v tom, že by takový růst mohl způsobit vážné problémy, například zvýšenou inflaci nebo ztrátu konkurenceschopnosti. Odbory poukazují na nedostatek vládních kroků, které by růst mezd podpořily. Zda se tedy dočkáme vyšších mezd, je nejisté.
Zdroje: autorský text, vlastní dotazování, novinky.cz, idnes.cz, e15.cz, aktualne.cz
