I na tak nepěkných místech jako je věznice, se může odehrávat něco mimořádného a ještě k tomu roztomilého. V otevřené věznici Jiřice dostali vybraní vězni dvě štěňátka, flat coated (krátkosrstého) retrívra a dlouhosrstou fenku německého ovčáka, k výchově. Fenky jsou určené pro speciální výcvik, protože později budou sloužit nevidomým.
Projekt Tlapky v dlani se rozběhl už loni, kdy byli do instituce předáni dva zlatí retrívři - Goro a Shady. Gora jeho chovatelé odvezli do nové pečovatelské rodiny, začne podstupovat samotný osmiměsíční výcvik na vodicího psa.
Shady se kvůli zdravotním problémům s přední packou nakonec bohužel vodicím psem nestane. Přestože je jeho handicap operovatelný, nemůže už pak podstoupit další výcvik. Nicméně díky tomu se ale jeho páníček, odsouzený Jaroslav Hluchý, rozhodl požádat o pejska do své péče.
Chovatelé se rozhodli mu psa přenechat za 5000 korun, které on byl ochotný z peněz vydělaných prací ve věznici zaplatit. Vzhledem k tomu, že jeho chování ve věznici je ukázkové, a měl před pár dny narozeniny, sumu zaplatila jako dárek Vězeňská duchovenská péče.
svěřil LP-life.cz odsouzený.
S odsouzeným bude Shady ve vězení po dobu jeho výkonu trestu, který by měl trvat za podvod do roku 2025. Muž ale požádal o podmínečné propuštění. Pokud bude schváleno, vyjde i se psem na svobodu už nyní v květnu. Podle místní vychovatelky má pro to odsouzený všechny předpoklady.
Výcvik štěňat ale není jednoduchý. Vedoucí Školy pro výcvik vodících psů Milan Dvořák potvrdil, že nejdůležitější je, aby člověk měl rád zvířata. Pak už jen stačí naslouchat zkušenějším, jak se psem zacházet.
Vězni jsou pečlivě vybíráni, musí to být psychicky i fyzicky zdravý jedinec vykazující velmi dobré chování. V době výkonu trestu mu pod supervizí odborníka – koordinátora předávají základní návyky, socializují ho, učí poslušnosti, pečují o jeho základní potřeby, a hlavně mu umožňují zakusit blízký vztah s člověkem.
Ve chvíli, kdy štěně vrací, aby mohlo dále pokračovat speciálním výcvikem ve škole, získávají zároveň velmi osobní zkušenost se ztrátou něčeho či spíše někoho velmi důležitého. Díky tomu si mohou uvědomit, jak obrovskou ztrátu v životech jiných lidí možná způsobili právě oni.
„Na výcviku asistenčních psů vězni může být více pozitivních aspektů. Starost o psa může vyvolat pocity zodpovědnosti, pozitivní emoce spojené se vztahem k živému tvorovi, následně i redukci agresivního chování. Přispívá také ke zlepšení vztahů vězňů a vězeňských institucí ke znevýhodněným komunitám, které se jako oni mohou ocitat na okraji společnosti. To může vést k lepší resocializaci vězňů a ke snížení recidivy i po propuštění,“ řekla LP-life.cz psycholožka Monika Kolářová s tím, že ale na toto téma neproběhlo zatím moc výzkumů, tudíž jde spíše o předpoklady.